O ROZMARNÉ TEREZCE
Nedaleko Uherského Hradište stával nad dedinou Mistrice hrádek,v nemž žil pan Ješek Kužel z Mistric se svou manželkou paní Katerinou a dcerou Terezkou. Tu však v mládí tak rozmazlili, že s ní pozdeji nebylo k vydržení.
U nedaleké vsi Jarošov stál také hrádek. Z Mistric do jarošovského hrádku nebylo daleko. Oba páni se už dávno znali a dobre spolu vycházeli. Jarošovští chodili do Mistric a z mistrického hrádku zase do Jarošova. Když Terezka vyrustala, domluvil se mistrický pán s pánem z Jarošova a nechal spojit oba hrádky dlouhou drevenou pavlací, aby za nepohody nemuseli chodit v dešti, bláte nebo snehu.
Jednou byl v Jarošove na hrádku ples a Terezka si usmyslila, že chce mít na ten ples strevícky z chlebové kurky, takové že nikdo mít nebude. Marné bylo vymlouvání, Terezka stála na svém. Švec musel strevícky zhotovit a Terezka s paní Katerinou se krytým mostem ubíraly do jarošovského hrádku.
Když byly uprostred, mostek se pojednou pod Terezkou prolomil a Terezka padala dolu. Matka se dala do kriku, ale nic nepomohlo. Jakmile Terezka dopadla na zem, zeme se pod ní otevrela, Terezka zmizela a již ji nikdo nespatril.
Lide si v dedine vypráveli, ze si Terezku odnesl cert do pekla, protože mela strevícky z chlebové kurky. A že každá matka tak dopadne, jako paní Katerina z Mistric dopadla, když neumí svou dceru k dobrému vychovat. Tak byla potrestána za zpupnost a nevážnost k Božímu daru.
Ješte ted prý paní kolem Mistric obchází a pláce pro rozmarnou Terezku, ale marné jsou její slzy, dceru si už nevypláce.
|
[zkrácená a upravená verze povesti, využito textu z Mistrických novin, cervenec 2007, www.mistrice.cz]
[kompletní text povesti je možné najít v knize Heleny Lisické: Z hradu, zámku a tvrzí, Povesti z Moravy a Slezska, Svoboda, Praha 1971]
Od povesti k realite
Místo uložení keše se odjakživa v Jarošove nazývalo Hrádek, zda má povest presne k tomuto místu nejaký reálný základ ci nikoliv, to už asi dnes bohužel nejde zjistit. A zda nekde v techto místech je nejkratší cesta do pekel a potkati placící paní Katerinu možno jest, rovnež
. Jistotou ovšem je, že podle všeho Mistrický hrádek ci tvrz prokazatelne existoval, rovnež i rodové jméno Kužel se vyskytuje v seznamu majitelu cásti Mistric (Janác Kužel z Mistric, 1407). Jiná cást vsi patrila v letech 1402-1420 spolu s Javorovcem, Vcelary a Kurovicemi Jaroslavu ze Šternberka a na Veselí.
V letech 1482 a 1489 koupilo ves po cástech od Mikuláše Václava z Vojslavic a Arnošta Kužela z Žeravic na Kvasicích mesto Uherské Hradište. Tvrz ve vsi pak ztratila pro nového majitele význam a zanikla.
Pozustatek nekdejší tvrze se rozkládá na severovýchodním okraji obce. Jsou to již jen dve terénní vyvýšeniny vysoké 4, resp. 1 metr nad terénem, velikosti cca 19 x 11 m v prípade severní plošiny, 20 x 25 m v prípade jižní plošiny.
[zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Cechách, na Morave a ve Slezsku, prof. L. Horsák, DrSc., dr. M. Zemek, CSc., Svoboda, Praha 1981]
Jak melo být povesti využíto a jak to nakonec dopadlo
V povesti se vyskytuje mimo jiné i téma využití ci lépe receno zneužití chleba. Zajisté všichni oceníte cerstvý, krásne vypecený chléb s krupavou kurkou, což je neco zcela jiného, než nám povetšinou nabízí ruzné obchodní retezce. Takže pokud návštevník má pozitivní zkušenost s dobrým chlebem v okolí Uherského Hradište, at si ji nenechává pro sebe a podelí se o ni s ostatními prostrednictvím svého logu. Treba mu to v blízkosti Terezciny cesty do pekla muže být pricteno k dobru
.
Doporucuji se ke keši vypravit za hezkého pocasí - myslím si, že pohled na úval reky Moravy z tohoto místa stojí za to.