Keše venované babickým rybníkum naleznete zde:
Babický (kamenný) rybník a
Babický rybník II.
Babice u
Šternberka
Babice jsou vesnicí velmi starou, puvodne byly
soucástí šternberského panství. Poprvé se pripomínají již v
roce 1228. Farní kostel zde stál již v roce 1339. Roku 1405
darovala Anna (vdova po Petru z Kravar) Babice i s prilehlými
obcemi augustiniánskému klášteru ve Šternberku, k jehož
žerotínskému statku patrily až do roku 1784. V roce 1474
obdržel rád augustiniánský patronát nad babickou farou, která
roku 1624 zanikla. Roku 1737 správa kláštera rozhodla preložit
do Babic pivovar. Tím se staly Babice výletním strediskem
Šternberka a okolí, o cemž svedcí tri, pozdeji ctyri hostince
v obci.
Až do tricetileté války byly Babice ceskou obcí
- dokládají to i místní názvy: Dílce, Dracky, Mariánka, Dostálov, i
názvy lesu: Mariánka, Lískovec.
Po Bílé Hore nastává germanizace
obyvatel, která je podporována nemeckou vrchností, úrady,
školou i církví. Když za vlády Josefa II. byl klášter zrušen,
dostaly se Babice pod správu náboženského fondu a sdílely
osudy vesnic panství kláštera Hradisko. Majetek
augustiniánského kláštera byl zkonfiskován, babický dvur
rozparcelován a pozemky odprodány nemeckým osadníkum. Tak roku
1786 vzniká osada zvaná Hermanec. Do cela byl zvolen jistý
Eger - po nem pak název osady Egrov, nemecky Egersdorf .
Též konfiskace pozemku uspíšila ponemcení
starousedlíku. Egrov až do roku 1850 volil vlastního rychtáre,
potom byla osada spojena s Babicemi. Soucástí Babic byla též samota
s hostincem (Filzlaus).
V roce 1850 se staly Babice samostatnou obcí
šternberského okresu.
Farní kostel v Babicích je pripomínán již v roce
1339. Za tricetileté války fara zanikla. Obnoven byl jen filiální
kostel šternberské fary - klasicistní architektura z konce
osmnáctého století - kostel Všech svatých na návsi. U kostela býval
hrbitov, po druhé svetové válce se zde však prestalo pohrbívat, a
tak bylo v roce 1965 rozhodnuto, že bude hrbitov zrušen (1982).
Z konce 18. století jsou i boží muka (viz
obrázek), barokní zdená trojboká stavba. Nachází se na konci obce u
silnice do Krakoric. O zbožnosti babických svedcí i cetné kríže
vetšinou z druhé poloviny 19. století.
Roku 1958 byla objevena šternberským farárem,
dekanem Pospíšilem ve zdejší kaplicce vzácná soška madony ze 14.
století. Ta pochází pravdepodobne z augustiniánského kláštera po
jeho konfiskaci v dobe vlády císare Josefa II. Nyní je umístena na
hrade Šternberk.