Babice Traditional Geocache

Babice jsou vesnicí velmi starou, puvodne byly soucástí šternberského panství. Poprvé se pripomínají již v roce 1228. Farní kostel zde stál již v roce 1339. Roku 1405 darovala Anna (vdova po Petru z Kravar) Babice i s prilehlými obcemi augustiniánskému klášteru ve Šternberku, k jehož žerotínskému statku patrily až do roku 1784. V roce 1474 obdržel rád augustiniánský patronát nad babickou farou, která roku 1624 zanikla. Roku 1737 správa kláštera rozhodla preložit do Babic pivovar. Tím se staly Babice výletním strediskem Šternberka a okolí, o cemž svedcí tri, pozdeji ctyri hostince v obci.

Až do tricetileté války byly Babice ceskou obcí - dokládají to i místní názvy: Dílce, Dracky, Mariánka, Dostálov, i názvy lesu: Mariánka, Lískovec.

Po Bílé Hore nastává germanizace obyvatel, která je podporována nemeckou vrchností, úrady, školou i církví. Když za vlády Josefa II. byl klášter zrušen, dostaly se Babice pod správu náboženského fondu a sdílely osudy vesnic panství kláštera Hradisko. Majetek augustiniánského kláštera byl zkonfiskován, babický dvur rozparcelován a pozemky odprodány nemeckým osadníkum. Tak roku 1786 vzniká osada zvaná Hermanec. Do cela byl zvolen jistý Eger - po nem pak název osady Egrov, nemecky Egersdorf .

Též konfiskace pozemku uspíšila ponemcení starousedlíku. Egrov až do roku 1850 volil vlastního rychtáre, potom byla osada spojena s Babicemi. Soucástí Babic byla též samota s hostincem (Filzlaus).

V roce 1850 se staly Babice samostatnou obcí šternberského okresu.

Farní kostel v Babicích je pripomínán již v roce 1339. Za tricetileté války fara zanikla. Obnoven byl jen filiální kostel šternberské fary - klasicistní architektura z konce osmnáctého století - kostel Všech svatých na návsi. U kostela býval hrbitov, po druhé svetové válce se zde však prestalo pohrbívat, a tak bylo v roce 1965 rozhodnuto, že bude hrbitov zrušen (1982).

Z konce 18. století jsou i boží muka (viz obrázek), barokní zdená trojboká stavba. Nachází se na konci obce u silnice do Krakoric. O zbožnosti babických svedcí i cetné kríže vetšinou z druhé poloviny 19. století.

Roku 1958 byla objevena šternberským farárem, dekanem Pospíšilem ve zdejší kaplicce vzácná soška madony ze 14. století. Ta pochází pravdepodobne z augustiniánského kláštera po jeho konfiskaci v dobe vlády císare Josefa II. Nyní je umístena na hrade Šternberk.