Velkomoravská
osada a palác
První Slované se v techto místech
usadili ješte v dobe pred vznikem Velké Moravy (833). Založili tu
osadu zamerenou predevším na rybolov. Nekdy okolo poloviny 9.
století však zdejší výhodnou polohu na vyvýšené dune poblíž reky
Moravy zabral významný velmož, príslušník velkomoravské elity. Bylo
to v dobe, kdy velkomoravské Staré Mesto, pravobrežní
cást zdejší mocenské
sídlení aglomerace zvané
zrejme Veligrad, práve
vstupovalo do období svého nejvetšího historického
rozmachu.
Zrejme na objednávku velmože došlo v
techto místech k vybudování honosného sídla. Jeho centrálním
objektem byla stavba palácového typu, nejméne 20m dlouhá a 10m
široká zrejme prízemní budova, opatrena litými maltovými podlahami,
se strechou z pálené krytiny antického charakteru. Mela omítnutý
interiér zdobený rytinami. Také v jejím zdivu se uplatnily cihly
antického puvodu, mezi nimiž dominuje nález cihly s kolkem XV
vojenské legie zvané Apallinaris, nechybí však ani cihly jiných
rímských
výrobcu.
V nálezech z interiéru „paláce"
dominuje olovený lunicovitý závešek náhrdelníku. Existence stavby
byla prokázána archeologickými výzkumy z let 1980 - 1989, její
pravdepodobná trojrozmerná rekonstrukce je soucástí
archeoskanzenu v
Modré u Velehradu.
Poblíž byla vystavena studna s
kamenným obložením.
Kostel - Rotunda sv. Michala
Rotunda pochází již z dob Velké
Moravy. Byla vystavena nekdy v polovine 9.
století.
Predstavovala stavbu budovanou na
maltu, za použití nejen kamenu, ale i cihel rímského a
staroslovanského puvodu asi stovka cihel je stále soucástí základu.
Rotunda byla zrejme už ve své dobe zasvecena sv. Michalovi –
bojovníkovi se zlem a vítezem nad satanem. Rotunda prežila i po
zániku Velké Moravy a její základy se nacházejí uvnitr kostela.
Další záznamy pochází až z 13. století, když zde byl vystaven
Kostel sv. Michala velehradskými cisterciáky. V roce 1645 byl
znicen Švédy.
K jeho obnovení došlo až
v roce 1734. Unikátní nález z interiéru kostela
predstavuje zvonová forma použitá k výrobe zvonu, který
v letech 1625 – 1645 nechal pro staromestskou farnost vyrobit
Gundakar z Lichtensteina.
Kaple sv. Jana (Krtitele)
Kaple sv. Jana
Krtitele byla vybudována kolem 13.století, je to celokamenná stavba
bez použití cihel. Pri výzkumu byl nalezen kríž s ukrižovaným
Kristem ze 13.století. V kapli se také ukládali kosti
z již neexistujícího kostela sv. Víta. V soucasnosti plní
funkci zvonice, jsou v ní dva zvony jeden z roku 1672 a
druhý z roku 1838.
Rímské cihly
Blok
dvou cihel rímského puvodu pochází ze zdiva velkomoravské
rotundy, po prestavbách opet použitý ve zdivu sálového kostela
sv. Michaela.
Vchod je otevrený
1.4. –
31.10. OD 6:00 DO
20:00
1.11 –
31.3. OD 6:00 DO
19:00