GC1QQY5 Geoponor (Unknown Cache) in Jihočeský kraj, Czechia created by Jeskynari

GC1QQY5 ▼

A cache by Jeskynari Message this owner

Hidden : 5/3/2009

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Tuto cache bychom rádi venovali všem, kterým ucaroval podvodní svet, plný rozmanitých rostlinných i živocišných druhu, vraku a jeskyní, svet ticha, kde se vznášíte v trojrozmerném prostoru vstríc novým dobrodružstvím

Na výchozích souradnicích nehledejte, nachází se zde plavecká hala, kde mužete odstartovat svoji potápecskou dráhu nebo procvicit své znalosti a dovednosti ci odzkoušet novou výstroj. Další spojitost s naší cache zde nehledejte.

Trocha dedkologie oboru potápecského
Podvodní svet lákal lidi od pradávna. Nejstarší dochované záznamy o primitivních potápecských zarízeních pocházejí ze staroveku. Již pred šesti tisíciletími se tehdejší potápeci vydávali pod hladinu s koženými vaky naplnenými vzduchem.

Další kapitolou v dobývání hlubin byly potápecské zvony. Používaly se od antiky, nejvetšího rozvoje však dosáhly v 16. a 17. století. Byly vyrábeny ze dreva s olovenou záteží na obvodu spodního okraje nebo mely drevené steny potažené pláštem z olova. Nevýhodou techto zvonu však bylo neúprosné fungování prírodních zákonu. Objem vzduchu ve zvonu se zmenšil tolikrát, kolikrát se v príslušné hloubce zvetšil tlak, a tak napríklad v hloubce 20 m potápeci zbývala pouze tretina objemu zvonu vyplnená vzduchem.

Potápec pracující ve zvonu byl vázán pouze na toto zarízení. Volný pohyb pod vodou umožnil až potápecský skafandr. Jeho nejznámejším konstruktérem byl bezesporu Augustus Siebe, který v roce 1819 sestrojil skafandr s kovovou prilbou. Vzduch byl priváden hadicí od pumpy na hladine. Kombinéza tehdy sahala pouze do pasu. Roku 1837 Siebe puvodní verzi skafandru ješte vylepšil. Kombinéza pokrývala celé telo potápece a byla navíc opatrena težkými botami, tak jak ji známe napríklad z knihy Dvacet tisíc mil pod morem J. Vernea.

Prestože skafandr prinesl potápení ohromný pokrok, prívodní hadice a težké boty potápece výrazne omezovaly. V roce 1863 sestavili A. Denayrouze a B. Rouquayrol zarízení nazvané "Aerophore". Oblicej potápece kryla maska se skleneným zorníkem, na zádech byla umístena nádrž se stlaceným vzduchem, k nemuž byl pripojen regulátor. Ten dodával do masky vzduch v závislosti na okolním tlaku a potrebách potápece.

Poté následovaly další vynálezy. Princip, který použil H. Fleusse, se používá dodnes pri konstrukci kyslíkových prístroju. Dýchací zrízení pripojené k tlakové lahvi na zádech potápece dále zdokonalili M. Fernez a Y. Le Prieur.

Rozvoj potápení a možnost vzniku sportovního potápení jako rekreacního sportu prinesl teprve vynález "aqualungu" (aqualung = vodní plíce) ve 40. letech 20. století. Spolehlivý regulátor vzduchu (automatiku) zkonstruovali v roce 1943 Jacques Yves Cousteau a Émile Gagnan, který se v ruzných úpravách používá doposud.

Voda versus potápec

Vodní prostredí není pro cloveka zdaleka tak prirozené jako vzduch, a protože clovek není ryba, musí se vyporádat s úskalími jako jsou napr. zvýšený tlak, hustota, snížená viditelnost nebo chlad. Bežné veci, které ryba nereší, zato my ano. Nejzávažnejším ze všech uvedených faktoru je pusobení zvetšujícího se tlaku. Asi si vzpomenete ze školních let, že jste v oblíbeném predmetu zvaném Fyzika zaslechli tento pojem. Tlak = síla pusobící na jednotku plochy, která se vyjadruje v newtonech na ctverecní metr neboli pascalech. Protože 1 Pa predstavuje vhledem k potrebám našich výpoctu hodnotu pouze nepatrnou, budeme pracovat v jednotkách tisíckrát ci milionkrát vetších (kPa nebo MPa, popr. v bar ci atm).

Zatímco u vodní hladiny se nacházíme v tzv. normálním barometrickém tlaku 0,1 MPa (1 bar = 1 atm), sestoupíme-li pod vodní hladinu, nárust tlaku je v dusledku vetší hustoty vody, která je približne 800x vetší než hustota vzduchu, výrazne vetší. Hydrostatický tlak narustá približne o 0,01 MPa = 0,1 bar na každý metr hloubky. Celkový tlak pusobící na potápece v urcité hloubce pak je dán souctem tlaku hydrostatického a normálního barometrického. Ted jsme si, aniž bychom o tom vedeli, vlastne zformulovali Pascaluv zákon.

pc = p0 + p1

(pc = celkový tlak, p0 = normální barometrický tlak, p1 = hydrostatický tlak v dané hloubce)

Napríklad v hloubce 20 m je potápec vystaven tlaku 0,3 MPa (3 bar). Tuto hodnotu získáme souctem normálního barometrického tlaku 0,1 MPa a hydrostatického tlaku v hloubce 20 m 0,2 MPa.

Pokud by naše telo bylo tvoreno pouze kapalinami, mohli bychom fyzikální cást potápecské výuky v tomto bode uzavrít. Protože však v našem tele najdeme nejakou tu dutinu naplnenou vzduchem, napr. plíce, musíme si ríci neco také o rozdílném pusobením tlaku v plynech a kapalinách. Touto problematikou se za bývali rovnež pánové Boyle a Mariotte. Tedy ne v souvislosti s potápením. Pod vodu norili pytlíky naplnené vzduchem. Na základe získaných poznatku formulovali, jak jinak než po sobe pojmenovaný, zákon. "Kolikrát se zvetší okolní tlak, tolikrát se objem plynu zmenší."

p1 . V1 = p0 . V0

(p0, V0 - puvodní objem a tlak, p1,V1 - výsledný objem a tlak)

Snad je lépe predstavit si to na príkladu: Potápec vypustí v hloubce 30 m bublinu o objemu 0,25 l. Jaký objem bude mít bublina na hladine? V tomto prípade p0 = 0,4 MPa (tlak v hloubce 30 m), V0 = 0,25 l, p1 = 0,1 MPa, V1 = p0. V0 / p1 = 0,4 .0,25 / 0,1 = 1l. Na hladine bude mít bublina objem 1l, tedy ctyrnásobný než v hloubce 30 m.

Stejne tak jako tato bublina se zvetšuje i objem vzduchu v našich plicích pri výstupu na hladinu. Nesmíme tudíž nikdy zapomínat na správnou výstupovou rychlost, aby naše plíce nepraskly jako mýdlová bublina.

Víte, že se plyn rozpouští v kapalinách? Ne? A co oxid uhlicitý v osvežujících nápojích? Tak vidíte, že víte. No a úplne stejne se rozpouští kyslík z dýchaného vzduchu v krvi, kam prechází z plicních sklípku. Pri potápení je však nutno pocítat s tím, že množství rozpušteného plynu se zvetší tolikrát, kolikrát se zvetší tlak plynu nad kapalinou. Za dílcí tlak plynu nad kapalinou mužeme považovat i tlak dusíku v plicích pri dýchání vzduchu v urcité hloubce. Proc zde mluvíme o dusíku? Tvorí totiž hlavní cást toho co, dýcháme a to ze 78%, zatímco pro naše telo nezbytný kyslík je zastoupen pouze 21%. Dusík, stejne tak jako kyslík se rozpouští v krvi, avšak narozdíl od potrebného kolegy není spotrebováván, ale roznášen do tkání. Odtud se pri výstupu na hladinu opet uvolnuje a je prenášen krví do plic a vydýcháván ven. Pri príliš rychlém výstupu na hladinu dusík nemuže touto prirozenou cestou uniknout a tvorí bublinky, tak jako oxid uhlicitý v limonáde. Ale narozdíl od príjemné chuti perlivých nápoju tato sodovka muže i zabíjet!!! Dusledky težších forem tzv. kesonové nemoci mohou totiž vézt vážnému zdravotnímu postižení nebo smrti.

Už jsme probrali pusobení tlaku v kapalinách, stlacování plynu, rozpouštení plynu v kapalinách a ted hurá do vody! Také se vám do vody zrovna nechce? Je moc studená? To nevadí, vezmeme si neopren. Cože, nemužete se v neoprenovém obleku zanorit? Bohužel zde narážíme na další z fyzikálních zákonu. Ten kdysi dávno formuloval slavný Archimédes. "Teleso ponorené do kapaliny je nadnášeno silou, která se rovná objemu kapaliny telesem vytlacené." Abychom se ponorili, musíme kompenzovat vztlak obleku tvoreného porézním materiálem pomocí zátežového opasku. Napríklad neopren, který má u hladiny objem 6 l musíme kompenzovat záteží 6 kg.

I videní pod vodou není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Intenzita svetla procházejícího ze vzduchu do vodního prostredí je ovlivnována jednak odrazem svetla na hladine a dále pohlcováním svetla pod ní. To se v praxi projevuje ubýváním svetla smerem od hladiny a dále pohlcováním tzv. teplých barev spektra. Proto již v hloubce pod 10 m uvidíme vodní svet v pravých barvách pouze tenkrát, posvítíme-li si na nej baterkou. Osvetlení pod vodou dále snižuje i rozptyl svetla napr. na cásticích kalu nebo drobných organismech, které jsou soucástí planktonu. Ovšem i v cisté vode vidíme jinak než na vzduchu. Duvodem je odlišná schopnost oka zpracovávat svetelné paprsky procházející ze vzduchu do vody. Pokud bychom nepoužili potápecskou masku, celý obraz by byl rozmazaný, kdy v dusledku prechodu svetleného paprsku prostredím voda-oko obraz dopadá až za sítnici. Použitím potápecské masky zajistíme to, že paprsek pred vstupem do oka projde vzduchovou vrstvou ve vnitrním prostoru potápecské masky. Získáme tak sice ostrý obraz, ale i presto dochází k mírnému zkreslení v dusledku dopadu svetla do oka pod vetším úhlem než na suchu. Pozorované predmety se tudíž jeví o tretinu velikosti vetší a o ctvrtinu blíž.

Zdá se vám to príliš mnoho zbytecných informací? Bohužel, bez nich se žádný potápec neobejde. A to jsme jen na zacátku. Hloubkové potápení, potápení pod ledem a v jeskyních, využití jiných dýchacích smesí než je vzduch, nás tlací k porozumení dalším a dalším zákonitostem.

Použitá literatura:
Potápení s prístrojem, V. Vrbovský, J. Jahns, J. Štetina, A. Ružicka, M. Nachtigal, Z. Hrdina, Svaz potápecu Ceské republiky, 1997.
Poznámky a fotografie autora.

Cache

Než si tuto cache budete moci odlovit, musíte se na chvíli stát "cvikýrem" a vyrešit nekolik úkolu, které proverí vaše znalosti z teorie potápení. Získané císelné údaje vám pomohou k nalezení kýženého cíle. Pro všechny potápece to bude jiste hracka. Veríme, že i pro ostatní to nebude žádný problém, pokud alespon trochu pozorne cetli listing. Doufáme, že vám tato cache prinese neco zajímavých informací a treba nekterým z vás, kterí o potápení uvažujete, bude pomocníkem pri zdolávání potápecské teorie.

Tato cache je ciste monotematická. Vkládejte do ní proto pouze predmety, které souvisejí s podvodním životem, vodou a potápením samotným. Pokud se potápíte, udeláte nám radost, když k logu pripojíte také svoji fotografii pri provozování tohoto sportu.

Test

A. Jaká část potápěčského zvonu (v %) zůstane naplněna vzduchem při jeho zanoření do hloubky 40 m pod hladinu?

B. Kolik litrů stlačeného vzduchu je obsaženo v 15 l potápěčské láhvi naplněné na 200 bar?

C. Hustota vzduchu je za normálního tlaku a teploty přibližně 1.25 kg/m³. Tisíc litru vzduchu má tudíž hmotnost přibližně 1,25 kg. O kolik kg bude lehčí sestava potápěčských lahví 2 x 10 l (tzv. dvojče) naplněné na 200 bar, pokud tlak vzduchu na manometru ukazoval při výstupu z vody 100 bar?

D. Jaký tlak (v barech) působí na potápěče v hloubce 40 m?

E. Potápěč má k dispozici olova o hmotnosti 1,5 kg. Kolik olov bude muset navléknout na zátěžový opasek, pokud má jeho neoprenový oblek objem u hladiny 9 l?

F. Do jaké hloubky se muže potopit freediver (potápěč, který se potápí na nádech), má-li celkový objem plic 6 l a zanořením do hloubky F objem jeho plic nemůže poklesnout pod zbytkový objem 1,5 l?

Finálku naleznete na souřadnicích:

49° 0D.[(B+A)/10]
014° D*E-2.0(3*F-2*C)

Vzhledem k tomu, že zde často lítá signál, doporučujeme použití hintu a případně i fotohintu.

Obsah cache:
Vkládáme: 3x neaktivovaný Czech Micro Geocoin pro FTF, STF a TTF nálezce, 3x CWG Jeskynari, Jeskynari Meeting Coin, klícenka DTD, želvicka, rybicka.

Zde si mužete overit svuj výpocet:

Prosíme, nedelejte z cache smetište a vkládejte pouze predmety, které ješte mohou nekoho potešit.
Obal cache je dvoupláštový, prosíme ponechávejte vnejší obal na svém míste a vyndávejte pouze vnitrní.
Dbejte na dukladné zakrytí cache, at zbytecne neprijde do nepovolaných rukou.

Additional Hints (Decrypt)

Svaáyxn: wfrz i preaé mrzv cboyížr ebmrxynaéub qhoh n pueáaí zar qerib n cybpuý xázra. Cebfízr cbarpuáirwgr iarwší bony an fiéz zífgr n ilaqáirwgr cbhmr iavgeaí.

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)

Watch

Geocache Description:

Attributes

Inventory

Bookmark Lists

Geoponor Mystery Cache

Watch

Geocache Description:

Attributes

Inventory

Bookmark Lists