MODELÁRSKÁ
Modelárská, tento název pod sebou skrývá jednoduchou multi-keš,
která vás zavede do centra HK, ale i na jeho okraj.
Asi tak pred pul rokem pohltilo mužskou cást naší rodiny ( tátu a
bráchu) modelarení s letadly. A když se táta do neceho pustí,
tak už je to porádne, a proto s bráchou tomuto konícku
naprosto propadli a všechen volný cas (nekdy i ten ostatní) tráví
v garáži, nebo na malém modelárském letišti, které leží na
pomezí Ruseka a Piletic.
Seznámím vás ted s nekterými modely, které se nachází
v našem „hangáru“ a také se dozvíte neco o skutecných
letadlech, které byli predlohou pro tyto modely.
P–47 THUNDERBOLT
Republic P-47 Thunderbolt byl americký stíhací
letoun, ve své dobe se stal nejvetší a nejtežší jednomístnou
stíhackou s pístovým motorem, a to platí dodnes.
Behem války se stal jedním ze trí symbolu letectva USA
(spolu s letouny Lockheed P-38 Lightning a North
American P-5 Mustang). Prezdívalo se mu „Jug“
(Juggernaut).
Letoun vzlétl poprvé v roce 6. kvetna 1941. Typ byl silne
vyzbrojen a pancérován (vcetne samosvorných obalu palivových
nádrží), pro svou hmotnost a menší obratnost se však hodil spíše
k doprovodu bombardéru ci bitevní úkoly, než
pro vzdušné souboje se stíhaci protivníka.
Roku 1942 zacla sériová výroba a od dubna 1943 se
stroje objevovaly nad Evropou; jejich pocet stále stoupal. Letouny
byly casem vylepšovány, predevším hlavne jejich dolet. U
verze P-47D byl pilotuv výhled smerem vzad zlepšen
zavedením kapkovitého krytu kabiny. Verze P-47D se vyrobilo nejvíce
kusu, pres 12 500
Technická data letounu:
·
Osádka:
1 (pilot)
·
Rozpetí:
12,42 m
·
Délka:
10,998 m
·
Výška:
4,47 m
·
Nosná
plocha:
27,87 m²
·
Hmotnost prázdného
letounu:
4536 kg
·
Vzletová hmotnost:
·
Max. vzletová
hmotnost:
7938
·
Maximální
rychlost:
697 km/h ve výšce 9144 m
·
Dostup:
13 106 m
·
Stoupavost:
15,9 m/s
·
Dolet:
1287 km
Technická data modelu:
Délka: |
710
mm |
Max.
hmotnost: |
430
g |
Plocha
krídla: |
12.4
dm2 |
Rízené
funkce: |
výškovka,
kridélka, motor |
Rozpetí: |
830
mm |
P–51D MUSTANG
North American P-51 Mustang byl
jednomístný
stíhací letoun dlouhého doletu, který
behem
druhé svetové války sloužil na
strane
spojencu; behem ní se stal nejúspešnejším
stíhacem.Vetšinou
doprovázel
bombardéry pri náletech na Nemecko a spojencum
pomohl získat vzdušnou prevahu. Byl nasazen i
v
Tichomorí proti
Japonsku.
Korejskou válku stroj zacal jako hlavní stíhacka a
bitevní
letoun
spojencu, ale na jejím konci byl
nahrazen
proudovými letouny. Nicméne v nekterých letectvech
Mustang sloužil ješte na zacátku 80. let a nekolik jich létá dodnes
jako akrobatické letouny.
Mustang byl puvodne vyvinut
pro
britské královské letectvo, protože nemelo dostatek
stroju proti
Luftwaffe. Firma North American mela tedy licencne
stavet
letouny
Curtiss P-40, ale nakonec navrhla, že behem krátké doby
navrhne vlastní letoun a Britové souhlasili.
První letoun
vzlétl
26.
ríjna
1940, 178 dní po objednávce. Konstrukce prototypu byla
výborná, byl použit
nový
laminární profil krídla, který byl vetší pri
zachování stejné velikosti draku letounu, vešel se do neho celý
podvozek, zbrane s municí i palivové nádrže. Nevýhodou byl
motor
Allison, který mel ve vetších výškách nízký výkon a tak
RAF stroje používala jen
na
pruzkum. Americké
letectvozaradilo
variantu
A-36 jako bitevní letoun.
Britové pak do verze P-51A zamontovali svuj
motor
Merlin a výkony letounu, jako rychlost a
stoupavost, výrazne vzrostly. Letouny byly poté sériove vyrábeny
jako P-51B a C s temito motory, které v licenci
stavela firma
Packard. Letouny, díky svému doletu, dokázaly letet s
bombardéry
nad Berlín a
zpet. Následovaly verze D a K, které mely snížený
hrbet a kapkovitý kryt kabiny, který zlepšil výhled, navíc mohly
nést i prídavné nádrže, což zvýšilo už tak velký dolet. Vrcholem
válecné produkce byla verze H, která byla skoro o pul tuny
lehcí než verze D a dosahovala rychlosti až 784 km/h,
címž se letoun stal nejrychlejším na strane spojencu. Další
variantou byl
dvoutrupý
Twin Mustang.
Technická data letounu:
§
Osádka
: 1
§
Rozpetí
: 11,28 m
§
Délka
: 9,83 m
§
Výška
: 4,17 m
§
Nosná
plocha
: 21,65 m²
§
Hmotnost prázdného
stroje
: 3232 kg
§
Vzletová
hmotnost
: 4585 kg
§
Maximální vzletová
hmotnost
: 5488 kg
§
Pohonná
jednotka
: kapalinou chlazený vidlicový
dvanactiválec
Packard
V-1650-7
(licence britského
motoru
Rolls-Royce Merlin) o maximálním bojovém výkonu 1720 hp
(1282,6
kW)
§
Geometrická štíhlost
krídla
: 5,88
Výkony
§
Maximální
rychlost
: 703 km/h ve výšce 7620 m
§
Cestovní
rychlost
: 580 km/h
§
Pádová
rychlost
: 160 km/h
§
Dostup
: 12 770 m
§
Pocátecní
stoupavost
: 17,7 m/s
§
Dolet
: 1530 km (s palivem jen ve vnitrních nádržích)
§
Dolet
: 3700 km s prídavnými nádržemi
Výzbroj
§
6×
kulomet
M2
Browning
ráže 12,7 mm (2×400 a 4×270 náboju)
§
Max. 907 kg pum (dve po 1000 librách) na závesnících pod
krídlem
§
6 raket HVAR kalibru 127 mm
Technická data modelu:
Délka: |
740
mm |
Max.
hmotnost: |
430
g |
Plocha
krídla: |
12.4
dm2 |
Rízené
funkce: |
výškovka,
kridélka, motor |
Rozpetí: |
850
mm |
F4U-1 CORSAIR
Chance Vought F4U
Corsair
byl
americký
stíhací letoun, který sloužil predevším
v
Druhé
svetové
a
v
Korejské válce. Byly vyrábeny v
letech
1940–1952
a v nekterých letectvech sloužily tyto stroje až do 60. let.
Celkem jich bylo vyrobeno 12 571.
Vývoj
letounu
Vought F4U Corsair, který mel být dle zadání námorní stíhackou,
zacal
roku
1938. Letoun byl postaven "kolem"
motoru
Pratt & Whitney
R-2800
Double Wasp. Pro maximální využití výkonu motoru bylo nezbytné
instalovat vrtuli velkého prumeru a také bylo nutné zachovat
podvozkovou cást, což vedlo k typickému designovému znaku Corsairu
- zalomenému krídlu do tvaru písmene "W". Prototyp nového letounu s
oznacením
XF4U-1
poprvé vzlétl v
kvetnu
1940
a brzy vykázal rychlost 651 km/h. Námornictvo poznalo, že se jedná
o stroj mimorádných výkonu, proto po úpravách objednalo první sérii
v
roce
1941. Jediným problémem byly nevhodné vlastnosti letadla pri
pristání na palubu
letadlové lodi - omezený výhled vpred pri záverecném priblížení
(pres dlouhý mohutný prekryt motoru). Proto byly tyto stroje
prideleny k leteckým silám námorní pechoty, startující z pozemních
základen. Prvních bojových operací se letadla úcastnila na
jare
1943
z
Guadalcanalu.
VMF-124
zde své F4U-1 poprvé nasadila v
boji
14. února. Vzhledem k tomu, že problémy s
technikou pristání na palubu rešili
Americané dost dlouho, startovaly
první
Corsairy
III.
a
IV.
z britských letadlových lodí. Britové v té dobe nemeli dostatek
vlastních stíhacu srovnatelných parametru a tak piloti pro
priblížení požívali manévr, kdy prilétali k palube šikmo a na
poslední chvíli srovnali. Na amerických lodích se
první
F4U
objevily až na
jare
1945. Stroje vyrábelo v té dobe licencne již nekolik firem.
Objevovaly se nové zdokonalené verze, pricemž nejvýkonnejší
byla
F4U-4, která mela motor o výkonu 2070 k, který dával letounu
rychlost
až
717 km/h.
Technická data letounu:
§
Osádka: 1
§
Rozpetí: 12,50 m
§
Délka: 10,17 m
§
Výška: 4,90 m
§
Nosná plocha: 29,17 m²
§
Hmotnost prázdného stroje: 4073 kg
§
Maximální vzletová hmotnost: 6300 kg
§
Maximální rychlost: 671 km/h
§
Dostup: 11 200 m
§
Pocátecní stoupavost: 14,7 m/s
§
Dolet: 1634 km
§
Pohonná jednotka: dvouhvezdicový
osmnáctiválec Pratt
& Whitney R-2800-8W Double Wasp
§
Výkon motoru: 2000/2250 hp (1491/1678 kW)
Výzbroj
§
šest kulometu
Browning M2 ráže 12,7 mm v krídle
§
s celkovou zásobou 2350 náboju (4×400 a 2×375 náboju)
§
maximálne 907 kg pum
§
8 raket ráže 127 mm
Technická data modelu:
Délka: |
655
mm |
Max.
hmotnost: |
420
g |
Plocha
krídla: |
12.15
dm2 |
Rízené
funkce: |
výškovka,
kridélka, motor |
Rozpetí: |
810
mm |
ALBATROS D.V
Albatros
D.V
byl
nemecký
jednomístný
dvouplošný
stíhací
letoun
používaný
behem
prvn svetové války, vyrábený
firmou
Albatros Flugzeugwerke.
První stroje se dostaly na frontu v kvetnu 1917 a okamžite se
projevily trvající problémy s dolním krídlem. Nekterí piloti
dokonce tvrdili, že je na tom D.V po stránce pevnosti dolního
krídla hure než jeho predchudce, navíc nový typ prinášel jen malé
zlepšení výkonu. Tyto skutecnosti mely za dusledek strach
frontových pilotu na tomto stroji vubec
létat.
Manfred von
Richthofen
odsoudil Albatros D.V jako „zastaralý“ ci „smešne zaostalý“ ve
srovnání s neprátelskými stíhacími letouny
jako
Sopwith
Camel
nebo
S.E.5a. Nicméne 400 stroju bylo v kvetnu 1917 objednáno a v
cervenci dalších 300 .
V soucasné dobe je možné spatri dva dochované exepláre Albatros
D.Va
v
National Air and Space
Museum
ve
Washingtonu
a další
v
Australian War
Memorial
v
australském
meste
Canberra
Technická data letounu:
Technické údaje
§
Posádka:
1 pilot
§
Délka:
7,33 m
§
Rozpetí:
9 m
§
Výška:
2,7 m
§
Plocha
krídel:
21,2 m²
§
Prázdná
hmotnost:
717 kg
§
Vzletová
hmotnost :
937 kg
§
Pohonná
jednotka:
1x
radový
kapalinou
chlazený
Mercedes D.IIIaü
§
Výkon pohonné
jednotky:
180 k (134 kW)
Výkony
§
Maximální
rychlost:
185 km/h
§
Dolet:
2 h
§
Stoupavost:
3280 m / 4,35 min
Výzbroj
§
2x
synchronizovaný
kulomet
LMG 08/15
(Spandau)
ráže 7,92 mm
Technická data modelu:
Délka: |
580 mm |
Max. hmotnost: |
250 g |
Plocha krídla: |
13.5 dm2 |
Rízené funkce: |
motor, výškovka, smerovka, kridélka |
Rozpetí: |
700 mm |
Ješt
e obrázky dalších modelu:
Samotná keška
1.Stage
:
Ta vás zavede do stredu mesta, at si také užijete trochu té
historie a kultury. Na následujících souradnicích se nachází první
stage,
což je mikro keš. V ní naleznete lístecek, na kterém jsou
souradnice finálky.
Souradnice
:
-.|.....|-----|.----|..---|--..--|.....|....-|---..|
.|
-----
|.----
|.....
|....-
|----.
|--..--
|----.
|--...
|.....
|
Hint:
likérecek
|
absták
|
vodka finská
|
Iron
|
cíl je výcep
|
kýbl vín
|
absták
Finálka
:
Ta vás zavede na okraj HK, približne mezi Piletice a Rusek, na
pole, kde mají modelári malé letište (posekanou trávu a
koberec),
kam chodí se svými modely létat. Když budete mít štestí, tak je tam
treba zrovna zastihnete.
Souradnice
:
Ty naleznete ve stage 1.
Hint:
|pivní tácek
|absták
|té
|ex
|hruškovice
|ó muj líh
|návyk
|ex
|blít až doma
|ó muj líh
|sud je tu
|ex
|sud je tu
|té
|ex
|
|ó muj líh
|sud je tu
|té
|rumícek
|ó muj líh
|
|ó muj líh
|dám jedno
|mží z píp
|ó muj líh
|sud je tu
|té
|kýbl vín
|uchystán
-Prosím omluvte chybu u Hintu k finálce, všechny slova mají být
stejnou barvou. Nejde mi to opravit.