Modelárská Mystery Cache

MODELÁRSKÁ

Modelárská, tento název pod sebou skrývá jednoduchou multi-keš, která vás zavede do centra HK, ale i na jeho okraj.

Asi tak pred pul rokem pohltilo mužskou cást naší rodiny ( tátu a bráchu) modelarení s letadly. A když se táta do neceho pustí, tak už je to porádne, a proto s bráchou tomuto konícku naprosto propadli a všechen volný cas (nekdy i ten ostatní) tráví v garáži, nebo na malém modelárském letišti, které leží na pomezí Ruseka a Piletic.

Seznámím vás ted s nekterými modely, které se nachází v našem „hangáru“ a také se dozvíte neco o skutecných letadlech, které byli predlohou pro tyto modely.

P–47 THUNDERBOLT

Republic P-47 Thunderbolt byl americký stíhací letoun, ve své dobe se stal nejvetší a nejtežší jednomístnou stíhackou s pístovým motorem, a to platí dodnes. Behem války se stal jedním ze trí symbolu letectva USA (spolu s letouny Lockheed P-38 Lightning a North American P-5 Mustang). Prezdívalo se mu „Jug“ (Juggernaut).

Letoun vzlétl poprvé v roce 6. kvetna 1941. Typ byl silne vyzbrojen a pancérován (vcetne samosvorných obalu palivových nádrží), pro svou hmotnost a menší obratnost se však hodil spíše k doprovodu bombardéru ci bitevní úkoly, než pro vzdušné souboje se stíhaci protivníka.

Roku 1942 zacla sériová výroba a od dubna 1943 se stroje objevovaly nad Evropou; jejich pocet stále stoupal. Letouny byly casem vylepšovány, predevším hlavne jejich dolet. U verze P-47D byl pilotuv výhled smerem vzad zlepšen zavedením kapkovitého krytu kabiny. Verze P-47D se vyrobilo nejvíce kusu, pres 12 500

Technická data letounu:

· Osádka:  1 (pilot)

· Rozpetí:  12,42 m

· Délka:  10,998 m

· Výška:  4,47 m

· Nosná plocha:  27,87 m²

· Hmotnost prázdného letounu:  4536 kg

· Vzletová hmotnost:

· Max. vzletová hmotnost:  7938

· Maximální rychlost:  697 km/h ve výšce 9144 m

· Dostup:  13 106 m

· Stoupavost:  15,9 m/s

· Dolet:  1287 km

Technická data modelu:

P–51D MUSTANG

North American P-51 Mustang byl jednomístný  stíhací letoun dlouhého doletu, který behem  druhé svetové války sloužil na strane  spojencu; behem ní se stal nejúspešnejším stíhacem.Vetšinou  doprovázel  bombardéry pri náletech na Nemecko a spojencum pomohl získat vzdušnou prevahu. Byl nasazen i v  Tichomorí proti  Japonsku.

Korejskou válku stroj zacal jako hlavní stíhacka a bitevní letoun  spojencu, ale na jejím konci byl nahrazen  proudovými letouny. Nicméne v nekterých letectvech Mustang sloužil ješte na zacátku 80. let a nekolik jich létá dodnes jako akrobatické letouny.

Mustang byl puvodne vyvinut pro  britské královské letectvo, protože nemelo dostatek stroju proti  Luftwaffe. Firma North American mela tedy licencne stavet letouny  Curtiss P-40, ale nakonec navrhla, že behem krátké doby navrhne vlastní letoun a Britové souhlasili.

První letoun vzlétl  26. ríjna  1940, 178 dní po objednávce. Konstrukce prototypu byla výborná, byl použit nový  laminární profil krídla, který byl vetší pri zachování stejné velikosti draku letounu, vešel se do neho celý podvozek, zbrane s municí i palivové nádrže. Nevýhodou byl motor  Allison, který mel ve vetších výškách nízký výkon a tak RAF stroje používala jen na  pruzkum. Americké letectvozaradilo variantu  A-36 jako bitevní letoun.

Britové pak do verze P-51A zamontovali svuj motor  Merlin a výkony letounu, jako rychlost a stoupavost, výrazne vzrostly. Letouny byly poté sériove vyrábeny jako P-51B a C s temito motory, které v licenci stavela firma  Packard. Letouny, díky svému doletu, dokázaly letet s bombardéry nad Berlín a zpet. Následovaly verze D a K, které mely snížený hrbet a kapkovitý kryt kabiny, který zlepšil výhled, navíc mohly nést i prídavné nádrže, což zvýšilo už tak velký dolet. Vrcholem válecné produkce byla verze H, která byla skoro o pul tuny lehcí než verze D a dosahovala rychlosti až 784 km/h, címž se letoun stal nejrychlejším na strane spojencu. Další variantou byl dvoutrupý  Twin Mustang.

Technická data letounu:

§   Osádka : 1

§   Rozpetí : 11,28 m

§   Délka : 9,83 m

§   Výška : 4,17 m

§   Nosná plocha : 21,65 m²

§   Hmotnost prázdného stroje : 3232 kg

§   Vzletová hmotnost : 4585 kg

§   Maximální vzletová hmotnost : 5488 kg

§   Pohonná jednotka : kapalinou chlazený vidlicový dvanactiválec   Packard V-1650-7   (licence britského motoru   Rolls-Royce Merlin) o maximálním bojovém výkonu 1720 hp (1282,6   kW)

§   Geometrická štíhlost krídla : 5,88

Výkony

§   Maximální rychlost : 703 km/h ve výšce 7620 m

§   Cestovní rychlost : 580 km/h

§   Pádová rychlost : 160 km/h

§   Dostup : 12 770 m

§   Pocátecní stoupavost : 17,7 m/s

§   Dolet : 1530 km (s palivem jen ve vnitrních nádržích)

§   Dolet : 3700 km s prídavnými nádržemi

Výzbroj

§   6×   kulomet   M2 Browning   ráže 12,7 mm (2×400 a 4×270 náboju)

§   Max. 907 kg pum (dve po 1000 librách) na závesnících pod krídlem

§   6 raket HVAR kalibru 127 mm

Technická data modelu:

F4U-1 CORSAIR

Chance Vought F4U Corsair   byl   americký   stíhací letoun, který sloužil predevším v   Druhé svetové   a v   Korejské válce. Byly vyrábeny v letech   1940–1952   a v nekterých letectvech sloužily tyto stroje až do 60. let. Celkem jich bylo vyrobeno 12 571.

Vývoj letounu   Vought F4U Corsair, který mel být dle zadání námorní stíhackou, zacal roku   1938. Letoun byl postaven "kolem" motoru   Pratt & Whitney R-2800 Double Wasp. Pro maximální využití výkonu motoru bylo nezbytné instalovat vrtuli velkého prumeru a také bylo nutné zachovat podvozkovou cást, což vedlo k typickému designovému znaku Corsairu - zalomenému krídlu do tvaru písmene "W". Prototyp nového letounu s oznacením   XF4U-1   poprvé vzlétl v kvetnu   1940   a brzy vykázal rychlost 651 km/h. Námornictvo poznalo, že se jedná o stroj mimorádných výkonu, proto po úpravách objednalo první sérii v roce   1941. Jediným problémem byly nevhodné vlastnosti letadla pri pristání na palubu letadlové lodi - omezený výhled vpred pri záverecném priblížení (pres dlouhý mohutný prekryt motoru). Proto byly tyto stroje prideleny k leteckým silám námorní pechoty, startující z pozemních základen. Prvních bojových operací se letadla úcastnila na jare   1943   z   Guadalcanalu.   VMF-124   zde své F4U-1 poprvé nasadila v boji   14. února. Vzhledem k tomu, že problémy s technikou pristání na palubu rešili Americané dost dlouho, startovaly první   Corsairy III.   a   IV.   z britských letadlových lodí. Britové v té dobe nemeli dostatek vlastních stíhacu srovnatelných parametru a tak piloti pro priblížení požívali manévr, kdy prilétali k palube šikmo a na poslední chvíli srovnali. Na amerických lodích se první   F4U   objevily až na jare   1945. Stroje vyrábelo v té dobe licencne již nekolik firem. Objevovaly se nové zdokonalené verze, pricemž nejvýkonnejší byla   F4U-4, která mela motor o výkonu 2070 k, který dával letounu rychlost až   717 km/h.

Technická data letounu:

§   Osádka: 1

§   Rozpetí: 12,50 m

§   Délka: 10,17 m

§   Výška: 4,90 m

§   Nosná plocha: 29,17 m²

§   Hmotnost prázdného stroje: 4073 kg

§   Maximální vzletová hmotnost: 6300 kg

§   Maximální rychlost: 671 km/h

§   Dostup: 11 200 m

§   Pocátecní stoupavost: 14,7 m/s

§   Dolet: 1634 km

§   Pohonná jednotka: dvouhvezdicový osmnáctiválec Pratt & Whitney R-2800-8W Double Wasp

§   Výkon motoru: 2000/2250 hp (1491/1678 kW)

Výzbroj

§   šest kulometu  Browning M2 ráže 12,7 mm v krídle

§   s celkovou zásobou 2350 náboju (4×400 a 2×375 náboju)

§   maximálne 907 kg pum

§   8 raket ráže 127 mm

Technická data modelu:

ALBATROS D.V

Albatros D.V   byl   nemecký   jednomístný   dvouplošný   stíhací letoun   používaný behem   prvn svetové války, vyrábený firmou   Albatros Flugzeugwerke.

První stroje se dostaly na frontu v kvetnu 1917 a okamžite se projevily trvající problémy s dolním krídlem. Nekterí piloti dokonce tvrdili, že je na tom D.V po stránce pevnosti dolního krídla hure než jeho predchudce, navíc nový typ prinášel jen malé zlepšení výkonu. Tyto skutecnosti mely za dusledek strach frontových pilotu na tomto stroji vubec létat.   Manfred von Richthofen   odsoudil Albatros D.V jako „zastaralý“ ci „smešne zaostalý“ ve srovnání s neprátelskými stíhacími letouny jako   Sopwith Camel   nebo   S.E.5a. Nicméne 400 stroju bylo v kvetnu 1917 objednáno a v cervenci dalších 300 .

V soucasné dobe je možné spatri dva dochované exepláre Albatros D.Va v   National Air and Space Museum   ve   Washingtonu   a další v   Australian War Memorial   v   australském   meste   Canberra

Technická data letounu:

Technické údaje

§   Posádka:   1 pilot

§   Délka:   7,33 m

§   Rozpetí:   9 m

§   Výška:   2,7 m

§   Plocha krídel:   21,2 m²

§   Prázdná hmotnost:   717 kg

§   Vzletová hmotnost :   937 kg

§   Pohonná jednotka:   1x   radový   kapalinou chlazený   Mercedes D.IIIaü

§   Výkon pohonné jednotky:   180 k (134 kW)

Výkony

§   Maximální rychlost:   185 km/h

§   Dolet:   2 h

§   Stoupavost:   3280 m / 4,35 min

Výzbroj

§   2x   synchronizovaný kulomet   LMG 08/15 (Spandau)   ráže 7,92 mm

Technická data modelu:

Ješt e obrázky dalších modelu:

Samotná keška

1.Stage : Ta vás zavede do stredu mesta, at si také užijete trochu té historie a kultury. Na následujících souradnicích se nachází první stage,

což je mikro keš. V ní naleznete lístecek, na kterém jsou souradnice finálky.

Souradnice : -.|.....|-----|.----|..---|--..--|.....|....-|---..|

.| ----- |.---- |..... |....- |----. |--..-- |----. |--... |..... |

Hint: likérecek | absták | vodka finská | Iron | cíl je výcep | kýbl vín | absták

Finálka : Ta vás zavede na okraj HK, približne mezi Piletice a Rusek, na pole, kde mají modelári malé letište (posekanou trávu a koberec),

kam chodí se svými modely létat. Když budete mít štestí, tak je tam treba zrovna zastihnete.

Souradnice : Ty naleznete ve stage 1.

Hint: |pivní tácek |absták |té |ex |hruškovice |ó muj líh |návyk |ex |blít až doma |ó muj líh |sud je tu |ex |sud je tu |té |ex | |ó muj líh |sud je tu |té |rumícek |ó muj líh | |ó muj líh |dám jedno |mží z píp |ó muj líh |sud je tu |té |kýbl vín |uchystán

-Prosím omluvte chybu u Hintu k finálce, všechny slova mají být stejnou barvou. Nejde mi to opravit.