Mestecko Nová Vcelnice leží asi 12 km
severo-severo-východne od Jindrichova Hradce, odkud se sem mužete
vydat i na hezký výlet úzkokolejkou po trase Jindrichuv Hradec –
Obratan. Opuštený a chátrající zámek, vzniklý prestavbou a
rozšírením puvodní gotické tvrze, stojí ve východní cásti mestecka
nad rybníkem, pri silnici smerem na Žirovnici.
Historie sídla
Poprvé je Vcelnice zminována prameny v roce 1360, kdy se po smrti
Svatomíra ze Vcelnice pripomíná jeho nezletilý syn Bláha. Jeho
potomci tu pak zrejme sídlili až do poloviny 15. století, kdy je
také (roku 1454) poprvé výslovne doložena existence tvrze. Za válek
mezi Jiríkem z Podebrad a panskou jednotou byla podle nekterých
zpráv Vcelnice roku 1467 za Vojslavských vypálena Zdenkem z Hradce,
nedlouho poté ji však získali Vencelíkové z Vrchovišt, kterí
nechali puvodní tvrz okamžite opravit a rozšírit. Roku 1649
Vencelíkové Vcelnici prodali a noví majitelé Paradiesové de Lassaga
pristoupili v letech 1693-1702 k dalším úpravám sídla (arkády
jižního a východního krídla) a predevším k výstavbe tzv. nového
zámku v severozápadním sousedství staré tvrze. Roku 1717 koupil
statek Jan Hubert z Hartigu a Vcelnice se od té doby stala soucástí
jeho panství Kamenice nad Lipou. Pri úpravách na pocátku 19.
století bylo zboreno severní renesancní krídlo starého sídla,
vetšina ostatních stavebních zásahu se však zamerila predevším na
budovy nového zámku.
Od roku 1831 patrilo panství Geymüllerum, kterí nechali zámek nekdy
kolem roku 1840 upravit v empírovém stylu. Po roce 1945 jim byl
majetek zestátnen a zámek využíval Místní národní výbor jako
kanceláre, byty a provozovny. Zanedbání údržby po dobu 40 let pak
vyústilo do dnešního žalostného stavu památky, jejíž obnova,
zapocatá v roce 1990, nebyla z financních duvodu bohužel
dokoncena.
Popis a soucasný stav
Puvodní gotická tvrz vznikla na návrší nad rybníkem pravdepodobne v
první polovine 14. století. Zpocátku ji tvorila podsklepená
ctverhranná vež chránící na vstupní strane bránu neznámé podoby a
další podsklepená budova na jihovýchode. V 15. století vznikla pri
veži na jihozápade další obytná budova s arkýrem. Po roce 1550
nechali Vencelíkové postavit zejména jižní a východní krídlo a
západní krídlo doplnila arkáda. Za Paradiesu bylo sídlo prestaveno
na barokní zámek, na pocátku 18. století byl navíc ješte v
sousedství starého sídla postaven tzv. nový zámek, v 19. století
ovšem úcelove adaptovaný na soukenickou manufakturu. Dnešní vzhled
fasád je pak výsledkem empírových úprav z poloviny 19.
století.
Trojkrídlá budova starého zámku je v soucasné dobe bez využití a
pozvolna chátrá, nebot mestu se nedostávají financní prostredky na
provedení celkové rekonstrukce. Na fasádách vetšinou chybejí omítky
a zdivo zacíná být narušené. Do objektu navíc zatéká i poškozenou
strechou a chybejícími okny. Nezbývá než doufat, že se rychle
podarí najít jiste nemalou cástku a neodkladnou opravou tak
zabránit bezprostredne hrozícímu rozpadu této významné historické
památky.
V blízkosti keše hrozí
výskyt hrajících si mudlovských detí, proto dbejte zvýšené
opatrnosti.