Pluhuv Zdar - zamek Traditional Geocache
zemekoulan: Aby něco mohlo vzniknout, musí něco jiného skončit... :)
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Pohodová jednoduchá keška, v podstate drive-in.
Místní o ní vedí, cili nemusíte mít obavy z prozrazení. Nicméne, samozrejme ne všichni...
Pluhuv Ždár
Zámek, bývalá stredoveká tvrz stojí ve stredu obce, v sousedství kostela se hrbitovem. Jde o kulturní památku, která je i na seznamu nejohroženejších památek vypracovaným nezávislou památkovou unií.
Objekt jako takový nám dokládá podobu hospodárského a kulturního prostredí drobné feudální šlechty.
První zmínky o tvrzi pocházejí z roku 1267, kdy byl jejím majitelem Pluh z Rabštejna, který byl úredníkem Oldricha z Hradce. Území mu bylo dáno jako léno v rámci probíhající kolonizace. Až do 15. století byla tvrz ve vlastnictví Pluhu ze Ždáru. V tomto století však postupne prešla do rukou Albrechta Rúta z Dírného a Jana s Prokopem z Vojslavic. V 16. století postupne tvrz koupili Dorota Ostrovcová z Leskovce a Jan Vrchotický z Loutkova, jehož rodu patrila až do tricetileté války. Roku 1635 koupil znacne zdevastovaný statek Jan Eckersdorf z Hlaváce, který tvrz zacal prestavovat. Tehdy snad vznikla mimo jiné i krytá pavlac z patra zámku do protilehlého kostela, která se již nezachovala. Kostel v té dobe mel povest poutního místa se zázracným pramenem a se zámkem souvisel zrejme nejen významove, ale i provozne. Roku 1663 Jan Eckersdorf zemrel a jeho syn následujícího roku zámek prodal zemskému soudci Humprechtovi Cernínovi z Chudenic, který pokracoval v úpravách staré tvrze na barokní zámek. Ke konci 17. století precházel zámek "z rukou do rukou". Nejprve ho koupil zpet Eckersdorf, ale po ctyrech letech ho prodal rodu Slavatu. Tem však nevydržel dlouho, prodali ho Janu Jakubovi Peceliovi, ten pak hrabeti Oktaviusovi Cavrianimu. V 18. století vlastnili po Cavrianim statek se zámkem Deymové ze Stríteže, po jejichž nástupu došlo k druhé vlne barokní úpravy. Z této doby patrne zustala na nádvorí nástenná malba malíre Františka Resche. Ke konci století koupil zámek kníže Václav z Paaru. Roku 1802 vyhorel se zámkem sousedící panský dvur a s ním vetšina vesnice. O zámku se však zpráva nezminuje, ale bylo by velkou vzácností, kdyby velký objekt, ležící uprostred vesnice byl zcela ušetren. Podle téhož pramene mela vesnice o sedm let pozdeji vyhoret znovu. V 19. století docházelo na zámku k nekolika drobným úpravám a opravám. Paarové vlastnili Pluhuv Ždár až do první pozemkové reformy ve 20. století. Od nich ho roku 1928 v rámci pozemkové reformy odkoupil Bedrich Beneš, bratr pozdejšího prezidenta Edvarda Beneše. Z té doby pocházejí poslední doložené opravy objektu.
Zámek je ve vlastnictvím rodiny Benešovy opet, když jim byl v roce 1992 vrácen v restituci.
Historickoarchitektonický rozbor
Pocátky tvrze v Pluhove Ždáru zasahují do doby kolonizace kraje. Nejstarší sídlo, které na míste stálo, bylo pravdepodobne z vetší cásti drevené a teprve postupem casu se promenovalo v dnešní zdený útvar. Nemusíme pochybovat, že nejstarší sídlo se pudorysne kryje s dnešním objektem . Nejstarší cástí tvrze je pravdepodobne východní krídlo, vyznacující se nejmohutnejším zdivem pocházejícím snad již ze 14. století.
Zajímavý je také vztah ke kostelu, který zde existoval pravdepodobne rovnež od 13. století. Pozoruhodností v rámci stredovekých chrámu je skutecnost, že není orientován presbytárem k východu, ale k severu. Z toho mužeme usuzovat, že byl využit portál starší svatyne, na jejímž míste byl chrám vystaven - a to patrne v souvislosti s existencí a provozem tvrze.
Podle zvyklostí nejstarší kamenná tvrz obsahovala obytný palác, na který navazovala hradba obklopující nádvorí. K hradbe priléhala soucasne jednotlivá hospodárská stavení. Vznik základní hmoty jižního krídla s jistotou nelze datovat, ale lze jej predpokládat v pozdní gotice až renesanci, kdy se realizovala rozsáhlá promena panských sídel. Pri vstupu na severní strane vystupovala z obvodu hradby gotická brána. Renesancní prestavba z poloviny 16. století zaklenula jižní a západní krídlo a pristavela zde prístavek záchodu. Klenby z jižního krídla dnes již krome jediné neexistují. Ke konci 16. století byly provádeny ruzné úpravy, napríklad krídlo arkád u vstupní cásti v celém rozsahu prízemí a sgrafitové omítky. V této dobe také vzniklo schodište do patra spolu s navazující prucelní zdí prolomenou arkádami jako u vstupního cásti. Pozdeji byly v objektu provedeny barokní plasticky profilované zárubne a dverní krídla. V 19. století byly v jižním krídle vymeneny stropy a vloženy prícky. Klenby byly strženy zrejme ze statických duvodu. Byly nove zaklenuty sklepy východního krídla. Snad již v 18. století byla prekryta sgrafita omítkou s profilovanými šambránami a byl upraven vjezdový portál. V 19. století byl zasypán príkop a zborena z vetší cásti hradba se strílnami. 20. století již žádné podstatné zmeny do dispozice objektu neprineslo. Poslední doložené opravy v objektu byly provedeny v roce 1929, kdy byla položena nová strešní krytina a objekt byl prizpusoben tehdejšímu bytovému standardu. 2. polovina 20. století nebyla pro zámek už vubec povzbudivá. Naposledy jej využívalo místní JZD a neudržován byl odsouzen k dožití.
Z erbu Pluhu vychází podoba obecního znaku a vlajky. Více se o tom rozepisuje August Sedlácek v Ceskomoravské heradlice na strane 72.
Tolik tedy strucne k zámku, o kterém ví málokdo... Cervenou Lhotu zná, minimálne z fotek nebo filmu vetšina národa, ale obec, pod kterou územne správne spadá, jen málokdo...
Ke keši samotné
Pohodová jednoduchá keška, na, myslíme, parádním míste!
Prosíme, nedávejde do keše nesmysly a bordel! Mente prosím CWG za CWG a pokud možno, tak i TB za TB.
Místní o ní vedí, cili nemusíte mít obavy z prozrazení. Samozreme, opatrnosti nikdy nezbyva... ;)
Hrde se hlásíme ke komunite geojih!
Additional Hints
(Decrypt)
fr mryvz, fr mryvz xlfrylz... ;)