Harbechy, zajímavé území v centru Moravského Krasu, jsou
prímým pokracováním náhorní roviny vilémovické. Harbechy jsou
ohraniceny od severu Suchým žlebem, na jihu Lažáneckým
žlebem a na východe málo známým Veselým žlebem.
Z hlediska krasového výzkumu je zde velmi zajímavé nahromadení
pul stovky závrtu v peti skupinách, divne se vyjímajících v
nejúrodnejší cásti Moravského krasu. Podivné jméno Harbechy
je zkomoleninou nemeckého názvu Rohrbach (dutá roura), to souvisí s
velkým poctem závrtu. Jak jsou tyto závrty na polích patrné a pro
orientaci duležité, je videt i z toho, že topografové
již v roce 1876 jich zakreslili ne méne než 24, což
nebývalo v té dobe obvyklé.
Harbechy z geologického hlediska jsou vlastne fosilní polje.
Fosilní polje je území na míste odumrelé nekdejší vodní
nádržky, jejíž hladina byla behem doby stažena do
podzemí. Takto odvodnený povrch se promenil v cedník, jehož
póry jsou závrty, hydrograficky regenerující jen za
deštových prívalu nebo pri tání snehu.
Stanovit dnes pocet všech závrtu je témer nemožné,
nebot mnohé zanikli v dusledku aktivní zemedelské cinnosti. Byly
zastreny, zavezeny a jinak znetvoreny. Závrty leží nad úrovní
podzemní puklinové vody, jejíž kótu lze odhadovat na 350 m. Je
tu tedy vertikální spád kolem 140 m, což vyvolává silnou
vertikální erozi. Nekolik závrtu již bylo otevreno (napr.
závrt Spolecnák), pod nimi se nachází velmi hluboké jeskynní
prostory (Audyovi: Moravský kras - cas a kámen, 1993).
Keš je uložena na míste odkad je pekný rozhled na
nejvetší cást Harbechu. K místu je prístup po cervené
turistické znacce a pak kousek po okraji louky k vyhlídce.
Prosim o citlive chovani k
prirode, nacházíte se v CHKO.
Pozor mravenci