Na kopci "Paseky"
stával hrad. Je to tesne nad vesnicí, na jejím jizním okraji. Jeho
poloha nebyla nijak výhodná, a rozloha svedcí, ze byl malý. Nemohl
být tedy nijak významný, ale byl jediný v tomto kraji. Jeho pudorys
je obdélníkového tvaru, coz je pro stredovreký hrad naprosto
neprirozené. Snad proto poutal pozornost spisovatele historických
románu a znalce moravských hradu a tvrzí Antonína Kolka. Ten se o
nej soustavne zajímal a pokousel se rozlustit záhadu jeho vzniku.
Zustal vsak jen u hypotéz. Na základe svého zkoumání se pokusil o
jeho rekonstrukci, ne o jeho vernou podobu.
První zmínka o boleradickém hrade je v
zemských deskách v roce 1373. Podle jednoduchého pudorysu lze
soudit, ze byl postaven mnohem dríve. Nemel výhodnou polohu, pouze
od severu a západu byl méne prístupný. Byl obehnán vysokýrn valem,
na nemz stála palisáda z dubových klád, za ní byl suchý príkop, pak
dalsí palisáda a teprve potom kamenná hradba, kterou na jizní
strane nahrazovaly hradní budovy. Vchod byl od Boleradic pres
drevený most nad suchým príkopem, potom pres kamennou vez s padacím
mostem na její druhé strane. Z této brány se procházelo opet po
moste pres vnitrní krátký, ale hluboký príkop do tretí brány, která
jiz byla v kamenné zdi opatrená podsebitím a
strílnami.
Tato hradba obemykala ze trí stran nádvorí.
Tretí branou se veslo do prvého nádvorí asi 30 m dlouhého, na nemz
pri zdích stál celedník, stáje a kolny. Ctvrtou branou ve zdi se
veslo do druhého nádvorí, kde stál vlastní hrad s vezí - hláskou,
která tvorila jádro hradu. Byly v ní zásoby zbraní, potravin, dole
vezení a nahore bydlel povezný, který strezil okolí hradu. S
vlastním nevelkým hradním palácem byla spojena padacím mostem.
Krome paláce na hrade byla i stavení pro panose, sluzebné, dále
sýpky, pekárna apod. Nemohla chybet studna. Na hrade bydlel pán s
rodinou, hejtman, který spravoval hospodárství, purkrabí, který byl
velitelem hradu a necetné vojenské posádky. zivot na hrade byl
jednoduchý a uzavrený. V case ohrození se hrad bránil více pasivne
svou hmotou. Valy, palisády, príkopy a mosty tvorily jen mrtvou
prekázku. Vojensky mohly být obsazeny pouze budovy. V noci byly
stráze na hradbách, psi hlidali v príkopech. Brány se otvíraly pri
východu slunce, zavíraly pri západu. V roce 1531 stál hrad jeste v
plné sláve, ale roku 1536 se uvádí jiz jako pustý. Asi jej znicili
Turci, pak jiz obnoven nebyl.
Hrad je významným dokladem prechodové fáze od
mladohradistních hradisk k casne feudálnímu hradu. V mladsí fázi
zase stál na prechodu od tvrze k hradu. Tedy v obou vývojových
fázích - románské a gotické pozoruhodný typ pevnostní architektury,
kterou v jihomoravském prostredí v podstate nezná.me. Jeho pocátky
lze spojovat se jménem Lva z Boleradic a datovat do druhé tretiny
13. století. Spisovatel Jan Herben vzpomíná, jak jako malý
studentík zdolával zbytky jeho valu a hradeb. Jeste na prelomu
století z jeho trosek místní obyvatelé vozili kámen a cihly do
základu staveb svých domu. Dnes jej pripomíná jen jeho pudorys,
zbytky hradních príkopu a také pekná povídka A. Kolka.
Co je uvedeno v
Ilustrované encyklopedii moravských hradu a tvrzí o Boleradickém
hradu?:
BOLERADICE (okr.
Breclav) – terénní reliéf rozlehlého pravidelného hradu na zalomené
hrane plochého návrsí, necelého 0,5 km jizne nad mesteckem.
Jednodílnou, témer obdélnou dispozici ( 100 x 68 m) chrání ze vsech
stran príkop 20 az 25 m siroký a val, který je s výjimkou západu
místne narusený a na jihu rozoraný. Také príkop byl zcásti zasypán
a jeho zvýsené dno bylo po vyrovnání vyuzíváno jako polícko. Plocha
hradu, bez viditelných zbytku zdiva, se k jihu mírne zvedá a v
jejím stredu jsou náznaky pravidelných útvaru. Ani ty vsak
nevypovídají nic o dispozici. Dá se snad jen predpokládat urcité,
ale nijak výrazné vydelení (napr. príkopem) obytného areálu. Hrad
byl urcite zdený a o jeho úpravách v pozdní gotice nelze
pochybovat, ale pilní predci dnesních obyvatel zde neponechali nic,
z ceho by mohl tezit povrchový pruzkum. Malé mnozství hmotných
nálezu z povrchových sberu bohuzel nedovoluje spolehlive datovat
pocátky hradu..
Podle historických zpráv totiz existuje jen
moznost, nikoliv jistota jeho raného vzniku. Vzhledem k overení
pocátku a pravidelné dispozice, málo obvyklé pro výsinný hrad, je
hrad pro archeologický výzkum objektem velmi zajímavým. Hrad
pravdepodobne zalozil stejnojmenný syn Lva z Klobouk, který kolem
roku 1210 zalozil zábrdovický kláster a synovi odkázal Klobouky.
Syn Lev se v letech 1235-71 píse po Boleradicích, ale kdy to bylo
po hrade a ne jen rezidencním dvore ve vsi není ze zápisu zrejmé.
Ostatne ani otec Lev nemel v Kloboukách hrad ci jiné opevnené
sídlo. Význam rodu se postupne zmensoval, a kdo vlastnil Boleradice
po Lvovi III. a Kadoltovi z konce 13. století, ani urcite nevíme.
Od pocátku 14. století do roku 1350 se po nich sice psali Drslav,
Oto a Diva, kterí uz pocházeli z jiného rodu (z Branisovic), ale
doklady o drzení nejsou. V kazdém prípade je v roce 1358 jiz
vlastnil Vilém z Kunstátu, který zalozil boleradickou rodovou
vetev, jejíz príslusníci prijali po Kunovi z první poloviny 15.
století príjmení Kuna.
Hrad prezil válecné boure 15. století, nebot
Korvínuv hejtman Jan Zelený ho po roce 1471 obsadil lstí, a asi 10
let zustal v rukách Uhru. Na prelomu 15. a 16. století hrad dvacet
let vlastnili Zástrizlové, kterí vsak sídlili v Cejkovicích. Roku
1512 se vrátil do drzení Kunu z Kunstátu, ale doba jeho trvání se
pomalu naplnovala. Jeste v roce 1531 se o nem píse jako o zámku, o
pet let pozdeji jiz páni z Víckova kupují Boleradice se zámkem
pustým. O jeho dalsích osudech toho není moc známo. Nebyl sice
vystaven organizované demolici, ale potreba stavebního materiálu, v
okolí vzácného, vykonala své. Zdivo bylo systematicky vytezeno, a
povrch tak zarovnán.
Lit.: Hosák 1946; Kordiovský 1979; Unger 1988, 15; Samek 1994, 92.
Podle: Ilustrované encyklopedie moravských hradu a tvrzí str. 108
Autor: Miroslav Placek
Naucná stezka Paseky
- Hrad
Od výchozího stanoviste, které se nachází tesne u silnice
(s parkovistem a altánkem) vede cesta po rovine, pak se ostre tocí
doprava a prudce stoupá na kótu 277m n.m., dále pokracuje po plose
bývalého hradu a po hrane kopce se dolu vrací na nástupiste. Na
sedmi informacních panelech turista získá zajímavé informace o
míste samém i blízkém okolí.
Odlov cache
:
Pro odlov této
cache se projdete po naucné stezce a zastavíte se u sedmi
informacních tabulí. Na nich naleznete údaje potrebné pro zjistení
souradnic finálky.
Otázky:
První písemný
doklad o obci Boleradice - A
Kaple sv. Rocha byla opravena - B
V jaké nadmorské výsce se nalézáte? (verte cedulím
) - C
Odhadovaná délka 1. Nádvorí - D
První zmínka o hradu je z roku - E
Den osvobození Boleradic(den, ne mesíc, ne letopocet) - F
V Boleradicích bylo napocítáno 1020 obyvatel v roce - G
A kdepak teda budeme
hledat skatulku?
X=((A+B)-(G+205))-(4*D)
Y=(C*F+3)-(3*E)+(9*F)
N 48° 57.X
E016° 48.Y
Prosím vsechny.Ukrývejte
cache tak jak jste ji nasli, at nám vydrzí!!!
Prameny :
www.boleradice.cz
www.hrady.cz
