Cassiehouicz je jeden z mnoha nazvu,
pod kterymi se mohou v latinskych textech skryvat Kasejovice (ale
rovnez jako Kaseowicz, v nemeckych pramenech Kafsegowitz,
Kasejowitz ). Od konce 19.stoleti jiz mesto, se nachazi priblizne
na polovicni ceste mezi Nepomukem a Blatnou. Prvni spolehlivou
pisemnou zminku o Kasejovicich mame z r.1264, kdy je dolozen pobyt
Zdeslava z Kasejovic na dvore krale Premysla Otakara II., v Pisku.
Rod z Kasejovic postupne vlastnil radu obci v oblasti, tez na
Lnarsku, Horazdovicku, polovinu mesta Susice a jeste par
jednotlivych vsi na Klatovsku, resp.Domazlicku. K rozvoji mesta
napomahala zminena vyhodna poloha na obchodni a spojovaci trase z
Plzne do Pisku (pres Nepomuk). Kolem roku 1350 byla obec povysena na mestecko a
zejmena v druhe polovine 15.stoleti pak dochazi k jejimu vyznamnemu
rozkvetu. Tehdejsi majitele – Zmrzlikove, udelili Kasejovicim
pravo pivovarne, byly zde masne kramy, lazne. Za Habsburku pak i
kasejovicti obdrzeli prava na poradani vyrocnich trhu, tydenni trhy
s konmi a dobytkem, pravo hrdelni. V okoli se jiz od ranejsiho
stredoveku s ruznymi uspechy dolovalo zlato. Tradici mely take
kasejovicke vysivky, jez proslavily mesto i za hranicemi. Znama
byla i vyroba drevenych dymek "kasovek" a keramiky s vyraznym
dekorem.
Kasejovice pomerne casto vzdorovaly
pozarum, i epidemiim infekcnich nemoci. V r.1680 zemrelo na mor 300
osob, další morove „rany“ nasledovaly ve
stoleti osmnactem. V 19.tu pro zmenu radila cholera. Zasahy do
zivota mestecka znamenaly i pobyty bavorskych a francouzskych vojsk
v 18.veku. V r. 1850 zde i tak zilo 2116
obyvatel. V r. 1878 byly
Kasejovice povyseny na mesto, ktere obrzelo svuj znak a v roce 1998
obec ziskala i prapor.
Cestu mesteckem zahajime nejlepe na uvodnich souradnicich, na
namesti, kde lze i zaparkovat. Na severni strane stoji dominantni
budova kostela sv.Jakuba (stage 1 – N
49°27.900´ E 013°44.400´). Kostel sv.Jakuba Starsiho (patrona horniku) byl
postaven jako goticka stavba jiz v druhe polovine 13.stoleti. Pred
polovinou 18.byl zbarokizovan, dalsi upravy se datuji do roku 1856,
takze z puvodniho nezustalo mnoho. Obdobne lze konstatovat o
vnitrni vybave. Z puvodnich peti oltaru zustaly tri. V literature
je zminovana zajimava kazatelna, monstrance z r.1727 resp.kamenna
krtitelnice z podobneho casu (nevidel jsem). Varhany jsou datovany
do druhe poloviny 18.stoleti. K objektu kostela prileha i tahly
hrbitov. Nez k nemu hlavni branou z namesti dojdeme, vsimneme si
poctu krizu umistenych na kovanych vratech ve vchodu ke kostelu -
C. Hrbitov byl puvodne jen
kolem kostela, ale v souvislosti s morovymi nakazami kapacitne
nestacil, a tak vznikl za mestem dalsi „morovy“. Kdyz
vstoupil koncem 18. stoleti v platnost cisarsky zakaz pohrbivat ve
mestech a kolem kostelu, dokoupili mistni pozemky na sever od
kostela a tim se posunul hrbitov k severu. A tak se pry stalo
ješte nekolikrat, a proto ma dnes takovy tahly
charakter.
Az se budeme ze hrbitova vracet a smerovat k budove nove
radnice, mineme hned na severnim okraji namesti pamatnik na
osvobozeni obce americkou armadou. V pravem hornim rohu kamenneho
kola je dvouciferne cislo, kteri si poznamenejte a do
geocacherstiny prekladejte jako AB.
Zastavku u zbytku stare kasejovicke
tvrze si odpustime (drobna rezidua v narozich nekolika domu) a
pujdeme k nove radnici (stage 2 – N
49°27.762´ E013°44.426´). Vznikla po roce 1694
jako nastupnice starsi na jinem miste stojici, opakovanymi pozary
ponicene. V r.1701 k ni byla doplnena vezova nastavba s hodinami.
Pozary se nevyhnuly ani tomuto novejsimu objektu, aktualni podoba
je proto az z druhé poloviny 19.stoleti. Po obou stranach
hlavnich vstupnich dveri jsou pripevneny dve kovove desky na
pamatku obeti I.svetove valky z rad kasejovickych obyvatel. Jejich
celkovy pocet (obeti), dvojmistne cislo je DE.
Vratime se kousek zpet ve smeru ke
kostelu sv.Jakuba a zahneme nenapadnou ulickou doleva. Priblizujeme
se do mist byvaleho zidovskeho
ghetta.
Zide
tvorili dulezitou slozku mistniho obyvatelstva od 16. stoleti.
Zabyvali se zejmena reznictvim, sklenarstvim, kozeluzstvim a
krejcovstvim. Obchodovali s latkami, platnem, kuzemi, s konmi....
Rozsirene bylo tradicni pujcovani penez. Caste spory mezi zidy a
ostatnimi kasejovickymi obcany vedly v letech 1725 - 1730 k
založení zidovskeho mesta (ghetta) pod Pivovarskym
rybnikem. V jeho centru byla synagoga (stage 3
– N 49°27.769´ E013°44.295), ktera se nam
dochovala do dnesni doby. Je postavena v pozdne baroknim slohu (v
2.pol.18.stoleti) s radou pozdejsich uprav - nutnost po pozarech.
Budova poskytovala samozrejme bohosluzebnou cinnost, ale byla take
vyuzivana k vyucovani a vykladani bible, byla tak vlastne rovnez
skolou. V r. 1828 byla pro zidovskou komunitu postavena samostatna
skolni budova, v jejimz cele stal rabin a dva ucitele. Fungovala do
r.1909, kdy doslo k vyznamnemu poklesu mistniho zidovskeho
obyvatelstva a zbyli zaci byli „preveleni“ do bezne
obecne
skoly.
"Konec" pro kasejovicke zidy znamenala
II.svetova valka, v listopadu 1942 byli vsichni zbyli odvezeni do
ghetta v Terezine a odtud do Osvetimi a dalsich likvidacnich
taboru. Az na jednu zenu nikdo z nich nacisticka zverstva neprezil.
Synagoga za valky slouzila jako sklad zidovskeho nabytku. Vetsi
opravy se znovu dockala po sametove revoluci. Od.r.1994 je si ji
mozne v letnich mesicich o sobotach a nedelich v case mezi 11 a 12
hod.i prohlednout. Docteme se o tom na hlavnich vstupnich dverich
objektu. Pro cestu za keskou je dulezite i cislo popisne synagogy
– FGH, ktere najdeme take na hlavnim
pruceli.
Cele mesto s okolim si prehledne
prohledneme pri zaverecnem vystupu k zidovskemu hrbitovu, lezicim
na sever od Kasejovic. Otvira se nam postupne i vyhled na panorama
vrcholku jiznich a jihozapadnich hranic zeme, na Sumavu. Aby toho
nebylo malo, tak po vystupu uvidime podobne rozsahly vyhled k
severu a severovychodu. Nad nekolika rybniky, jimz dominuje
Metelsky, se zelenaji brdske lesy, z nichz majestatne vycniva
vrcholek Tremsina. Poslednim zachytnym bodem na souradnicich N
49°28.125´ E013°44.262´je zidovsky
hrbitov (stage 4).
Nejstarsi pisemna zprava o nem
pochazi z r. 1669, nejstarsi dochovany nahrobek je z r.1710. Naopak
posledni pohreb se zde konal pred rokem 1943. V prubehu 18. stol.
byl hrbitov nekolikrát rozsirovan i pro potreby zidu z
sirsiho okoli, coz pozname z napisu na nahrobcich. Mel take
specialni detske oddeleni. Vetsi cast dochovanych nahrobku je
barokniho a klasicistniho typu. Vstup do hrbitova, za byvalym hrobnickym domkem,
tvori brana v jejimz pravem hornim rohu je zrejmy jeden letopocet.
Poznamenejte ve tvaru – IJKL.
Az si prohlednete a nafotite, muzete
se konecne pustit do pocitani a kompletace finalnich souradnic.
Preji uspesny a snadny odlov. A dekuji za spolecnost pri doufam
prijemne prochazce
Kasejovicemi.
N 49°B(A+B+C).CH(D+G) E
013°E(F+I).L(J-A)(K-I)
K tvorbe listeningu pouzity ruzne
zdroje, nejvice ale internetove stranky obce, kde navstevniky
seznami s historii a pamatkami clanky od J.Kozeluha a F.Kapara.
Panove, dekuji za vase informace.