Hrad Zvikov - Zvikov castle Traditional Cache

Hrad Zvíkov

První krok k založení pravdepodobne uskutecnil Premysl Otakar I. (1197-1230), který roku 1226 vymenil tzv. oujezd Oslovský, patrící do majetku kláštera v Doksanech, za šest jiných vesnic. Získal tak do vlastnictví i skalnatý ostroh, na kterém byl hrad vybudován. Zvíkov patrí k nejprednejším stavbám ceské stredoveké svetské architektury.

Nejprukazneji je historie postupného budování doložena za vlády Václava I. (1230-1253). Roku 1234 musel být již hrad zcásti vystaven, protože je v písemných pramenech uveden jako jeho purkrabí Konrád z Janovic. Král Václav I. casto a rád pobýval na Zvíkove. Když v cervenci 1247 mladý kralevic Premysl Otakar zdvihl proti svému otci odboj, zustal Václavovi I. verný pouze hrad Zvíkov spolu s Loktem a Mostem. Na Zvíkove také Václav I. prijal poselstvo odbojného syna a ceské šlechty, vedené pražským biskupem Mikulášem, a dal je uveznit ve veži. V další výstavbe hradu pokracoval jeho syn Premysl Otakar II. (1253-1278), který štastne zvolil za purkrabího Hirzu, jehož jmenoval na Zvíkov roku 1250. Tehdy zacala na Zvíkove hlavní výstavba tzv. královského paláce a opevnení. Stavební hut budující Zvíkov pracovala zároven i na dalších stavbách v královském meste Písku a v Myšenci.

Roku 1306 vymrel rod Premyslovcu po meci a hrad byl podstoupen Jindrichu z Rožmberka. Nejvetší slávu získal hrad za vlády Karla IV.(1346-1378), který jej dal dukladne opravit a rád v nem i pobýval. Do dostavby hradu Karlštejna sloužil Zvíkov i jako docasné útocište korunovacních klenotu. Ztrátou této výlucnosti klesl význam Zvíkova jako predního královského hradu a ten zacal casto menit majitele. V zástavním držení se vystrídaly predevším dva mocné rody – páni z Rožmberka a páni ze Švamberka.

V husitských válkách byl hrad roku 1429 obléhán Tábory (v té dobe byl hrad v držení císare Zikmunda), nebyl však dobyt. Roku 1437 získal hrad opet Oldrich z Rožmberka, vudce katolické šlechty. Charakter královského hradu si Zvíkov udržel až do tretí tretiny 16. století, kdy byl prodán pánum ze Švamberka (v roce 1575 byl zanesen prodej Maxmiliánem II. do Desek zemských). Švamberkové provedli na chátrajícím hrade rozsáhlé renesancní úpravy, které však puvodní charakter stavby nenarušily. Vynikající pevnostní systém hradu umožnil odolávat útocníkum i za tricetileté války. Teprve behem roku 1622 se zvíkovská posádka vzdala presile a hrad byl císarským vojskem vyrabován a zpustošen.

Roku 1623 získali hrad Eggenberkové a po jejich vymrení roku 1719 prešel do vlastnictví Schwarzenbergu. Po rozdelení rodu na dve vetve (1790) prešel Zvíkov do vlastnictví mladší (tzv. sekundogeniturní) vetve, zastoupené maršálem Karlem I. Schwarzenbergem, sídlícím na blízkém Orlíku. Teprve tehdy bylo pristoupeno k rozsáhlým zajištovacím pracím: nejdríve byla opravena kaple a zachráneny pozdne gotické malby, ale stav zdiva královského paláce byl již natolik špatný, že se roku 1829 zrítila Nová brána, poté následoval sesuv cásti paláce nad rekou. Proto byla po roce 1880 zahájena rekonstrukce královského paláce i hradeb. Puvodní kamenné prvky mají lehce naružovelou barvu a jsou od nove vsazených cástí snadno rozeznatelné. Práce byly ukonceny na prelomu 19. a 20. století a Zvíkov se stal opet skvostem ceského stavitelského umení. Hrad zustal majetkem Schwarzenbergu do roku 1948.

Rozsáhlou opravou prošel Zvíkov v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století, kdy se napuštením prehradního jezera zcela zmenila puvodní divoká krajinná scenérie a pod hladinou zmizelo celé podhradí se svými hradbami a zríceninou kostelíka sv. Mikuláše.

Prohlídky hradu se konají:

Cache je umístena mimo objekt hradu, takže je prístupná bez ohledu na denní dobu a rocní období.

Po odlovu prosíme o peclivé uložení keše. Dekujeme.

English version

Deutsche version