Synoptická mapa
Abychom pochopili, co je synoptická mapa a jak se vyhodnocuje, je nutné si ozrejmit nekteré základní pojmy z meteorologie, které tato mapa zobrazuje. Jsou to predevším tlakové útvary, isobary a frontální systémy.
Frontální rozhraní
Vzduch ležící delší dobu nad nejakou oblastí, prizpusobuje své fyzikální vlastnosti danému zemskému povrchu. Teplota v prízemní vrstve odpovídá tepelné bilanci zemského povrchu, zmeny teploty s výškou odpovídají zemepisné poloze, vlhkost vzduchu záleží na druhu zemského podkladu a pod. Jde tedy o vzduchovou hmotu urcitých specifických fyzikálních vlastností a zustává-li tato hmota bez pohybu, její vlastnosti se s casem príliš nemení. Problém však nastane v okamžiku, kdy se tato vzduchová hmota dá do pohybu. Impulsem bývá vetšinou rotace Zeme, prícinou pohybu však muže být i jakýkoliv umelý nebo prírodní impuls. V okamžiku pohybu vzduchu se totiž do tesné blízkosti dostanou dve naprosto rozdílné vzduchové hmoty. Na rozhraní dvou takovýchto vzduchových hmot se pak témer vždy setkáváme s velmi složitou povetrnostní situací. Je to predevším mohutná oblacnost, srážky, mlha a prudký vítr. Dve vzduchové hmoty ruzných fyzikálních vlastností se mísí na stycné ploše a vytvárejí tak množství povetrnostních deju, které jsou pro tato rozhraní typická a závisí na vlastnostech obou vzduchových hmot. Tato stycná plocha však není plochou v geometrickém slova smyslu, jde o vrstvu silnou až nekolik set metru, je sklonena na stranu studenejší vzduchové hmoty a nazývá se frontální plocha, frontální rozhraní nebo fronta a její prusecnice se zemským povrchem cára fronty.
Protože frontální rozhraní je predevším rozhraním teplotním, rozeznáváme v praxi fronty teplé a studené, zvláštním typem pak jsou fronty okludované a výškové.
Teplá fronta
Postupuje-li teplý vzduch vetší rychlostí než pred ním ležící vzduch chladnejší, vykluzuje teplý vzduch po studeném vzhuru a jejich stycné ploše ríkáme teplá fronta. Pri výstupu se teplý vzduch rozpíná a tím se ochlazuje. Relativní vlhkost vystupujícího vzduchu stoupá, až v urcité výšce dojde ke kondenzaci vodních par a vytvorení oblaku. Ve vetšine prípadu z techto oblaku vypadávají srážky. Šírka srážkového pásma je kolem 300 až 400km a leží prevážne pred cárou fronty.
Teplou frontu znacíme na synoptických mapách cervenou carou s plnými obloucky otocenými ve smeru postupu fronty.
Studená fronta
Postupuje-li naopak studená vzduchová hmota rychleji než predcházející teplá, studený vzduch se díky své vetší hustote tlací jako klín pod teplý vzduch, který je nucen vystupovat podél frontálního rozhraní vzhuru. Teplý vzduch se stejne jako v predchozím prípade rozpíná a ochlazuje, címž vznikají oblaka. Srážky na studené fronte mívají vetšinou promenlivou intenzitu, pri vhodných podmínkách však mohou vznikat pásy oblaku typu Cumulonimbus s bourkovou cinností. Šírka srážkového pásma bývá podstatne menší než u teplé fronty, vetšinou nepresahuje 100km. Srážkové pásmo leží pred i za cárou fronty. Prechod studené fronty bývá provázen vysokou turbulencí ovzduší ve všech výškových hladinách. V letním období je velmi casté náhlé zesílení vetru až do hodnot vichrice.
Studenou frontu znázornujeme na synoptických mapách modrou cárou s plnými trojúhelníky otocenými ve smeru postupu fronty.
Okluzní fronta
Za bežné povetrnostní situace postupují frontální rozhraní smerem od západu k východu. Studená fronta však postupuje rychleji než fronta teplá, takže se obe fronty po urcitém case setkají v oblasti tlakové níže, kde puvodní vzdálenost obou front byla nejmenší. Pri tomto procesu, který se nazývá okludování, se setkají dve studené vzduchové hmoty. Jedna, která postupovala pred teplou frontou, druhá, která postupuje za studenou frontou. Teplý vzduch, který se nacházel mezi obema frontami, je vytlacen vzhuru nad zemský povrch. Frontální rozhraní, které vznikne splynutím obou front, se nazývá okludovaná fronta nebo okluze. Okluzní fronta je znacena fialovou cárou se strídavými plnými trojúhelníky a obloucky otocenými ve smeru postupu fronty.
Výšková fronta
Výšková fronta je rozhraní dvou vzduchových hmot, které však nedosahují až na zemský povrch. V castých prípadech je výšková fronta obycejnou frontou, která se premistuje nad tenkou vrstvou silne prochlazeného a tedy težkého vzduchu. Na zemi se tedy neprojeví zmenou teploty jako bežná fronta, ale pouze oblacností typickou pro daný druh fronty. Výšková fronta muže být Studená, Teplá i Okluzní.
Výšková fronta je znacena symboly pro daný typ fronty, avšak symboly jsou prázdné (napr. výšková teplá fronta je znacena cervenou krivkou s prázdnými obloucky otocenými ve smeru postupu fronty).
Tlakové útvary
Isobara
Isobara sice není sama o sobe tlakovým útvarem, její definice je však duležitá pro pochopení pojmu tlaková níže - cyklona a tlaková výše - anticyklona. Jde o spojnici bodu na zemském povrchu (nebo v urcité výškové hladine) se stejným barometrickým tlakem. Hustota isobar na synoptické mape udává tlakový gradient (spád), který urcuje rychlost vetru v dané oblasti. Cím vetší je rozdíl tlaku v dané oblasti, tím jsou isobary hustší a proudení vzduchu z oblasti vyššího tlaku do oblasti s tlakem nižším, je rychlejší.
Na synoptické mape se na cáre fronty isobary lámou, tj. krivka nepokracuje spojite, ale dochází k jejímu prudkému zlomu.
Tlaková níže
O tlakové níži mluvíme v místech, kde je alespon jedna uzavrená isobara a tlak uvnitr této isobary je nižší než v okolí. Frontální systémy jsou jednoznacne vázány na oblast nízkého tlaku vzduchu a lze ríci, že fronty vznikají práve v oblastech nízkého tlaku vzduchu. Vzduh proudící smerem do oblasti tlakové níže je vlivem otážení Zeme (tzv. Coriolisova síla) a trení vzduchových cástic odklonen asi 30° od isobar proti smeru hodinových rucicek.
Tlaková výše
V místech, kde jsou tlakové plochy vyklenuty vzhuru, vzniká tlaková výše. Na synoptické mape ji definujeme jako tlakový útvar s alespon jednou uzavrenou izobarou a tlak uvnitr této izobary je vyšší než v okolí. Vzduch proudí smerem z oblasti tlakové výše a je vlivem Coriolisovy síly a trení vzduchu odklonen cca 30° od isobar ve smeru hodinových rucicek. Anticyklona je ve vetšine prípadu charakterizována bezoblacným a relativne teplým pocasím.
A nyní k naší synoptické mape. Tato mapa znázornuje prunik tlakových útvaru a frontálních rozhraní na zemský povrch nebo v jednotlivých hladinách (tzv. Výškové synoptické mapy). V dnešní dobe jsou již k dispozici aktuální a vyhodnocené synoptické mapy celého sveta vcetne zasveceného kometáre meteorologa snad na všech meteorologických serverech na Internetu. My se však naucíme mapu kreslit na základe informací, které získávali meteorologictí nadšenci ješte koncem minulého století ze Zprávy o pocasí, vysílané denne dnes již neexistující stanicí Hvezda Ceskoslovenského rozhlasu. Zpráva udávala souradnice jednotlivých tlakových útvaru a front v kódech bodu spojnic, kterými se následne na synoptické mape proložily krivky a vznikla tak mapa v podobe, jak ji známe dodnes. Presnost souradnic byla z dnešního pohledu úsmevná, avšak je nutno si uvedomit, že zpráva byla vysílána od padesátých let minulého století, kdy o GPS technologiích nebylo ješte ani ponetí. Souradnice bodu mela tvar petimístného císla, kde na první pozici byl kód zemepisné délky: Nula znamenala západní a trojka východní délku, další dve císlice udávaly hodnotu stupnu severní zemepisné šírky a poslední dve císlice pak hodnotu stupnu zemepisné délky. Hodnotu 35015 bychom tedy zapsali jako N 50°00'00" E 15°00'00" nebo kód 04803 jako N 48°00'00" W 03°00'00"
Príklad zprávy ze dne 29.6.1951:
Tlaková výše 1023 mbar 05705
Tlaková níže 1019 mbar 05004
Studená fronta 35010 35315 35716
Studená fronta 04807 05004
Teplá fronta 05004 34702
Studená fronta 34702 34610 34615 34720 35022 35320
Isobary:
1008 mbar 36018 35820 35925
1010 mbar 36015 35717 35721 35918
1012 mbar 36012 35713 35516 35519 35726 35930
1014 mbar 36009 35610 35512 35415 35420 35932
1016 mbar 36006 35606 35507 35214 35221 35425 35834
1018 mbar 36002 35503 35113 35019 34820 34615 34607 34104
1018 mbar 34633 35026 35430
1020 mbar 36000 35500 35011 34715 34605 34103
1020 mbar 04905 04802 05102 04905
1022 mbar 05505 05709 05903 05602 05505
1022 mbar 04807 34503 34200
(hodnoty tlaku jsou úmyslne uvádeny v jednotkách platných v roce vydání této zprávy, t.j. v milibarech)
Vykreslená mapa pomocí techto souradnic pak vypadá následovne:
A nyní váš úkol:
Vyslechnete si následující zprávu o pocasí z 22.2.1973 a podle údaju nakreslete synoptickou mapu a vyhodnotte:
(Pozn. autora: Domnívám se, že se komentátor u jedné hodnoty prerekl. Nahradte, prosím, souradnici 04807 hodnotou 03807. Na vyhodnocení mapy sice tato hodnota nemá vliv, ale isobara po této korekci vypadá smysluplneji.)
Jak víme z písne Jaroslava Uhlíre, severní vítr je krutý. Vy však z hustoty a sklonu isobar urcete, kde je nejkrutejší (t.j. nejsilnejší) jižní vítr
nad Francií A=7
nad Norskem A=8
nad Ruskem A=9
Z hodnoty isobar urcete, jaký tlak 10BC hPa je v Dráždanech? (Pozn. autora: Zpráva udává hodnoty tlaku v mbar. Prevod mezi hodnotami milibar a hectopascal musíte zjistit sami) Hodnotu urcete z isobary procházející tímto místem. Pokud na vaší synoptické mape Dráždanami neprochází žádná isobara, pak máte neco namalováno špatne.
Jaké je pocasí v Praze?
nebe bez mrácku, svítí slunícko D=5
od severozápadu nastupuje pás frontální oblacnosti, obloha se zatahuje, brzy zacne snežit D=6
po prechodu teplé fronty zacíná skrz oblaka prosvítat slunce, rozpouští se ležící kroupy a reky se vrací do svých koryt D=7
Zjistete petimístné souradnice bodu 3EFGF (viz. Zpráva o pocasí), kde nad hranicí Estonska a Ruska prechází teplá a studená fronta v okluzi.
Cache se nalézá na souradnicích
N 50° 08.[D][A+B-D][F-D]'
E 014°32.[F][C][E+G]'
(Pozn. autora: hranaté závorky uzavírají jednu císlici souradnic. Nenásobí se mezi sebou)
Click to verify coordinates
Další cache z meteorologické série:
Meteorologicka #1 - Oblaka = ARCHIVE
Meteorologicka #2 - Aerologicky vystup
O keši
Keš je netradicního tvaru i materiálu o obsahu cca 1l. Díky jejímu tvaru zde však rozmerné trackovatelné predmety neumístíte. Coiny doporucuji vkládat do pripraveného sácku, at nezapadnou na dno, odkud by šly obtížne vyndat. Pro nalezení keše není potreba nic rozhrabávat, nikam lézt nebo prevracet okolí. Je volne dostupná, presto pro mudly takrka neviditelná. Prosím, vracejte keš na místo tak, jak jste ji nalezli, nesnažte se o nejaká vlastní "vylepšení". Jakékoliv poškození hlaste na kontakt uvedený na keši.
Po zkušenostech z nekolka prvních nálezu doplnuji - oznacení na keši (zelená samolepka) patrí smerem dolu, otvor keše vpravo. Při dodržení tohoto jednoduchého pravidla pak jde keš lehce vyndat i zasunout zpět na místo. Nevylepšujte, prosím, o vlastní vuli uložení keše, zachovávejte owneruv puvodní zámer. Dekuji.
Zdroje:
Koldovský, Kopácek - Meteorologie pro piloty závesných kluzáku
Háza, Koldovský, Kostka, Förchtgott - Plachtarská meteorologie
Archiv Ceského rozhlasu
Za betatest výpoctu dekuji plysovi
EN: I'm sorry, because audio file is in czech language, this cache is only Czech.
Vzhledem k tomu, že se změnily terénní podmínky na místě finálky, keš už není dostupná pro vozíčkáře. Změnil jsem tedy terénní obtížnost a zrušil attribut. Pokud v okolí najdu umístění, které by vyhovovalo i handicapovaným kačerům, vrátím tyto parametry do původního stavu