DLOUHÁ PROJÍŽDKA (PEŠKY FAKT RADŠI NE-E) OPRAVDU DLOUHOU
DLOUHOU LOUCKOU
Bývalá obec Horní Dlouhá Loucka patrila dlouhá staletí k
panství hradu Sovinec. V pobelohorských konfiskacích získal
sovinecké panství i s Horní Dlouhou Louckou rád nemeckých rytíru.
Po sloucení obou vsí roku 1708 nechal velmistr rádu Franz Ludwig z
Beirheimu v drívejší horní cásti postavit barokní podélne
orientovaný zámek. Za napoleonských válek byl zámek upraven
na lazaret se 600 lužky. Kolem roku 1830 byl upravován klasicistne,
roku 1839 pribyla novobarokní kaple. Koncem 19. století byl kolem
zámku vytvoren krajinárský park o rozloze cca 2 hektary.
Po roce 1918 byl zámek vybrán jako rezidence pro odstoupivšího
olomouckého arcibiskupa Lva kardinála Skrbenského z Hrište.
Památkou na druhou svetovou válku jsou malby al secco (hlinitými
barvami na suchou omítku), které zde roku 1941 vytvorili
francouzští zajatci veznení na hrade Sovinci. V 80. letech
20. století zámek sloužil jako sklad a to až do požáru roku 1986,
který je prícinou dnešního žalostného stavu zámku. V soucasné dobe
je na prodej, patrí soukromé firme. Dle památkového ústavu je to
nejhorší památka v Olomouckém kraji. Náklady na opravu se odhadují
ve výši 150-200 mil. Kc.
Renesancní zámek v Dolní Dlouhé Loucce zbudoval na prelomu
16. a 17. století Jáchym Pivec z Klinštejna a Hradcan. Zámek je
bloková patrová stavba na pudorysu ctverce s dvema okrouhlými
arkýri v nárožích. Cást oken má dosud puvodní kamenné šambrány a
nadokenní rímsy. Renesancní vstupní portál je završen štítky s erby
stavebníka a jeho ženy Johanky Borovské ze Slavíkovic. Prízemí
zámku je klenuté renesancními hrebínkovými klenbami, jsou v nem dve
vstupní síne a centrální schodište do plochostropého patra.
Pozdne gotický kostel sv. Bartolomeje v Dlouhé Loucce byl
postaven na konci 15. století, v pozdní renesanci k nemu byla
pristavena vež, roku 1715 pak barokní kaple. Ve 3. ctvrtine 18.
století byl kostel barokne prestaven, další úpravy následovaly ve
2. polovine 19. století. Kostel je orientovaná obdélná jednolodní
stavba s mírne odsazeným polygonálne zakonceným presbytárem. K jeho
severní stene priléhá barokní kaple sv. Trojice, na jižní strane
ctyrboká vstupní predsín. V ose západního prucelí stojí mohutná
renesancní ctyrboká vež s válcem vretenového schodište pri jižní
zdi. Záver presbytáre, jižní stena lodi a její sz nároží podpírají
operné pilíre s pultovou stríškou. Lod má dlouhá pulkruhove
zakoncená okna, v presbytári jsou okna okrouhlá.
Lod je plochostropá, presbytár zaklenutý dvema poli krížové žebrové
klenby s petibokým záverem, jedním polem obdobné krížové žebrové
klenby je zaklenuta i sakristie. Kaple sv. Trojice má barokní
neckovou klenbu.
Cerpáno z HRADY.cz
NESNÁŠÍME ZDLOUHAVÉ A NUDNÉ MULTINY A PROTO VÁM TED JEDNU PRESNE
TAKOVOU PRINÁŠÍME!!!
Cestu nejlépe zvolit od Unicova…
STAGE 1: KOSTEL N49° 48.905´ E017° 10.267´
V okolí kostela naleznete kamenný kríž se zajímavými plastikami,
soucet hodnot na hracích kostkách je FC
STAGE 2: MOST N49° 48.955´ E017° 10.443´
Pocet pilíru kamenného mostu je I
STAGE 3: HASICSKÁ ZBROJNICE N49° 48.969´ E017° 10.764´
Na krásne opravené hasicárne spocítejte pocet velkých cervených
vrat, to bude písmeno A i E
STAGE 4: DOLNÍ ZÁMEK N49° 49.071´ E017° 11.284´
Pocet zamrížovaných oken na celní strane je J
STAGE 5: JEZÍRKO N49° 49.086´ E017° 11.353´
Pocet samostatne stojících kamenu ve vode bude G
STAGE 6: HORNÍ ZÁMEK N49° 49.283´ E017° 11.761´ (Doporucuji
se podívat dovnitr, je to zážitek!!!)
Když vstoupíte do parku a dojdete doprostred zámku najdete erb,
pocet zvírat na nem je H (sudé)
STAGE 7: HRBITUVEK N49° 49.962´ E017° 12.108´
Pocet ozdobných kalichu na bráne malého hrbitova je D
STAGE 8: KOSTELÍK N49° 50.195´ E017° 11.963´
Pocet písmen S v celním nápisu na kríži vpravo od kostelíku je
B
FINAL:
N49°A(B-E).C(D+C)E
E017°FG.(H+I)IJ