Keš jsem založil proto, abych do povědomí geokačerů dostal Ostrý Kámen, vesnici kousek od Svitav, v kraji, kde vysočina nabírá dech.
Nejdříve něco málo o Ostrém Kameni a o tom, proč byste měli zavítat právě sem:
- název obce je odvozen překladem z německého slova Rassenstein – ostrý kámen
- kaplička je zasvěcena svatému Cyrilu a Metodějovi a pochází z 18. století
- naproti kapličce přes silnici, je stále dochovaný kamenný kříž z roku 1830
- v roce 1938 byla obec elektrifikována, to pro úplnnost, když je keš pojmenovaná podle větrné elektrárny
- obcí prochází zemská hranice Cechy – Morava, historická mapa (Cechy svetlejší, Morava tmavší)
- nachází se zde nejvyšší radioamatérská anténní soustava v Cesku
- více informací o Ostrém Kameni na webu Mikroregionu Svitavsko
Povest o názvu obce:
Tu mi vyprávela moje prababicka a nemohu si ji odpustit. Ostrý Kámen získal svuj název ne odvozeninou z nemciny jak praví historici, ale tak, že šli dva poutníci a práve na dnešním Ostrém Kameni si chteli odpocinout. Jeden z nich se posadil na vycnívající kámen, roztrhl si o nej kalhoty a vykrikl: „ostrý kámen“.
Vetrná elektrárna:
Novou dominantou Ostrého Kamene se staly tri stometrové vetrné elektrárny. Sloupy vetrných elektráren jsou osazeny na betonové základy pudorysného rozmeru pravidelného osmihranu, vestaveného do ctvercového pudorysu 14 x 14 m. Na techto základech stojí ocelové, trídílné, šedesát osm metru vysoké tubusy, pricemž šedesát pet metru tvorí tubus a tri metry gondola (foto 7). Dolní prumer tubusu je 3,91 m, horní prumer 2.2 m. Vetrné elektrárny mají trílisté vrtule s délkou listu tricet metru a prumerem náboje dva metry (foto 8). První elektrárna, která je nejblíže obci, je ve vlastnictví obce, další dve mají soukromého vlastníka. Každá elektrárna má dokonce své jméno. Ta nejblíže Ostrému Kameni, a tedy i kešce, se jmenuje Bartolomej, prostrední nese jméno Metodej a nejblíže silnice je Cyril.
Nekolik technických udaju:
Maximální výkon jedné elektrárny: 1250 kW
Celková výška: 100 m
hmotnost: 175 t
Ke kešce nevede žádná porádná zpevnená cesta, pouze polnacky, nebude tedy príliš cool, vydat se za keškou po nekolikadenním dešti, ovšem príznivci cyklokrosu sem o to radeji zavítají. Také príliš nedoporucuju lovit v dobe, kdy je snehová pokrývka, keška je v nadmorské výšce 570 metru a snehu tady bývá víc, než dost. Pokud budete mít štestí a bude dobrá viditelnost, mužete se pokochat pohledem na Krkonoše, jsou nejcasteji videt pred západem slunce (foto 9). Pokud se podíváte od první vrtule na severovýchod, tedy smerem na Karli, uvidíte v dálce stožáry dvou vetrných elektráren v Janove (foto 6). Ke kešce doporucuju jet na kole, z cyklostezky uhnete jen pár set metru.
U kaplicky je stolek s lavickami, kde si mužete dát svácu a nahlédnout odemcenými dvermi, avšak pres mríže, dovnitr kaplicky.
Pri vyzvedávání kešky se porádne podívejte, jestli v kazatelne (foto 2), nebo na posedu, nesedí nejaký myslivec, mohl by si Vás splést treba s divocákem:-).
Keška je urcená k výmene cehokoli, nicméne dodržujte pravidlo geocachingu výmeny za vec stejné, nebo vyšší hodnoty. Dejte si prosím také práci s opetovným zamaskováním skrýše, materiálu je všude kolem dost.