Baraba (tunelár) je puvodne historický
stredoveký pojem z hornického prostredí, oznacující clena
nejpokleslejší, otrocky pracující, sociální vrstvy. Nejen stríbrsko
si vzpomínku na baraby hluboce vrylo do pameti v souvislosti s
výstavbou železnice, kde byli nasazeni na nejtežší práce. Nedílnou
soucástí jejich životem pohrdajícího životního stylu byl alkohol a
s ním související celá rada negativních jevu narušujících poklidný
a usporádaný život místního obyvatelstva. Barabizny, jež jim
sloužily jako ubikace poblíž stavenište železnice a bylo je možno
vnímat jako stavební projev protikladný pojmu architektura.
Železnice do kraje kolem reky Mže pronikla
pocátkem sedmdesátých let 19. století. Soukromá spolecnost Dráha
císare Františka Josefa I. si vytycila úkol spojit železnicí Víden
s jihozápadem Cech a potažmo i Prahou. V roce 1868 byla dokoncena
trat Plzen - Ceské Budejovice, o rok pozdeji prodloužená do Ceských
Velenic, kde navazoval úsek k Vídni. Plzen mela díky Západní dráze
již od roku 1861 spojení s Norimberkem a Prahou. Zámerem
spolecnosti císare Františka Josefa I. bylo zprístupnit po
železnici i již tehdy významné letovisko Mariánské Lázne. To si
vyžádalo postavení technicky nárocné trati z Plzne do Chebu o délce
106 km. Zejména úsek Stríbro - Planá u Mariánských Lázní pripravil
stavitelum velmi nárocné podmínky. Trat se zde prodírá úzkým
skalnatým údolím reky Mže. Bylo nutno vybudovat nekolik velkých
mostu a dokonce i tri tunely v celkové délce 424 m. Svým
charakterem tento úsek pripomíná trate v údolí Sázavy. Z Plzne do
Chebu se vlaky poprvé vydaly 28. ledna roku 1872. Na základe zákona
c. 51 z 1. kvetna 1884 byla soukromá spolecnost a tedy i trat Plzen
- Cheb zestátnena.
Na prelomu padesátých a šedesátých let minulého století bylo kvuli
sílícímu provozu na trati pripravováno zdvojkolejnení a
elektrifikace. Výstavba financne velmi nákladné druhé koleje však
byla brzy v tichosti zastavena a místo toho bylo na trati za pomoci
SSSR a NDR zavedeno tzv. dálkové dispecerské rízení z Plzne. To
znamená, že trat je rízena dispecery z velína v Plzni a výpravcí ve
stanicích na provoz pouze dohlíží (krome Mariánských Lázní).
Unikátem bylo také vybavení trati ctyrznakým autoblokem.
Osmého listopadu 1967 se rozjely elektrické vlaky z Plzne do
Svojšína a od 9. cervna 1968 byl elektrický provoz prodloužen až do
Chebu. V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století byla trat
extrémne zatížena silnou nákladní dopravou - zejména sokolovským
uhlím, takže se znovu uvažovalo o dostavbe druhé koleje a vedení
trate mimo smerove a sklonove nepríznivý úsek v údolí Mže. Chatari
od Ošelína dodnes vzpomínají na neustálý nocní lomoz težkých
uhelných vlaku rachotících údolím Mže. Stanice na trati byly
vetšinou zaplneny odstavenými nákladními vlaky, které nebyly velké
vlakotvorné stanice schopné zpracovat. Když Plzen nestíhala, nekdy
byla k odstavení vlaku využívána i druhá tratová kolej mezi Plzní a
Kozolupy!
Po roce 1989 nákladní provoz poklesl, ale trat významu nepozbyla.
Stala se z ní duležitá mezinárodní spojka západní Evropy.
Legendární komunistický Západní expres do Paríže byl v devadesátých
letech nahrazen vlaky EC do Nemecka. Ty v souvislosti s
pripravovanou modernizací a s tím spojenými výlukami na cas z trati
zase zmizely. Podobne jako pred 130 lety behem výstavby delá trat
Plzen - Cheb vrásky na cele železnicních inženýru. V roce 2006 byla
zahájena první etapa modernizace a to úsekem Plzen - Stríbro. V
jejím rámci došlo k výstavbe druhé koleje z Kozolup do Pnovan,
vybudování zastávky Plzen - Zadní Skvrnany a naopak ke zrušení
stanice Plešnice (zmena na zastávku).
Ted už ale k samotnému
pokladu, který si schoval jeden z barabu, Josef. Protože neumel
dobre psát, tak si místo uložení zapamatoval pomocí císlic. Vy pro
jeho nalezení budete muset najít 11 míst, která jsou zobrazena na
fotkách v listingu a dosadit je správne do vzorecku. Samotný lov
doporucuji uskutecnit zpusobem drive-thru osobním vlakem ze stanice
Plzen Jižní predmestí do Stríbra. Veškeré údaje jsou vpravo od
smeru jízdy a všechny snímky, krom posledního, byly porízeny za
jízdy vlaku, nebo behem jeho zastavení v zastávkách a stanicích
tak, aby byla místa jednoznacne identifikovatelná. Pokud nekdo chce
snímky ve vetším rozlišení, necht se ozve prostrednictvím profilu.
Hodne štestí.
Nekterá místa obsahují hned nekolik císlic... provedte jejich
ciferizaci a pak dosadte do tohoto vzorce:
49°44.X 013° 00.Y
kde X=(A+B)*(J-K)*K+(H-E)*F*G a Y=C*D+(H*I)/C+B*F
Omlouvám se za výpocet, ale násobení se dá zvládnout z hlavy a
odpadnou tím snahy o BF...
Pro odlov keše nemusíte
vstupovat do blízkosti kolejište, ani prekonávat jakékoliv zákazy
vstupu. Po výpoctu v klidu cekárny ci nástupište a zorientování se,
použijte k ceste ke keši podchodu pod nádražím.