WODNIAN GOLD
O zlate na vodnansku je zminka v listingu nasi cache "HANIPERK", historicke dokumenty o nalezech drahych kovu v teto lokalite vsak nic konkretniho neuvadeji. Zato vsak i hmatatelny dukaz o nalezenem zlate pobliz Vodnan predkladame zde:
KREPICKA ZLATA HORECKA
Prestoze nasledujici pribeh se neudal na Velky patek, ctenari neznalemu realii by mohl znit jako pohadka. Nicmene jde o skutecnost. Stalo se to v patek 25. brezna roku 1927. Toho dne vodnanský listonos Vaclav Prosek roznasel jako obvykle po okoli postu a kdyz kracel po soukrome vozove ceste odbocující z hlavni silnice do Stozic ke kruhove cihelne Vojtecha Marese, roztloukal zde Jan Novak z Libejovic kamen na sterk cesty. Ten uhodil na jeden vetsi kamen, ze ktereho vypadly podivne zlute plisky. Listonos jich vzal nekolik do mesta, kde je ukazal prednostovi posty panu Rebanovi. V te dobe cekal na poste na slozenku znamy vlastivedny pracovnik a katecheta Florian Fencl (1879 – 1951), ktery ihned rozpoznal jejich puvod. Okamzite se vydal na misto nalezu a prestoze ho predjel na kole syn prednosty postovniho uradu, jeste se mu podarilo nalezt nekolik kousku kremene se zlatymi plisky. Postestilo se i dalsim. Jeste tehoz dne a ve dnech nasledujicich se sem valilo mnozství Vodnanskych a ve vire snadneho zbohatnut prehrabovali kamen na silnici. Z pocatku obcas neco nasli, ale brzy se misto vycerpalo. Zda neco zbylo na nalezce prameny mlci.
Prestoze nejde o ciste zlato, jedna se o elektrum obsahující 53,9 % zlata a 46,1 % stribra, odbornici se shodli, ze z mineralogickeho hlediska jde o jeden z nejkrasnejsich nalezu na svete. Zlato je charakteristicke trojbokymi vyrustky az nekolik milimetru velkymi. Syte zlutou barvu zpusobuje nepatrna povrchova vrstva temer ryziho zlata. Nalezene kousky byly rozptyleny do mnoha muzei, prodejen zlatniku, skolnich a soukromych sbirek. Objevily se vystavené i ve vylohach v Praze. Mistni hosi prodavali kousky zlata cizincum na ceste k nadrazi a sami si zlate plisky privesili k retizku svych hodinek. Dulezite je, ze jedny z nejhezcich kousku se dostaly do okolních muzei ve Vodnanech, Pisku, Ceskych Budejovicích a do Narodniho muzea v Praze. Nejkrasnejsi volny plech rozmeru 7,5 x 4,5 cm o hmotnosti 18,4 gramuzakoupilo Národní muzeum za 1600 Kc od J. Soucka z Vodnan. Nejvetsi plech velikosti 10 x 3,5 cm vlastni vodnanske muzeum. Odborníci pripousteji, ze zlata mohlo byt celkem 1 až 2 kg.
text: Jiri Frolich / Zlato na Prachensku
Startovni souradnice vas privedou na misto, odkud je videt na byvalou cihelnu (dnes skladka TKO). Tady hledejte mikroschranku (mozna ji budete hledat "jako jehlu v kupce sena"), ktera skryva cilove souradnice (a pro ty, kteri nepouzivaji k lovu GPS, je uveden azimut a vzdalenost v metrech), a mozna i nekolik "zlatinek". Pri jejim vyjimani/otevirani budte proto velmi opatrni. Na misto byvaleho Hasikova lomu se podivat nemuzete, lezi na soukromem pozemku.
Prosim vsechny dalsi nalezce, aby z miroschranky (na startovnich souradnicich) neodnaseli listecek s cilovymi souradnicemi! Jen si je opiste, pripadne zadejte primo do GPS. Duvodem neni jen log (ze 16. kvetna – tektit), ale moje i prosba – NEPOKAZTE HRU VSEM DALSIM! Dekuji.
Zaverem vam nabizime nas tip k pesimu vyletu:
Ze zastavky CD Prazak se vydejte po cervene turisticke znacce, dovede vas take k mistni kulturni pamatce "Vodnansky zidovsky hrbitov". Po nalezu cache pokracujte dale do kopce az k vyhlidce a pote pokracujte na rozcesti turistickych cest ve Vodnanskych Svobodnych Horach. Odtud muzete pokracovat dale po zlute TZ pres Svobodnou Vodnanskou Horu (kde temer na jejim vrcholku si muzete "odlovit" cache "Haniperk"), do Bavorova (opet ke stanici CD). Pripadne na rozcesti vsak nemusite opustit cervenou TZ a kolem teto hory dojdete take do Bavorova (cestou si muzete "odlovit" cache "Vyhlidka na Bavorov").
Kliknutím na tento odkaz můžete ověřit správnost řešení 🧭