Hamlíkov
Hemlyncow (1353) ,Hemlicov
(1353) ,Hemlyko (1407), Hamlinkov (1437),
Hamakov (1511), Hamlíkov (1567)
,,,,príbeh se stává a zapadá a nikdo jej
nevypráví. Potom nekde žije clovek,odpoledne jsou horká a marná a
prijdou vánoce a clovek umírá a na hrbitov pribude nová deska
se jménem. Dva, tri, muž, bratr, matka nosí nekolik roku to svetlo
tu legendu v hlave, a potom také umrou. Pro deti už je to jenom
starý film, nezaostrená aura rozlité tváre. Vnuci nevedí nic. A
ostatní lidé zapomenou.Po cloveku už není ani jméno, ani vzpomínka
ani prázdno. Nic.
Josef Škvorecký
Zaniklá ves leží v podomském ú.k.v trati Psí žleb 2 km JV.od
Podomí a 1 km SV od Ruprechtova, v nadmorské výšce 480-490 m.O vsi
se nedochovala žádná povest, tradice nebo pomístní jméno.Ves byla
pravdepodobne založena holštejnskými pány v
2.pol.XIII.století.Objevuje se izolovane r. 1353 jako soucást
holštejnského zboží.V dalších obdobích se uvádí ve svazku
holštejnských osad vždy vedle Podomí.Naposledy jako osedlá ves je
jmenována r. 1437, poprvé jako pustá r.1493.Za držby pánu ze
Zdenína mezi léty 1550-1567 byla znovu osídlena.Známe dokonce i
nekteré obyvatele z r. 1569: Matej jinak Macek, Jan Štavícek, Marek
Prokop.Prícinou druhého zpustnutí byl zrejme hladomor v r.
1585.Poslední datace jako o osídlené vsi je z r. 1576, kdy Hamlíkov
i s osedlou východní polovinou Podomí je z rámce panství
holštejnského prevtelen k panství racickému, v jehož držení pak
zustává po celá další staletí.
Stopy po osade nalézáme v
okrajové lesní zóne v príkrém úbocí korytiny Psího Žlebu v lesní
trati Stríbrná.Rada zaniklých stavení probíhá v esovite naznacené
rade vysoko nad potuckem, tekoucím od Z k V.Stopy jsou patrny jen
po levé S. strane potucku.Podesty stavení jsou ve smeru
stoupajícího terénu zahloubeny do zeme, ve smeru klesání je naopak
navršen materiál ze zahloubené cásti tak, že vzniká vodorovná
ctyrúhelníková plošina.Teprve na této plošine je vlastní relikt
puvodní stavby, což je ctvercová nebo obdélníková nakupenina
stavebního kamení s prímesí hlíny.Celkem nalézáme 10 reliktu, z
nichž objekt IV a V a objekt VI a VII jsou na sebe bocne napojeny,
zatímco ostatní objekty jsou od sebe vzdáleny 15-20 i více
metru.Délka vsi byla asi 165 m.Pod V. cástí reliktu se
zachoval náznak puvodní zaniklé cesty.Novejší lesní cesta probíhá
pod relikty c.I-III, stoupá vzhuru mezi c.III. a IV a posléze se
stácí S. a nakonec SZ.Nebyly nalezeny ani stopy po studnách a
sklepích.
SV od osady nalézáme v
okraji zaniklé plužiny stopy po milíri a kolomazné peci.J od techto
objektu pak v blízkosti mokriny zbytky opušteného
kamenolomu. Z.od lokality kamenolomu je jeden z
horních prítoku potucku Psího žlebu napríc preklenut nízkou
hrázkou,nespornou stopou po zaniklém rybnícku.Celková výmera všech
cástí plužiny je 154 ha.Pri 10 usedlostech by na jednu z nich
pripadalo 25 ha.Usedlostí bylo patrne více, a proto i prídel na
jednu z nich byl menší.
Hamlíkov se stal stredem
pozornosti odborných kruhu v Nemecku po publikaci spisu W.Wanna, v
nemž se snažil objasnit povest, že 130 obetí z mesta Hameln bylo
r.1284 odvedeno oklamaným krysarem neznámo kam.Existuje domnenka,
že se deti po dlouhém pochodu usadili v dnes dávno zaniklé
vesnicce Hamlíkovu, lokalizované nekde mezi Olomoucí a Brnem.Jméno
Hamlíkov má být odvozeno od mesta Hameln.Tato domnenka byla
zpocátku výzkumu považována za neprijatelnou, protože pocet
hamlíkovských usedlostí zdaleka neodpovídal poctu 130 detí, jak
vypráví povest.Nicméne dnes, po uvážení, že deti mohly být
rozmísteny i do okolních vesnic holštejnského panství, založených
podle jmen nemeckými kolonizátory, nejeví se tato úvaha jako
nereálná.
Dnes je zde z cásti vytežený les, který nese pramalé
stopy drívejšího osídlení.
K samotné
keši :
Na místo složitých matematických výpoctu a
domácích príprav budete tentokrát muset najít kešku v samotném
terénu,jak se ríká vycíst z krajiny.Všechny potrebné
informace najdete v listingu, snad Vám pomohou obe mapky,
mejte však na pameti, že rozmístení objektu v nácrtcích
je jen orientacní.S trochou štestí, správné dedukce a možná i
fantazie se Vám po nejakém case urcite podarí nekteré
lokality identifikovat, no a pokud se dostanete až
k místu z fotohintu budete už jen pár metru od samotné
krabky.
PS: na výchozích souradnicích najdete informacní
tabuli......a možná i zacátek Vašeho putování.
Hodne štestí
Jako nejvetší inspirací pro založení techto keší
nám byl
prof.Cerný
.Clovek, který se zrejme nejvetší merou zasloužil o
znovuobjevení této i mnoha dalších zaniklých vesnic, osad a plužin
v regionu Drahanská vrchovina.
Použito a cástecne upraveno z dostupných pramenu:
Cerný, E. 1976: Typy plužin
zaniklých stredovekých osad na Drahanské vrchovine z hlediska
vertikální clenitosti terénu. Archaeologia Historica 1,
Cerný, E. 1979: Zaniklé cásti plužin soudobých osad na Drahanské
vrchovine. Archaeologia Historica 4
Cerný, E. 1979: Zaniklé stredoveké osady a jejich plužiny. Studie
CSAV 4. Praha.
Cerný, E. 1982: K lokalizaci zaniklých stredovekých osad a jejich
plužin v lesních a polních prostorách Drahanské vrchoviny.
Archaeologia Historica 7,
Cerný, E. 1992: Soucasný stav reliktu zaniklých stredovekých osad a
jejich plužin na Drahanské vrchoviny.
Cerný, E. 1992: Výsledky výzkumu zaniklých stredovekých osad a
jejich plužin
Další zajímavé odkazy:
ZOS v regionu
- pekne zpracované
místní sdružení
(spoluzakladatel prof.Cerný)
Mikroregion Drahanská
vrchovina