Z historie Skvrnan
Skvrnany se jako
obec vyskytují již pred založením Plzne. První zmínka o Skvrnanech
pochází z roku 1239, kdy patrila pod kladrubský klášter. Po
založení Plzne se stala soucástí plzenského panství. Prestože obec
v prubehu století byla neustále sužována ruznými válecnými
událostmi, byla vetšinou prosperující. Velký vliv na rozvoj melo
rozširování Škodových závodu. Od roku 1924 pri vytvorení velké
Plzne se Skvrnany staly její soucástí. Pri bombardování na konci
druhé svetové války staré Skvrnany v podstate zanikly.
Sídlište Skvrnany
bylo budováno v letech 1967 – 1977. Samotné stavbe sídlište
predcházelo vybudování rozsáhlého areálu ucnovských škol a
internátu Škoda. Sídlište mívalo vlastní sít služeb vcetne
restaurací a kina. To však již není pravda. Svého casu ojedinelý
vyhrívaný venkovní bazén u zastávky Slovanské údolí už také mnoho
let nefunguje.
Sídlište Skvrnany
však má díky své západní poloze pomerne cisté ovzduší, hodne zelene
a díky tramvaji rychlé a kapacitní spojení s centrem mesta.
Keše této série
Konecna tramvaje c.1. Bolevec
Konecná
tramvaje c.1 - Slovany
Konecná
tramvaje c. 2 - Svetovar
Konecna tramvaje c.2 - Skvrnany, sídlište
Konecna tramvaje c.4. Kosutka
Konecná tramvaje c.4. Bory
Konecna všech tramvaji -
vozovna
Tramvajová
trat na Skvrnany
Když byl dne 29.
cervna 1899 slavnostne zahájen tramvajový provoz s cestujícími na
základe velmi podrobného projektu Františka Križíka a Plzen se tak
stala po Praze a Olomouci tretím ceským mestem provozujícím
tramvaje, byl to práve dnes již historický vuz c. 18, který v devet
hodin ráno jako první vyjel z námestí do Skvrnan. Provozovány
tenkrát byly tri jednokolejné trate, naše skvrnanská tehdy vedla na
Nepomuckou trídu (k Liliové ulici).
Pro doplnení križíkova „osmnáctka“ je
dodnes nejstarší provozuschopná tramvaj v Cechách.
Ješte v roce 1899
byla konecná Skvrnany spolu s konecnými Lochotín a Trestnice na
Borech doplneny výhybnami.
V letech 1931 –
1948 byla trat prodloužena až do zastávky Skvrnanská trída ( nekde
v místech dnešní zastávky Škoda, VII. brána ). Poté byla nahrazen
novou trolejbusovou linkou c. 12: Božkov – Skvrnany.
Teprve v zárí
1952 bylo dokonceno zdvoukolejnení tramvajové trate v úseku
Palackého námestí - Skvrnany s novou kolejovou smyckou v prostoru
pred III. branou Škodovky.
Po roce 1949 sice
dochází k velkému rozmachu trolejbusové dopravy ve meste, tramvaje
se však nikdy úlohy hlavního dopravního prostredku nezbavily. Za
zmínku v historii tramvají nejen v Plzni stojí rok 1964. Od této
doby, až do dnes, jsou v ruzných variantách a modernizacích
provozovány celosvetove známé tramvaje typu T3. K renesanci
tramvajového provozu dochází v
sedmdesátých letech, kdy je jednou pro
vždy tramvaj predurcena jako páterní mestská doprava. V této dobe
tak dochází k budování nových úseku, ci oprave stávajících.
Konecná
Skvrnany – sídlište
Dne 30. listopadu
1973 byla zprovoznena nová trat v délce 2,9 km do tehdy se
rozrustajícího nového sídlište. S tím byla zrušena smycka u III.
brány. Dvojka se v tu dobu stala nejdelší plzenskou tramvajovou
linkou v Plzni a své prvenství si s délkou 8,6 km drží dosud.
Další zajímavostí
je také vjezd do konecné samotné. Jedeme-li ze zastávky „Ulice
Terezie Brzkové“, následuje po krátké rovine odbocení vpravo, kde
tramvajová trat opouští vozovku a je vedena po samostatném telese
vlevo mimo ni. Jedná se o pomerne krátký úsek, avšak jediný v
Plzni. Koleje jsou uloženy jen v zarostlém šterku. Tento úsek totiž
neprošel kompletní rekonstrukcí jako zbytek celé trati v polovine
devadesátých let. Zajímavým faktem je i zjištení, že na lince c. 2
jezdily vždy nejstarší vozy. Své poslední kilometry zde dojíždely
jak tramvaje T1, tak i T2.