-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Related Web Page
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Nepríliš nárocná keš na krásném míste s magickou silou. Lze se zde i nabíjet. Poblíž keše se nachází nádherný starický strom. Keš prosím umístete po zalogování tak, aby do ní neteklo! Nezanášejte keš hrackami a zbytecnostmi – je na to malá. Krome putovních predmetu se sem hodí napríklad svícky, které lze zapalovat jak na míste keše, tak hned u vchodu u obrazu Panny Marie. Nerozebírejte zídky kolem – v nich keš není!
Obec se poprvé zminuje r. 1254, nejvýznamnejší památkou je puvodne románskogotický kostel Narození Panny Marie, prestavený barokne v letech 1736-39. Trojlodní svatyni s pravoúhle zakonceným presbytárem doplnují dve nízké veže na východní strane a hranolová západní vež. Cenné zarízení je vetšinou barokní z první poloviny 18. stol. Tradicní v mnoha obmenách opakující se povest o hadím králi ci královne, se váže k sošce Panny Marie s Jezulátkem. Jezulátko prý melo na hlave hadí korunku. Jeden odvážný chlapec si vycíhal, kam se hadí král chodí koupat - na tom míste prostrel bílý šátek, na který had korunku odložil. Hoch s touto trofejí rychle zmizel a korunku venoval sošce svetice. Takto to zní velmi jednoduše, ale je treba poznamenat, že hoch se této zlodejny dopustil proto, aby dokázal otci své milé, co vše je pro svou lásku schopen vykonat. Had ho po krádeži pronásledoval, a když mel mládenec namále, vcas pribouchl pred hadím králem vrata, o než si had roztríštil hlavu. Budoucí tchán, vida takovou odvahu, zcela zjihl a poradil chlapci, aby venoval korunku kostelu – mj. jako prevenci pred zlobou poddaných hadího krále. Další povesti hovorí prímo o vzniku kostela, o zjevení Panny Marie. V zacátcích krestanské víry se na vršícku, poblíž budoucího Strašína a Nezdic, usadil poustevník, snad jeden z prvních širitelu nové víry mezi zdejšími pohanskými obyvateli. Mel jedno prání. Ne že by pochyboval o své víre, ale prece jen toužil mít dukaz. Videt aspon jedinkrát smrtelnýma ocima Královnu nebes. Dockal se. Když jednou vyšel ze své chýšky, spatril na kameni pred obydlím sedící Matku Boží, chovající na svém klíne detátko. „Ješte pochybuješ?“ usmála se. Muž zavrtel hlavou: „Nikdy jsem nepochyboval, pouze jsem si prál.“ „Prání tvé se Ti dnes splnilo. Hled, zde v kameni zustanou naveky otišteny stopy mých nohou. A tu,“ shýbla se, „do kamene vtisknu znamení své lásky. Nikdy odtud voda nevymizí a potrebným pomuže bolavé zraky vylécit. Prinese jim útechu a úlevu, presvedcí o síle své víry a poznání. Stejne jako tvuj zrak jsem potešila ku sklonku behu tvého života, projasnila jej a dala ti dar videt a poznat.“ Poté Zjevení zmizelo. Poustevník užasl. V kameni skutecne byly otisky šlápot a v malém dulku voda. Místo, kde se Panna Maria s Ježíškem zjevila, bylo opredeno zázrakem. A lécivá síla vody zustala… POKORNÝ, Milan. Poutní tradice Šumavy : Sušicko. 1. vyd. Sušice : Dr. Radovan Rebstock, 2002. 127 s. Jeden z dalších zázraku se stal patrne v 15. století, kdy chtel strašínský knez – kališník – zabránit katolíkum v uctení Matky Boží o každorocní pouti. Vše v kostele pozamykal – vrata, mríže – co se dalo a odešel. První pruvod prišel z Nezamyslic. Tamejší knez nezaváhal a dal pokyn k modlitbe prímo pred kostelem. V tu chvíli se chrámová vrata zacala otevírat. Uvnitr horely svíce vše bylo pripraveno k bohoslužbe… K Matce Boží Strašínské se po staletí obraceli lidé s širokého okolí. Svetáci si sem pricházeli vyprosit štastný návrat z pouti za obživou, ustarané, leckdy predcasne zestárlé mámy od pocetných rodin se zde modlily za štestí svých nejbližších, mladí zde prosili o lásku… Jen ten pramen v prubehu veku zmizel a nikdo neví, kam se mohl podít. Prý se nachází v místech, kde je malá kaplicka – tam se zjevila Matka Boží páteru Rezkovi (snad zacátkem 17. století) tri dny pred jeho smrtí. Že by lidí, kterí potrebují útechu v síle víry a poznání ubylo? Ke kostelu vede príjemná alej (turistická zelená). Zaparkovat geovozidlo lze bud dole v aleji u hrbitova nebo až nahore u fary. Fara je puvodne barokní. Podle jedné ze zdejších legend vyvolily si vlaštovky toto místo jako své shromaždište pred odletem na jih. Do okolí kostela se prý slétávají 8. zárí casne ráno. Poznámka: Ve Strašíne se odehrává Klostermannuv román Hostinný dum. Nedaleko obce je zaniklé tvrzište. Strašín`s church: Romanesque-Gothic church of the Nativity of the Virgin Mary, reconstructed in the baroque style in the 18th century. The priceless (originally Romanesque) Church of the Nativity of Virgin Mary stands on the outskirts of the village. It dates from the middle of the 13th century. In the second half of the 14th century (1369) it was known as a parish church. In the middle of the 15th century Puta Švihovský, the owner of the contiguous Rabí castle, had the church reconstructed. The current look is from the big Baroque reconstruction (1736 - 1739). After that it became an important pilgrimage place. The three-aisled church with a square closed presbytery joins two low towers on the eastern side and a big one on the western side. The alley runs to the church, marked with the green sign (leading from Kašperské Hory through Strašín to the town Strakonice). Legends: About hermit, who saw the Virgin Mary. She talked with him and leave foot marks in the stones and from one of this marks spurted up a magic spring. About king of snakes – how some young boy stole him his crown. This boy loved a rich girl and need something for her father to demonstrate his qualities. The father – when he saw the courage of the young man – was agree with wedding and told him to put the crown on the head of little Jesus in Strasin´s church. For token and for prevention of snake´s wrath. Petr Kjucukov Vecer u strašínského kostela Jsme pred strašínským kostelem Znaveni na ostrohu Baroko v rouše cerveném Zde poctu vzdává Bohu Nebe je rudé jako pec Z potoku pára stoupá Vecerní stín jak umrlec Se v stromoví již houpá Za zídkou farní zahrady Zlatý déšt v šeru kvetl My mysleli, že andel sem Ku odpocinku slétl Jak páteríky z ružence Kol neho rozsypány Podléšky, ba i modrence K nim lýkovec se sklání Podél zdi rada jalovcu – - snad zakleté zde v tichu To cerné duše lakomcu Ci teskný zástup mnichu Noc tu, než kdo se nadeje Poslední ptací sloky – Mne zdá se, že jsem z aleje Zaslechl císi kroky Skrz okna z lodi chrámové Prokmitla záre svícek A kdesi v skalní dutine Zahoukal táhle sýcek Ztajené svetlo v palouku Jenž ukrývá se v hloží Tam zjevila dle legendy Se kdysi Matka Boží A když jsme poté scházeli V údolí príkrou strání Nám v zádech tóny zaznely – Zahrané na varhany… Šumavský kalendár : 2004. 1. vyd. Vimperk : Papyrus; Viener, 2003. 117 s.
Additional Hints
(Decrypt)
Pryrz x máqhz xncyvpxl, icenib qbyr an mrzv