Toto je
první ze Smaragdových kešek, tedy kešek, které jsme se my, co spolu
mluvíme, rozhodli vytvorit jako jakési GPS pametní desky našich
spolecných zážitku z letních táboru a možná i nekterých dalších
akcí sdružení Smaragd.
Smaragd je nestátní nezisková organizace zabývající se
organizací volnocasové cinnosti detí a mládeže. Celá naše cinnost
se tocí hlavne kolem letních táboru, které každorocne porádáme a
predevším kolem lidí, kterí se jich kdy úcastnili a úcastní, at už
jako instruktori, nebo jako úcastníci. A že to jsou skvelí
lidi!
Keška SMARAGD 01 - Zlatokopove byla založena jako pripomenutí
našeho prvního tábora po Velkém Gongu na základne Eliška ve
Fryštáku u Zlína v roce 2001.
V rámci táborové motivace
jsme se tehdy promenili ve zlatokopy, kterí prijíždejí na divoký
západ za vidinou rychlého zbohatnutí... "Hned po príjezdu do
prístavního mesta Skagway nás ale cekala chladná sprcha - místní
státní zástupce Washington (Ježek) nás sice bohate obdaril 50
dolary, 45 z nich nám ale také okamžite vzal za ustájení koní,
ubytování a jídlo. Nekterým z nás tak zustalo jen pet dolaru a
nekterým, vlivem osudu a hlavne hbitých rukou úredníku, nic.
Výjimkou nebyli ani takoví, kterí hned po prvním dnu skoncili po
klobouky v dluzích." A tak všechny zlatokopecké party pod
vedením svých predáku musely zacít vydelávat peníze na své
každodenní výdaje a soucasne na materiál, který byl nezbytný pro
prechod nebezpecného prusmyku Chilkoot, za kterým nás cekalo
zlatokopecké mesto Dawson.
Když se pak jednoho dne v noci udelalo vhodné pocasí... "sbalili
jsme si všechny veci, predepsané vybavení i jídlo a vyrazili s nimi
na vlastnorucne vyrobených povozech tažených námi samými nárocnou
cestou pres nepríjemnou kanadskou jízdní policii. Ješte v noci jsme
si pak kousek pod Chilkootským prusmykem našli pekné místo a na nem
se odebrali do ríše ružových slonu..." "V Dawsonu se z nás stali
skutecní zlatokopové - denne jsme trávili hodiny v místní rícce
rýžováním zlata a vecer v místním kasinu roztácením vydelaných
penez. Postupne jsme tak nahromadili i slušné množství penez.
Jednoho dne se ale stalo neco hrozného - prijelo Pindovo zlé
jednovajecné dvojce! Vecer sladkými slovícky o strídání hlídky
obelstil strážící zlatokopy a jaké pak bylo naše prekvapení, když
jsme ráno nenašli ani peníze v trezoru, ani Pindovo dvojce." Po
této tragické události okamžite následovalo odvolání šerifa a nové
volby. Ani to ale nezabránilo dalším prekážkám na naší ceste za
zlatem.
Nakonec se na nás ale preci jen usmálo štestí, když jsme získali
tajnou mapu k Bonanze, rece ze všech zlatonosných rek tu
nejzlatonosnejší... "Ihned jsme ji prozkoumali a zacali se
chystat na skutecné rýžování! Druhý den ráno v sedum hodin se
otevrela prospektorská kancelár a zacal zbesilý nákup claimu,
rýžování a hlavne prodávání zlata v bance. Ve 12 hodin se pak banka
zavrela a rýžování skoncilo. V tu chvíli už bylo jasné, že nejvíce
zlata vyrýžovala parta Zlatohlávku, druzí skoncili Pistolníci,
tretí Rejžáci a tesne za nimi Dukátci. Nejbohatší parta pak pro
ostatní nechala usporádat velký raut, kde byla trachtace, pili se
limonády a jedli sušenky a to všechno... za doláce!!!"
Místo uložení keše, vrcholek zvaný "Indián", se pro nás stal
významným práve na tomto tábore, kde získal i své jméno. Práve zde
totiž koncila setkáním se starým indiánem velká, témer celodenní
hra ne nepodobná vehlasné souteži o klíce k pevnosti Boyard... Ne
náhodou je práve na této skále také vytesán portrét indiána - kdo
je jeho autorem a kdy byl vytvoren už ale dnes nikdo neví a dest
nemilosrdne obrušuje stenu skály tak, že portrét pomalu prestává
být patrný... Tak se pospíchejte podívat, dokud tam ješte je
:)