Lancaster down Mystery Cache

Lancaster down

Od počátku března 1943 uplatňovalo britské velitelství bombardovacího letectva novou taktiku nočních náletů na okupovanou Evropu a začalo používat dokonalejší zařízení pro navádění na cíl. Jimi se staly palubní radary letadel, které pro útočné uskupení letící za nimi, označovaly místa, která byla cílem útoku. Letouny, jenž měly za úkol označit cíl, patřily do elitní perutě RAF Pathfinders Force pod velením zkušeného pilota a navigátora Donalda Benetta. „Don“ Benett, původem Australan, se mimo jiné
zúčastnil úspěšného útoku na bitevní loď Tirpitz, byl otcem taktiky značkování cílů.
Systém navádění byl postaven na dvou principech - přesném radarovém vysílání, jenž by Němci nedokázali rušit, což splnil tehdy moderní navigační radar označovaný jako H2S, který dokázal mapovat zemský povrch v okolí letounu. Dále byly potřeba značkovací prostředky - pumy Target Indicators různých barev dokonce i s možností vystřelování menších světlic. Neméně důležitou složkou bylo vycvičení nejlepších posádek a naučení je přesně označovat cíle.
Vlastní ofenzíva RAF Bomber Command byla na jaře 1943 zaměřena proti městům v ocelovém srdci Německa na řece Rýn, trvala 4 měsíce a v jejím průběhu bylo uskutečněno 43 velkých náletů. Dalšími cíly této ofenzívy byla vzdálenější průmyslová města Štětín, Plzeň, Mnichov a Turín.

Jeden z takových náletů, který patřil ovšem mezi neúspěšné, provedla RAF na tehdejší zbrojovku Škoda Werke v Plzni v noci ze 16. na 17. dubna 1943. Za jasné měsíčné noci se dostaly první letouny Lancaster Mk.I 83. squadrony Pathfinders v 1 hodinu 15 minut do vzdálenosti asi 25 km jihozápadně od Plzně. Celkem doletělo nad protektorát 249 z celkových vyslaných 327 Lancasterů a Halifaxů ze squadron RAF, RCAF a RAAF. Svoji daň si vybrali i noční stíhači Luftwaffe. V pumovnicích měly bombardéry ve většině jednu pumu 4000 liber a dvě o váze 1000 liber, nebo osm o váze 1000 liber. Část bombardovacího svazu přelétávala ještě Řezno a letěla severovýchodním směrem na cíl. Značkovací letouny, předvoj celého svazu, se stále blížily k Plzni, avšak těsně před jejím jihozápadním okrajem je uvítala mohutná protiletadlová palba „osmaosmdesátek“ a přehrada světlometů. Lancastery letěly 1800 až 2400 metrů nad zemí. Německá protiletadlová obrana v okolí Plzně sestávající se z několika baterií kanónů
ráže 88 mm a 105 mm byla dobře informována a připravena. Během několika sekund se na noční obloze rozpoutal smrtící ohňostroj...

Flak se stal osudným pro britsko-kanadskou posádku bombardéru Avro Lancaster Mk.I poznávacího čísla R5622 (OL-C) patřící 83. squadroně. Nálet na Škodovku byl již dvanáctou akcí velitele stroje F. C. Miltona
a jeho posádky od 1. prosince 1942, kdy jim byl Lancaster s označením OL-C přidělen.
Lancastery Pathfinders, neznámo proč, chybně vyznačily cílovou plochu v prostoru Dobřan a Nové Vsi,
pak se stočily k severu. Tímto manévrem se však ocitly přímo před hlavněmi dobře vyzbrojené
a připravené protiletadlové obrany Plzně. Prvních 10 bombardéru šťastně prolétlo bez újmy hustou palbou flaků, ale posádka F. C. Miltona už takové stěstí něměla a jejich Lancaster Mk.I OL-C dostal
těžký zásah. Další bombardéry také hlásily zásahy od střepin flaku, ale pokračovaly zatím dále směrem
k domovu. Těžce poškozený Lancaster OL-C začal klesat v širokých spirálách k zemi. Posádka se zřejmě chtěla pokusit o nouzové přistání, náklad osmi pum o 1000 librách byl již odhozen. Ještě ve vzduchu však zřejmě explodovalo palivo v křídle letounu, které se utrhlo a dva motory Merlin XXII dopadly na dobřanské náměstí. Neovladatelný letoun těsně minul domy v Dobřanech. Během následné havárie došlo k značné destrukci bombardéru a ke smrti celé britsko-kanadské posádky. Lancaster havaroval nedaleko nádraží, kde v té době nestály žádné stavby, části ulomeného křídla ležely dokonce až za železniční tratí na poli.
Na místě zahynul kapitán letounu pilot P/O F. C. Milton (28 let), druhý pilot/navigátor F/O N. M. McLellan (29 let), navigátor F/L W. B. Wells (22 let), palubní mechanik F/Sgt. R. Beaven (22 let), střelec-operátor Sgt. A. Podolsky (24 let), střelec F/Sgt. J. Rodgers (? let) a střelec Sgt. M. Kleinhorn (22 let).
Sestřelený Lancaster se stal nositelem smutného prvenství. Jednalo se o prvním ztracený spojenecký stroj nad naším územím včetně posádky, která zahynula v jeho troskách.

Zřícení letounu viděl i tehdejší učeň ze Škodových závodů pan Šmída:
“Pád letounu jsem zpozoroval. Letadlo odbočilo od hlavního směru doleva, začalo hořet a klesalo jakoby ve spirále. Bylo znát, jak o něco zachytilo. Asi narazilo do věže a po chvíli se propadlo. Ráno po náletu jsem se byl
u letounu podívat. Scházelo mu levé křídlo, trup byl v polovině zlomený, ale nepříliš ohořelý.“
Zmíněná věž byla zvonice kostela sv. Mikuláše na náměstí v Dobřanech, ale byla těžce poškozena samotným náletem, ne však padajícím Lancasterem jak se později tradovalo. Věž při náletu kompletně vyhořela a byla v roce 1945 zastřešena náhradním řešením, do původního stavu před náletem byla uvedena až v roce 2000. Letci byli pohřbeni hned 17. dubna 1943 u zdi hřbitova v Dobřanech.
V roce 1946 byla těla letců exhumována a pohřbena na válečném Olšanském hřbitově v Praze.

Vlastní nálet samozřejmě pokračoval dále. Silná protiletadlová palba ovšem způsobila spolu s navigační chybou Pathfinderů, zřejmě záměnou areálu dobřanského ústavu pro duševně choré se Škodovkou, že další letadla nepokračovala v přímém letu, ale stočila se většinou na jihozápad, tím se vyhnula silnému flaku a svrhla pumy nikoliv nad Škodovými závody, ale do vyznačeného prostoru mnohem před nimi. Jihovýchodní část Dobřan, nad kterou se vznítily osvětlovací zápalné bomby, se stala cílovou plochou,
na kterou následovně v době mezi 01:40 a 02:05 hod. dopadlo 617 tun bomb.
Údaje o obětech náletu se mnohdy rozcházejí, zvláště v počtech mrtvých vojáků Wehrmachtu, těmito čísly se německá armáda samozřejmě nikde nechlubila. Při bombardování zahynulo 360 pacientů z léčebného ústavu, stovky vojáků Wehrmachtu v kasárnách (RAF uvádí odhad 200, letecký historik Jiří Rajlich dokonce mluví o 1000), 311 obyvatel Dobřan (tehdy Wisengrund) a 11 z Nové Vsi (Neudorf). Zraněno bylo dalších několik set lidí. Nejvíce byl náletem zasažen ústav pro duševně choré, část pacientů se rozutíkala do okolí hnána šíleným strachem z hrůzy, kterou při bombardování zažila. Během pozdějších dnů byli pacienti nacházeni zcela vysílení po celém okolí Plzně, Přeštic a Blovic. Po ukončení náletu zbylá část vojska Wehrmachtu a pořádkové oddíly se ujaly okamžitě záchranných prací. Některé mrtvé a těžce zraněné nebylo ani možno vyprostit ze sutin.
Před náletem mělo město Dobřany 746 domů, z toho bylo ušetřeno asi 200 domů. 1100 lidí přišlo o střechu nad hlavou. Ústav pro duševně choré byl náletem natolik zdemolován, že většina přeživších pacientů musela být dočasně evakuována do plzeňské věznice Bory a Klatov, kde byly zcela nevyhovující podmínky. Na pole a louky dopadlo 201 bomb, 35 hektarů bylo přímo poškozeno. Následné náklady na opravy dosáhly dle stavebního úřadu města Dobřany (Wisengrund) na 10 miliónů RM. Do uklízení následků bombardování a stavebních prací byli kromě řemeslníků zapojeni také váleční zajatci a francouzští civilisté.

Druhý nálet RAF z noci 16. na 17. dubna 1943 směřující na Manheim byl úspěšný. Účastnilo se ho 271 bombardérů typu Wellington, Stirling a Halifax. Pathfinders přesně označili cíl a následoval úspěšný nálet na průmyslové objekty. Snímky z průzkumných letů následujícího dne potvrdily vyřazení z provozu továrny na syntetický benzín, železáren a zničení přístavů na Rýně. Průzkumné snímky také odhalily neúspěch náletu na plzeňskou zbrojovku Škoda Werke, jenž zasáhlo pouze pár střepin a výroba pokračovala nerušeně dál, což si později vyžádalo další akce RAF a USAF.
Celkem v noci z 16. na 17. dubna, jedné z epizod druhé světové války, ztratilo RAF 54 bombardérů.
Z toho 18 Lancasterů a 18 Halifaxů při náletu na Škodovy závody. V tomto čísle je zahrnuta i ztráta 4 Halifaxů ze 12 vyslaných kanadské RCAF ze 408. squadrony. 9 Wellingtonů, 7 Stirlingů a 2 Halifaxy bylo ztraceno při náletu na Manheim. 14 letadel z této akce přistálo na moři a většina jejich posádek byla zachráněna. Ovšem ztráty byly stejně jedny z nevyšších za celou válku.

Denní a noční nálety spojenců se nemalou mírou podílely na zničení německé válečné výroby, narušení ekonomiky a morálky obyvatelstva. Neotřesitelným faktem je údaj o 53 573 příslušnících britského Bomber Command, kteří přišli o život, a dalších 9784 sestřelených, kteří byli zajati nepřítelem.
Počet mrtvých bombardovacího letectva RAF představuje sedminu všech padlých, které Británie na zemi,
v moři a ve vzduchu za 2. světové války ztratila. Služba v RAF Bomber Command byla velmi riziková, srovnatelná pouze se službou u německého ponorkového loďstva.
Buďme rádi, že žijeme v době míru a svobody. Nezapomínejme na ty, kteří za naši svobodu bojovali!

Cache

Souřadnice N získáte správným určením bombardéru Halifax na obrázcích, X = A/B/C/D.
Na kterém je tento britský bombardér?
A = 050, B = 151, C = 112, D = 039
N 49 39.X

Souřadnice E zjistíte výpočtem vzorce Y = (F x G x H) - (I + J).
F = součet listů všech vrtulí bombardéru Avro Lancaster
G = počet úspěšně odlétaných akcí posádky P/O F. C. Miltona
H = počet motoricky ovládaných střeleckých věží Lancasteru (sestřelené verze letounu)
I = celkový počet členů posádky Lancasteru
J = číslo verze sestřeleného Lancasteru
E 13 18.Y