ZDAR BUH Mystery Cache

Trutnovský kronikár Simon Hüttel v záznamu z roku 1590 píše ,že v nedalekých Markoušovicích bylo objeveno cerné uhlí. Nad Studánkou, jak jsou též Malé Svatonovice nazývány, stací leckde kopnout pod jehlicí, nebo hloubeji zaorat, aby se obnažilo kamenné cerné zlato - poklad matky Zeme ... Zpocátku zde opravdu bylo uhlí dobýváno temi nejjednoduššími zpusoby, napríklad pomocí zemedelského náradí, následne zde byly objeveny ctyri uhelné sloje, v nichž byly raženy úpadní jámy vybavené rumpály , zríkdka byly budovány i svislé šachtice. K významnému rozšírení dulních prací došlo až pri stavbe josefovské pevnosti (1780 – 1787), kdy byla pri pálení cihel dána prednost uhlí pred drevem.

V kronice náchodského panství stojí, že se zde horící kámen kutal již okolo roku 1634 a že po roce 1703 bylo jeho dobývání pronajímáno témer po celé 18. století pachtýrum (nájemcum), pricemž si vrchnost vyhrazovala dodávání nejkvalitnejšího uhlí pro potrebu dvorního kováre. Duchodní náchodského zámku - David Antonín Nývlt napsal v roce 1736 knihu "Prospešný potok vod...",která je popisem poutního místa s lécivým, zázracným pramenem ve Svatonovicích a stojí v ní, že v hory, které nazád za Studánkou ležejí, uhlí kamenné sírou náramne horící hojne vydávají“. Približne v té dobe napsal mestský hradecký fyzikus a lékar Ferdinand Cástka ze Šternštejna pojednání v nemž je studánecký zázracný pramen prirovnáván k tinkture z dobývaného uhlí. Je zde zdurazneno, že „když se v té krajine otvírá zeme, tak hned nalezneme velice casto krásné kamenné uhlí, v dusledku cehož má zdejší voda trávicí, zmekcovací, posilující, rozpouštecí, zvlhcovací, otevírající, jemne stahující a dohromady také balzamující sílu posilovat zvnejšku údy“.

Už na pocátku 19. století, kdy byly hornické práce rízeny ze svatonovického Šichtamtu, horního úradu nižšího stupne, bylo nutné do nitra hor razit odvodnovací štoly. Postupne se zvyšoval pocet uhlokopu i štajgru (dulních dozorcu, kterí meli mimo jiné za úkol v cáchovne zaznamenávati dulní delnictvo pred nástupem na šichtu). Tech však z domácích zdroju mnoho nebylo, proto se z podnetu vrchnosti jak havíri (dulní delníci), tak i horníci (štajgri, obrštajgri, markšajgri a ostatní horní páni) pristehovali na Svatonovicko z mnoha vzdálených dulních revíru, casto i z Krkonoš nebo Krušných hor. S nimi a jejich rodinami se do Jestrebích hor dostaly vedle znalostí i jejich zvyky (napr. uctívání hornických patronu sv. Prokopa a sv. Barbory, úcta k tajemnému podzemí a permoníkum, porádání hornických parád apod.), které brzo zdomácnely. V horách nad Studánkou v té dobe vznikla rada dulních podniku a došlo i k zakládání dedicných štol mezi kterými byla i nedokoncená (slepá) štola Katerina nad kostelem, nahrazená Ida štolou na vhodnejším míste ve svahu Kozince.

Ve druhé polovine 19. století, kdy už náchodské panství vcetne svatonovických dulních podniku vlastnil rod Schaumburgu-Lippe, zacalo být místní uhelné hornictví rízeno z tzv. Bergamtu, horního úradu vyššího stupne, ustaveného substitucním horním soudem na Náchodském zámku. Úrad sídlil v nové budove nad vlakovým nádražím, v jehož sousedství postupne vzniklo nákladište uhlí. Zároven došlo k soustredení ostatních služeb (vcetne sídla dulního lékare a dulní laboratore) do centra obce, kam bylo systémem úzkokolejných tratí a bremstu (svážných tratí s brzdnými stroji) dopravováno i uhlí z markoušovického, sedlonovského a rtynského dulního revíru. Provoz na významných jámách byl modernizován, težní stroje i cerpadla zacala pohánet pára, vetrání dolu se zlepšilo. Na sklonku 19. století pracovalo na svatonovických a prilehlých dolech již 931 delníku všech profesí, které rídilo 10 úredníku, 4 naddulní a 5 dulních. Uhlí se dobývalo vetšinou pomocí nosáku s patenty (špicáku s výmennými špickami pro rucní vrtání). Ke svícení sloužily olejové kahany

Po celou první polovinu 20. století bylo zdejsi hornictví v režii Svatonovické bánské spolecnosti. V té dobe se težba uhlí soustredila na nekolik významných jam. Kone, kterí tahali vozy s uhlím i kamenem v podzemí, byli nahrazení lokomotivami na povrchu nejprve parními a v podzemí trolejovými. Na sklonku 20. let 20. století zaznamenal J.M. Vlcek, tehdejší reditel SBS a zároven starosta Malých Svatonovic, že doly produkují rocne 150 tisíc tun uhlí a zamestnávají pres 1400 delníku a 70 úredníku vcetne štajgru. Archivní prameny dokládají, že „svatonovické uhlí jest jedním z nejvýhrevnejších v republice. K dobývání se již dávno používaly sbíjecky, vetšina stroju v podzemí byla pohánena stlaceným vzduchem, ke svícení havírum sloužily akumulátorové lampy a k detekci dulních plynu sloužily sicherky neboli benzinové vetérky.

V období 1. i 2. svetové války byly Svatonovické doly pod vojenským, respekt. nemeckým vedením. Po roce 1945, kdy došlo k odsunu nemeckých havíru, bylo personální obsazení znacne komplikované potom se težilo i pomocí vojáku a brigádníku. K výraznejší zmene k lepšímu došlo, ale až po roce 1949, kdy v Malých Svatonovicích vzniklo hornické ucilište a doly si zacaly vychovávat vlastní odborníky, havíre i remeslníky. Pro praktický výcvik v podzemí vznikl dokonce ucnovský revír a pro výchovu nových dulních techniku byla v roce 1954 založena Vyšší prumyslová škola hornická v Úpici.

Od roku 1950 byla díla prejmenována na Dul Zdenek Nejedlý a pod tímto názvem dolovaly cerné uhlí až do roku 1990, kdy z podzemí Jestrebích hor vyjel poslední vuz uhlí. V prubehu 2. poloviny 20.století došlo k dorubání svatonovických uhelných slojí v oblasti Tmavého dolu až do hloubky 300 m pod morem a postupne se zacalo s težbou hloubeji uložených slojí ždáreckých. K tomuto úcelu byla na hrebenu Jestrebích hor vyhloubena Nová jáma o celkové hloubce 867,3m, na „starém závode“ u dedicné štoly Idy bylo postaveno nové uhelné prádlo a celý dul byl modernizován na plánovanou rocní težbu 520 tisíc tun uhlí. Vlivem komplikovaných hornicko-geologických podmínek (tektonické poruchy uhelných slojí, prutrže uhlí a plynu) však težba dosáhla necelé poloviny projektované težby. Se zmenou politických pomeru v našem státe v roce 1989 a následným prechodem na tržní ekonomiku se težba uhlí na Dole Zdenek Nejedlý stala neefektivní a byla ukoncena presne 400 let po jeho objevení.

Z nitra Jestrebích hor bylo vyteženo celkem 21 500 000 tun cerného uhlí a hornické remeslo poznamenalo životy mnoha generací havíru, remeslníku i dulních techniku. Jejich práci dnes pripomínají ruzné expozice, památky a pochopitelne i pozustatky povrchových staveb dolu. Také oltár sv. Barbory v kostele Panny Marie Sedmiradostné pripomíná dobu, kdy se u Studánky zdravilo „Zdar Buh!“ a kdy zde byla uctívána patronka hornického cechu. O úcte k dejinám vypovídá i obecní znak s fajslíky. Snad i tento symbol budoucím generacím pripomene, že Malé Svatonovice bývaly po ctyri století také hornické...

Hurá tak jste se tím prokousali. Vezte,že keška se nachází na souradnicích :

N 50° AB.CDE '
E 016° FG.HIJ '

a ted jak na to...

- pro "A" ciferujte pocet všech dulních zamestnancu v Malých Svatonovicích na sklonku 20. let 20. století

- pro "B" zjistete které hory obklopují doly v Malých Svatonovicích
   sokolí=3 ; soví=2 ; jestrebí=1

- pro "C" ciferujte letopocet kdy byla zaznamenána první zmínka o uhlí v okolí Malých Svatonovic

- pro "D" zjistete co nebo kdo byl Pachtýr
   majitel dolu=5 ; nájemník=6 ; hornická lopata=7

- pro "E" ciferujte letopocet kdy vyjel poslední hunt z dolu v Malých Svatonovicích

- pro "F" zjistete jak se jmenuje patronka horníku
   sv. Barbora=0 ; sv. Barbara=1 ; sv. Prokopka=2

- pro "G" zjistete co nebo kdo byla Katerina
   hornická vycházková hul=2 ; slepá štola=3 ; slepá dívka z povídek Karla Capka=4

- pro "H" zjistete k cemu sloužily sicherky
   k detekci posuvu horniny=1 ; k zamezení posuvu horniny=2 ; ke zjištení metanu=3

- pro "I" zjistete co nebo kdo byl Nosák
   vrták=6 ; predák=7 ; maska na oblicej=8

- pro "J" urcete , který z úradu má vyšší stupen
   Cáchovna=4 ; Bergamt=5 ; Šichtamt=6

Zde si muzete overit spravnost ziskanych souradnic .

OVSEM POZOR, finalka je umistena na pomerne zajimavem lec velmi zamudlenem miste - utajeni nutne .

!!! NIC NENI POTREBA ROZEBÍRAT a v noci s baterkou budete prilis nápadní !!!

Naopak ve dne si zastavíte geovozidlem prímo u kese. Prosím pokuste se vracet kes na své

PUVODNÍ MÍSTO

V logu prosim nevyzrazujte místo výskytu finálky ani fotkou ...

Post Scriptum : protoze k otazce pismena "J" odkazovalo na netu vice ruznych hodnot, byla otazka zmenena. Na vysledné souradnice toto samozrejme nemá vliv...
Bohuzel keska byla dne 10.dubna 2009 vymudlena, takze jsme byli nuceni zmenit její velikost na micro. Nyní má tedy tvar válce o prumeru 4 cm a výsku 9.5cm...

Autorem obecního znaku v úvodu listingu je Václav Jirásek...

Nestydte se pouzít hint...