Údolí
Švajce
Švajce je lesnaté údolí, táhnoucí se od Dobré Vody (u
Ceských Budejovic) pres 2 km jihovýchodním smerem. Údolím protéká
Dobrovodský potok, který pramení v lese u Jesení jižne od
Trebotovic. Po 12,5 kilometrech svého toku se vlévá do Vltavy v
Ceských Budejovicích. Dobrovodský potok spolu s Malší jsou
dva toky, které se v historii C.Budejovic nejcasteji rozvodnovaly.
Proto jako ochrana mesta pred povodnemi byla na míste puvodního
rybníka postavena v letech 1898 – 1899 nádrž na
Švajcích. V dobe velkých povodní v roce 2002, které máme
ješte všichni v živé pameti, tato nádrž
nedokázala zadržet ohromné množství vody, které se
potokem valilo nebot Dobrovodský potok se promenil v dravou reku.
Voda z nádrže se prelila pres hráz a zalila území smerem k
Dobré Vode. Z vlastní zkušenosti vím, že napríklad
nebylo možné dostat se na druhou stranu údolí obvyklou cestou.
Proto jako soucást protipovodnových opatrení byla v letech 2003-4
cást údolí pod nádrží upravena a vydláždena.
Kdysi bývaly po toku Dobrovodského potoka nádrže,
zajištující vodu pro pohon dulních stroju. S celou oblastí
je totiž spjata težba drahých kovu. Toto téma je znacne
rozsáhlé a urcite by si zasluhovalo vlastní keš. Zde se ho
dotknu jen ve strucnosti. Okolí dnešní Dobré Vody je po
geologické stránce soucástí rudolfovského rudního revíru.
Dobrovodské hydrotermální rudní žíly jsou na rozdíl od
ostatních žil tohoto revíru zlatonosné. Žíly ve smeru S -
J mají kremennou výpln s pyritem, arzenopyritem a místy i ryzím
zlatem. Tyto žíly se vyskytují v délce 1,5 km jižne od
Rudolfova ve smeru Dubicné, Dobrá Voda a Pohurka. Dne 17. zárí 1610
se zacala na jižním okraji Dobré Vody v údolí Dobrovodského
potoka razit ve smeru na Srubec štola sv. Šebestiána.
Tato štola sledovala dve žíly. Vývojem válecných
událostí byla v roce 1618 težba na tomto dole
prerušena.Obnovena byla až roku 1625, ale v roce 1635
byly težební práce opet prerušeny. Nový hornický ruch
nastal v okolí Dobré Vody až v 2. polovine 18.století, kdy se
na težbe zlata podílel vedle soukromých težarstev i stát.
V té dobe dosáhly doly nejvetšího rozmachu. Nejvýrazneji
tomu bylo na Dole sv. Šebestián, který se od roku 1737
jmenoval Dul sv.Barbora. Obnovení težby zlata na tomto dole
nastalo roku 1762. Ve smeru na Srubec byly raženy nové
štoly. Ocekávání težaru, že objeví nová vydatná
ložiska zlata, se bohužel nesplnilo.
Hotel
Ceské Švýcarsko
Keš najdete prímo na míste, kde stával
vyhlášený lesní hotýlek Ceské Švýcarsko. Puvodne zde
od roku 1803 stávala chalupa obecního hajného. S pribývajícími
výletníky se tu koncem 19.století zacalo podávat skromné
obcerstvení a behem první poloviny 20.století hostinský Márovec
hostinec nazvaný „Ceské Švýcarsko“ prestavel a
výrazne povznesl. Hotel byl soucástí ubytovacích kapacit pro
lázenské hosty spolu s hotelem U Ceského lva, Emausy a penzionem
Alice Schopenhauerové na Dobré Vode.
Lázenské hosty lákaly do techto míst sirnato-železité prameny,
zdravé prostredí s bohatou zelení i silná poutní tradice Dobré
Vody. Hosté v 19.století a na pocátku 20.století byli
predevším nemecké národnosti z domova i ciziny ( z
DobréVody, Rakouska, Bavorska, od Domažlic nebo Plzne).
Nejzámožnejší z nich si na Dobré Vode postavili i
vlastní vily.
Okolí Dobré Vody a predevším údolí Švajce se staly
oblíbeným místem i pro obcany Ceských Budejovic. Pešky se
sem vydávali hlavne ve dnech volna. Krome zdravé procházky mohli
místní i lázenští hosté použít služeb
povozníku.
Protože v meziválecném období se do primitivního lázenského
vybavení témer neinvestovalo, zájem návštevníku opadával a
zdejší lázne zanikly. Údolí Ceského Švýcarska
však dál zustávalo oblíbeným výletním místem a lesní hotýlek
stále poskytoval obcerstvení a odpocinek. Podle vyprávení pametníku
se zde i tancilo pri hudbe, porádaly se plesy, koncerty a divadelní
predstavení v prírode.
Se zmenami poválecných pomeru ve státe došlo i k úpadku
zdejšího hotelu, který byl v roce 1953 definitivne uzavren a
od té doby už jen chátral. Obcas sem putovaly ceskobudejovické
školy na tzv.pochodáky. Ješte v osmdesátých letech
zde bylo možné videt polorozborenou budovu. Tu koupilo JZD
“Práce“ s úmyslem ji prestavet pro rekreaci svých
zamestnancu. Ale prišla další zmena pomeru ve státe a
po sametové revoluci ze zamýšleného zámeru sešlo.
To,co ješte zbývalo z hotýlku Švajce bylo v roce 1990
definitivne zbouráno. Nyní je zde možné z kdysi slavného
hotýlku nalézt jen zbytky zdiva ve svahu nad hrází nádrže,
puvodní studnu a v tráve zarostlé cihly.
DOPORUCENÍ:
Jestliže chcete podniknout jen rychlý odlov keše, pak
asi nejkratší cesta k ní vede ze Srubce. Já ale doporucuji
nechat vozidlo nekde u konecné MHD (c.19) na Dobré Vode a vydat se
po cervene znacené turistické stezce (místy úzké) po pravé strane
potoka, u nádrže prejít na levý breh, odlovit keš a
vrátit se po levé strane (zde už je cesta dostatecne
široká) Dobrovodského potoka nazpet k vozidlu.
Prožijete tak asi 2,5 km dlouhou procházku v pekném prostredí.
Pro cyklovýlet doporucuji jen levou stranu potoka.
UPOZORNENÍ:
*Puvodní studna není dostatecne zabezpecena. Dávejte pozor!!
*V údolí bývá špatný signál GPS i mobilu, proto jsem zvolil
nápadný hint.
*Obtížnost terénu závisí na tom, z jaké strany pro keš
pujdete.
Preji hezkou
procházku.
Prosím, uvedte
keš do puvodního stavu a neberte z ní psací potreby!
Nedelejte z keše odpadkový koš!!
Díky.
pocítadlo této stránky ríká, že jste od zverejnení
návštevník císlo 
Zdroje:
kronika obce Srubec
http://www.srubec.cz/
http://www.montanya.org/
D.Kovár - Pravý breh Vltavy