Co to vůbec je, ta tajemná Měsíční šachta? Na rozdíl od pyramid, kruhů v obilí a podobných všeobecně známých záhad o ní slyšel zatím jen málokdo. Objevil ji čirou náhodou důstojník Slovenské armády kapitán Antonín T. Horák (*1897), když se za Slovenského národního povstání ukrýval před Němci v jedné jeskyni. Dalo se předpokládat, že jde o ohromný válec o průměru nejméně 25 metrů, zaražený do okolní skály. Celá modročerná stěna byla z materiálu, který spojoval vlastnosti oceli, kryptokrystalického křemene a kaučuku. Krumpáč na ní nezanechal stopy a energicky odskakoval, píše Horák ve svém deníku. Jenom pouhá myšlenka na lidský výtvor velikosti věže, pevně vsazený do skály uprostřed neznámých hor v divoké krajině, kde není známa jediná zmínka o ruinách, dolování či průmyslu; zarostlý, s jeskynními sedimenty, je šílená a tento fakt je děsivý.
Horákův náčrt Měsíční šachty při pohledu zvenčí
Antonín Horák krátce po válce emigroval do Francie a odtud do USA. V roce 1965 uveřejnil výtah ze svého deníku v časopise National Speleological Society. Do širšího povědomí v Čechách se dostal hlavně díky Knize nevysvětlitelného od Jacquesa Bergiera (vyšla roku 1972, český překlad v roce 1994). Krátce po ní publikoval Václav Cílek anonymní překlad původního anglického článku v časopise Speleo (archív článků byl bohužel znepřístupněn). Po pravdě řečeno, Cílek v existenci Měsíční šachty nevěřil, a ten článek zveřejnil spíše jen pro zajímavost jako jednu z mnoha jeskyňářských legend. O to více se v redakci Spelea sešlo ohlasů od různých skupin, které v té době po Měsíční šachtě pátraly.
Když zkoušíte hledat informace o Měsíční šachtě na internetu, narazíte na různé stránky, od záhadologů jakými jsou třeba Klub psychotroniky a UFO až po celkem seriózní speleology, jako je třeba Walter Pavliš. Co je však na všech webech zajímavé, veškeré informace o Měsíční šachtě pocházejí z jediného zdroje, a tím je onen článek z časopisu NSS. Všichni badatelé přiznávali, že žádné další zdroje ohledně Měsíční šachty neměli.
Antonín Horák - fotografie z roku 1952
Nyní je pravý čas na to, abyste si Horákův deník přečetli také. Možná poté získáte stejně rozporuplné pocity, jako jsem měl já. Mohl bych Horáka jednoduše zavrhnout jako snílka či lovce senzací, ale to mi nesedělo. Dokládá to už fakt, že svůj článek zveřejnil v seriózním a odborném časopise, přestože každý spiritistický plátek by podobnou záhadu slupl jako malinu. S tím však ostře kontrastuje množství faktických chyb a nesmyslů v Horákově deníku - jejich soupis najdete na zmíněném Pavlišově webu (narolujte si poslední sekci). Kdyby se Horák opravdu účastnil SNP, nikdy by se nemohl těchto omylů dopustit. Takže celá partyzánská historka je pravděpodobně vymyšlená. Proč? Sám Horák píše, že má strach, aby výzkum Měsíční šachty nebyl ve službách politiků a turistického průmyslu. Chtěl tedy úmyslně svést badatele na špatnou stopu?
Další přinejmenším podivnou informací jsou zeměpisné souřadnice v úvodu článku NSS. Jako geokačeři jistě pochopíte, že souřadnice s přesností na desetiny stupně jsou badateli úplně nanic. Představte si hledat (zamaskovaný!) vchod do jeskyně na 80 km2 horského lesnatého terénu! Cílek tvrdí, že souřadnice nejsou od Horáka, ale dodal je redaktor časopisu NSS, aby "američtí čtenáři vůbec věděli, kde hledat to Slovensko", avšak osobně tomu nevěřím. U speleologů bych očekával trochu širší znalosti zeměpisu nežli u běžného hamburgrožrouta.
Poslední záhadou je fakt, že Horák nikdy nezveřejnil jiné informace o Měsíční šachtě, nežli onen výtah z deníku. Přitom ještě v roce 1970 spolupracoval s americkým lovcem záhad Josefem Allenem Hynkem, který plánoval velmi detailní průzkum celé lokality. Proč by tedy tajil další informace, když měl celou dobu zájem podrobit Měsíční šachtu podrobnému výzkumu? Pravdu se již bohužel nedozvíme, neboť Antonín Horák zemřel v roce 1976.
Pustá krajina v Nízkých Tatrách. Co asi skrývá pod povrchem?
Zopakujme si teď pro jistotu ještě jednou zmíněná fakta:
- Antonín Horák měl zájem o výzkum, ale současně měl strach z jeho zneužití.
- Jedinou informaci, kterou zveřejnil, je jeho deník.
- V něm jsou zřejmě vymyšlené reálie.
- K tomu dodá velmi nepřesné souřadnice.
Praštilo mne to do očí asi stejně jako vás. Antonín Horák musel ukrýt polohu Měsíční šachty přímo do textu ve svém deníku! Pročítal jsem ho znovu a znovu a hledal tam skryté významy. Jak mám z různých šifrovacích závodů zkušenosti s podobně skrytými kódy, tady mi stále řešení unikalo. Nicméně nebudu vás napínat, nakonec jsem byl úspěšný. V textu byly skryté souřadnice, a to již mnohem přesnější. Kupodivu se zachovaly i při překladu z angličtiny, díky tomu, že překladatel se striktně držel originálu a nepopouštěl uzdu literární fantazii. Souřadnice neukazovaly na Slovensko, ale přímo do srdce Čech. To jen potvrzovalo moji hypotézu, že partyzánská historka byla úmyslnou falešnou stopou.
Vyzbrojený špinavým ohozem, gpskou a baterkou jsem dychtivě kráčel k uvedenému místu. Hledané souřadnice nebyly nijak přesné, ale věděl jsem, že dnes se nemohu chovat jako rozmazlený kačer. Horák si mohl o gpsce nechat jen zdát, a na to, že souřadnice musel pravděpodobně jen odměřit v mapě, jsou obdivuhodně přesné.
Na místě samotném však žádný vchod do jeskyně nebyl. Nebyla tu ani štola či tunel. Stál tu jen zchátralý dům. Nahlédl jsem dovnitř. V tu chvíli mi nad hlavou proletěla kulka a koutkem oka jsem zahlédl pár běžících vojáků. Ve vteřině jsem zmizel za zdí domu. Všude suť a binec, ale v jednom místě byly vidět schody mířící do sklepa. Neváhal jsem a seběhl jsem dolů. Sklep pro mne byl zklamáním. Nebyl příliš velký a žádná další chodba ani šachta z něj nevedla. Zkoušel jsem i proklepávat zdi a kutat do podlahy. A tam, v nejzazším severozápadním rohu, pod hromadou naskládaných cihel jsem našel kovovou krabici, u níž bylo na první pohled vidět, že zde leží již dlouhou dobu. V krabici jsem objevil sešit. Když jsem ho otevřel a viděl jméno a datum na první stránce, uvědomil jsem si, že držím v ruce stopu, o níž ještě nikdo z předchozích badatelů nevěděl...
Nebudu vám prozrazovat další podrobnosti. Prošel jsem a proplazil hezkých pár míst, než jsem našel všechny indicie a nakonec stanul Měsíční šachtě tváří v tvář - ukryté přímo pod pražskými ulicemi. Vypadala trochu jinak, nežli podle zveřejněných Horákových nákresů. Vodorovná štola ze záhadného žlutého materiálu, něčím mezi kovem a plastem, hladkého a lesklého a velmi dobře odrážejícího zvuk. Tajemná a nedostupná Měsíční šachta byla po šedesáti letech opět objevena...
Průřez Měsíční šachtou podle Horákova deníku
Vám, kteří budete hledat Měsíční šachtu jako já, doporučuji:
- Přečtěte si základy bezpečnosti v podzemí.
- Pokud je ještě nemáte, doporučuji vám nejprve odlovit lehčí keše podobného ražení Styx a Epsilon.
- Vezměte si holínky a zašpinitelné oblečení. Doporučuji i nákoleníky, naopak skateboard vám po většinu doby bude jen překážet.
- Může se vám hodit pravítko, kalkulačka, vytištěný listing apod.
- Pozor na ozbrojené vojáky, občas střílí bez varování :)
- Na odlov finálovky jděte aspoň ve dvou lidech.
- Počítejte s tím, že finální cesta pod zemí k Měsíční šachtě a zpět může trvat i několik hodin.
- Vyhraďte si na odlov dostatek času, není hanbou, když si ho rozdělíte do dvou dnů. Kolo vám ušetří dost času při přesunech. Auto nedoporučuji, na některá místa se jím prostě nedostanete.
- Hledané souřadnice jsou ukryté v textu deníku, nehledejte je nikde jinde.
- Souřadnice v záhlaví jsou pouze orientační, nic rozumného na nich nehledejte.
- Mnohokrát děkuji Olajdě a Marwinovi za betatesting.
Nechal jsem Horákovy zprávy a indicie na původních místech, abyste i vy mohli Měsíční šachtu najít. Nejsem typ, který by roztruboval přesné umístění a nechal Měsíční šachtu napospas kombajnérům nebo i obyčejným mudlům. Prosím zachovejte se stejně, veškeré materiály si opisujte, obkreslujte, ale nepište do nich a pak je vraťte zpět na původní místo. Nezapomeňte jej poté zamaskovat tak, jak bylo před vaším příchodem. Všecky věci ponechte tak, jak byly před vaším příchodem, včetně zavřených poklopů apod. Také zde prosím nezveřejňujte fotky samotné Měsíční šachty a nápadné fotky kolem finále. Ať si mohou všichni vychutnat ten nádherný pocit postupného objevování a rozkrývání.
Měsíční šachta čeká i na vás.
