Po druhé úspěšně dokončené výpravě do Pásma jsem veškeré další úsilí napnul k jedinému cíli - dostat se ke
Zlaté kouli. Věděl jsem, že Zrzek tam byl, ale moc informací se mi nepodařilo získat. Nezbylo, než se vydat přímo ke zdroji. Moje kroky tedy opět zamířily ke známému stolku v Borsthu. Zrzek nezklamal a na svém místě opět seděl.
"Tak Zlatá koule ti pořád leží v hlavě. Vlastě tě chápu, říká se, že dokáže splnit každé přání, já taky neodolal, ale dneska bych do toho podruhé nešel. Ta cena je příliš vysoká. Víš jak dopadl Artur."
"Slyšel jsem, že se nevrátil, ale víc nevím."
"Tak poslouchej. Původně jsem do Pásma už jít nechtěl, ale Artur kouli chtěl a tlačil na mě. Jeho táta, starej Mrchožrout Barbridge, když mi dával mapu, řekl taky jednu důležitou věc." Naklonil se ke mně blíž, až jsem cítil jeho dech na obličeji. "Zlatou kouli totiž chrání Mlýnek na maso a sám neprojdeš. Potřebuješ parťáka a počítej s tím, že se vrátí jen jeden, jestli vůbec. Nevím, co to do mě tenkrát vjelo, asi vztek na Mrchožrouta, tak jsem vzal jeho syna. Nejdřív jsem ho bral jako návnadu.
Cesta byla těžká, nejen že jsme museli dávat pozor na komáří mýtiny a podobné legrácky, museli jsme se držet ověřené cesty. Nešlo jít přes suchý kopeček, museli jsme se ponořit do jezírka zeleného slizu a probrodit se, pak nás připálilo Horké peří, tam šlo o kejhák.
Prostě jsem si to rozmyslel. Chtěl jsem se na Zlatou kouli vykašlat a vrátit se, ale když jsme ji zahlédli, Arturek se na nic neohlížel a vyrazil k ní."
Zrzek se odmlčel. Nevydržel jsem to ticho a zeptal se: " A co se stalo?"
"Co myslíš? Mlýnek na maso tam byl, Arturka sebral a udělal z něj kaši. Díval jsem se na to, pak jsem se sebral a prošel. Zlatou kouli jsem chtěl z toho lomu odtáhnout, nejdřív to vypadalo, že to půjde, dostal jsem ji z lomu ven, ale pak mi došly síly, takže tam zůstala. Já sám byl rád, že jsem se z Pásma dostal živý."
To trochu zchladilo moje nadšení. Chvíli jsem jen mlčky seděl, ale touha po Zlaté kouli byla silná.
"Stejně pro ni chci jít."
"No jak myslíš, mladíku. Ale věř mi, tohle už nebude žádná legrace, opravdu půjde o krk. Dej na mě, sežeň si nějakého moulu, který ti pomůže. No nekoukej na mě tak, Pásmo je drsné a Mlýnek na maso sám těžko překonáš."
Dal jsem dohromady vše potřebné a vydal se do Pásma. Tato část nebyla tak vytěžená, postupně jsem nalezl několik mimozemských artefaktů. Cesta nebyla snadná, ale Zlatou kouli jsem nakonec našel a věřte nebo ne, jedno přání mi splnila. Svoje zápisky vám dávám k dispozici, já s Pásmem končím a vracím se domů.
Alea iacta est
Pokud do Pásma stále chceš vyrazit, prosím. Tady jsou moje poznámky, tak se snaž.
Instrukce pro cestu:
23094e09450d0a31093009300d0a32092b472d44
092b422b442b450d0a33092b492b412b44092b44
46450d0a34092b43452d44092b4b2d412d440d0a
35092d43092b4a2b412b440d0a36092d4c2d4209
2b4c2d450d0a37092d482b442b45092b472d4445
Pamatuj, že Pásmo není pro slečinky. Používej hlavu a dívej se kolem sebe, pod nohy i nad hlavu. Nikdy nevíš, kdy šlápneš do ježibabího rosolu (dokonce se nabízí několik různých druhů), na nečekaných místech můžeš narazit i na ostnatý drát nebo prudký sráz. Dávej pozor a nezaměňuj sliz a bahno, sliz je jasně zelený.