Z historie:
Puvodne na miste dnesniho kostela
stal kostel románský , s vyraznymi prvky gotiky. Barokni kostel,
jak ho zname dnes, byl v Mestecku Trnavce postaven v roce 1752 za
farare Josefa Jeremiase Franka a patronem teto stavby byl Jan
Vaclav, knize z rodu Lichteinstejnu.
Kostel svateho Jakuba starsiho byl vsak vysvecen az 23. cervna
1804 biskupem Aloisem Josefem, a to se vsemi tremi oltari. Roku
1915 byl pak z milodaru farniku porizen dalsi oltar na pamatku
obeti pocatku prvni svetove valky.
Trnavecky kostel je nejvyznamnejsi dominantou obce po cela
staleti. Na jeho vezi byvaly ctyri zvony. Nejvetsi z nich, sv.
Prokop, byl v první svetove valce zabaven a urcen pro vojenske
ucely. Podobny osud potkal i dvanactikilovy zvon sv.Jakub. Do
dnesni doby se tedy dochovaly pouze dva zvony, které doplnuje ješte
mensi umiracek.
Kostel od doby svého barokniho zrozeni nijak vyrazneji nemenil
svoji tvar, nicmene zmen dostal v souvislosti s modernizaci obce.
Napríklad v roce 1920 byl kostel mezi prvnimi elektrifikovanymi
objekty v Mestecku Trnavce. V roce 1938 byla provedena celkova
rekonstrukce interieru kostela, vcetne zlaceni rims platkovym
zlatem, obnoveni maleb, konzervace drevenych soch a drevenych casti
olatare. Opraveny byly tez varhany. V devadesatych letech 20.
stoleti byla obnovena fasada a vymenena stresni krytina, ta byvala
puvodne bridlicna, pozdeji eternitova a dnes je z medeneho
plechu.
11.rijna 1974 byla otevrena bane pod veznim krizem. Cirkevni
administrator tehdy vyzvedl dve schranky. Jedna byla ponicena
natolik, ze zadny z jejich zaznamu nemohl byl pouzit pro další
studium Ve druhé se nalezly listiny psane nemecky a latinsky
datovane od roku 1750. Mimo listiny byly v bani nalezeny i tehdejsi
mince. Originály listin doplnene novymi udaji, stare mince i mince
soucasne, byly zpetne vraceny na puvodni místo.
V roce 2003 vznikla v Mestecku Trnavce nadace na zachranu kostela.
Cilem bylo shromazdit odpovidajici prostredky na odborne stavebni i
restauratorske práce v interierech kostela tak, aby byl v plne
krase zachovan pro pristi generace.
zdroj: Oldrich Koudelka, Vlcí máky pod
Cimburkem, 2005
Vzhledem k blízkosti kostela a
hrbitova prosím o opatrnost a nenápadnost. Pri odlovu není nutné
chodit na hrbitov. Jde o druhe provedeni me prvni kesky, takze
doufam, ze chvili vydrzi a samozrejme uvitam jakekoli
pripominky.