Na výchozích souradnicích kešku nenajdete. Zavedou vás k rybnícku Rozvišt, který je soucástí Slunákovského biocentra. Okolí tuní a rybnícku je na jare a v léte mezi žabkami hodne oblíbené. A pokud sem zajdete ve vecerních hodinách a chvilku se zaposloucháte, uslyšíte opravdový ŽABÍ KONCERT.
RYBNÍK ROZVIŠT A BIOCENTRUM SLUNÁKOV
Pred povodnemi v roce 1997 byla plocha nynejšího biocentra využívána jako pole.
V 18. století celou plochu soucasného biocentra zaujímal rybník Rozvišt. Náš menší rybník Rozvišt byl vybudovaný v roce 2001 díky financím z Programu péce o krajinu a usilujeme o to, aby mel pouze prirozenou rybí osádku.
Rybník je napájený pomocí nove vybudovaného náhonu, který je sám o sobe mokradním biotopem. Potucek se vlní biocentrem a pripomíná tak prirozené meandrování blízké Moravy krajinou.
Pri hloubení rybníka byl ve šterkových náplavech objeven mohutný dubový kmen, jehož stárí muže být až 1000 let. Nyní je zakrytý stríškou.
V biocentru byla v roce 2000 spolecne s lidmi z holandského Veenendaalu vysazena lipová alej. Prevážnou cást biocentra tvorí louky, které vznikly jen díky pravidelnému kosení.Stromy vysazené v biocentru jsou bežné druhy lužního lesa a to i takové, které nejsou hospodársky zajímavé. V budoucnu zde vyroste bohatý lužní les.
V budoucnu by v biocentru mela pribýt sít stezek, interaktivních prvku, odpocinkových míst. Proste by se melo stát príjemným místem k odpocinku i k poznávání prírody pro velké i malé. Nechme se tedy prekvapit jak to tu bude vypadat za pár let!
ŽABÍ KONCERT
Slunákovský rybník si nekteré žabky oblíbily, ale ne vždy se vám poštestí uvidet je na vlastní oci. Když prijdete k rybníku, rychle naskácou do vody nebo se ztratí nekde v tráve. O to vetší duvod k tomu, naucit se je poznat podle hlasu. Pri lovu této žabí kešky možná nekteré z nich potkáte. O duvod víc zopakovat si jak vypadají, i pri vašich dalších výpravách za keškami se vám to urcite bude hodit.
Pro získání finálních souradnic je treba hloubeji proniknout do zajímavého obojživelného žabího sveta. Vybrali jsme pro Vás 6 žabích druhu. Radu z nich jste už urcite videli na vlastní oci.
Vašim úkolem bude priradit ke jménu každé žabky její popis, obrázek a zvuk, který vydává.
Napr. rosnicka zelená = 524 (popis c. 5, obrázek c.2, zvuk c. 4)
U každé žáby Vám tedy vyjde trojciferné císlo.
|
žabka
|
popis
|
obrázek
|
kvak
|
|
rosnicka zelená
|
|
|
|
|
skokan skrehotavý
|
|
|
|
|
ropucha obecná
|
|
|
|
|
ropucha zelená
|
|
|
|
|
blatnice skvrnitá
|
|
|
|
|
kunka obecná
|
|
|
|
Císla dosadte místo žabek, spocítejte, a mužete vyrazit na lov:
N 49° 38.X X = skokan skrehotavý + ropucha obecná – rosnicka zelená – 29
E 017° 12.Y Y = ropucha zelená – blatnice skvrnitá + kunka obecná – 163.
|
1
|
Tuto žabku v tráve bežne prehlédnete – tedy pri pohledu shora. Má totiž nápadne zbarvené bríško, které je varováním: „Pozor, jsem nejedlá!“ V nebezpecí zaujme výstražný postoj. Zdvihne nožky, prohne se a ukazuje své nápadné bríško. Najdete ji v nížinách u cistých,melkých stojatých vod s bujným porostem
|
|
2
|
Tato žabka je vzácná a velmi zajímavá. Drív se jmenovala cesneková. Ne, že by ráda pojídala cesnek, ale nekdy je po cesneku cítit. Na rozdíl od ostatních žabek, má zvláštní svislé zornicky. Podle nich ji bezpecne poznáte, a navíc vám prozradí, že je aktivní až vecer.Má také svou fintu, kterou uplatnuje v nebezpecí – dokáže se bleskurychle zahrabat!
|
|
3
|
Pro obyvatele teplejších oblastí je docela známou žabkou, žije predevším v kulturní krajine v nížinách. Živí se cervy, clenovci a plži. Aktivní je predevším za soumraku a v noci. Samicka klade na jare do vody vajícka ve šnurách dlouhých i nekolik metru.
|
|
4
|
Hraje hlavní roli nejen v pohádkách, ale i na našich zahradách pri hubení hmyzu. Vyskytuje se hojne na celém území naší republiky, vyjma vyšších poloh. Je to velká zavalitá neohrabaná žába s bradavicnatou kuží. Je nenárocná na prostredí a hodne prizpusobivá.
|
|
5
|
Tato slicná žabka je nejen hezká, ale na rozdíl od predchozích obojživelníku její kuže nevylucuje jedovatý sekret a dokáže dokonce menit svou barvu a stát se „neviditelnou“. Ke zrucnému šplhání ji dopomáhají prísavky na konci prstu. Najdete ji hlavne na listnatých porostech na brezích stojatých nebo pomaleji tekoucích vod nížin a stredních poloh.
|
|
6
|
Je to náš nejvetší skokan, muže dorust až do délky 17 cm. Jeho pulci mohou mít až 10 cm. Loví hmyz,drobné živocichy, rybky, myška a obcas i vylíhlá kachnata. Prezimuje na dne a vodu obývá až do casného léta. Samicky kladou ve shlucích až 1000 vajícek, která klesají ke dnu.
|
V obdobi destiveho pocasi byva vetsinou teren narocnejsi, doporucujeme odolnejsi obuv.
Pri vyzvedavani a ukladani cache si pocinejte zvlast opatrne!