Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel je v obci
situován na mírném návrší. Jeho puvodní románský sloh
prozrazuje hlavne hranolová vež s charakteristickými
podvojnými okénky v nejvyšším patre. Jeho puvod je možno klást
do druhé poloviny 12. století. První písemná zpráva je z let
1344 - 1350. Zajímavostí v síni jsou dva náhrobní kameny z
konce 16.století a zacátku 17. století zhotovené zemrelým
rytírum Oudražským. Nápis na vetším kameni patrí urozenému
rytíri panu Bohuslavu Oudražskému z Kestran a na Oudražích
(+1610) a nápis na menším kameni dítkám jmenovaného, Ctiborovi
(+1599), Janu (+1605) a Alžbete (+1606). Mimorádne významná je
malírská výzdoba interiéru, kde jsou steny pokryty
monumentální kompozicí Posledního soudu, rozclenenou do
nekolika pásu. Celistve jsou malby dochované zvlášte v
presbytári, kde je objevil v roce 1943 akademický malír Jirí
Jelínek.
Puvodní podoba kostela byla znacne pozmenena cetnými opravami,
prístavbami a prestavbami. Pomerne závažné zásahy prinesla kostelu
a souvisejícím objektum 1. polovina 19. století. Rozsáhlá stavební
cinnost souvisela s aktivitou místního faráre Víta Cízy, který
pusobil v Albrechticích v letech 1819 - 1854. Roku 1828 nechal
chrám vybílit, Fr. Jenschta z Ceského Krumlova opravil varhany,
porízeno bylo nové zábradlí ke schodišti z lode na kruchtu a
sakristii, kobku a kostnici pokryla nová šindelová krytina. O rok
pozdeji byl v kostele zbudován boží hrob. V roce 1830 byl pak
postaven na protejší strane sakristie prístavek, tzv. oratorium,
roku 1832 byl prelit velký zvon na veži a došlo k výrazné venkovní
úprave východního záver kostela. V roce 1840 dále zhotovil malír
František Mikule z Jinína kopii obrazu sv. Petra a Pavla na hlavním
oltári, který o šest let pozdeji namaloval pro Albrechtický kostel
i obrazy Krížové cesty. Z Cízova podnetu byl také porízen nový
ciferník na vežních hodinách s pozlacenými císly, vyzdoben oltár i
kazatelna, opravena kostnice a na vítezný oblouk byl namalován znak
patrona chrámu, Prospera hrabete z Bercholdu.
Radu let byl však kostel devastován a dokonce v roce 1947 došlo k
zomítání vzácných maleb. Tyto byly znovu odkryty a restaurovány
akademickými malíri Františkem Kotrbou a Karlem Mezerou v roce
1962. Další renovace kostela byla provedena v roce 1988, kdy byly
opraveny vežní hodiny. Soucasne bylo jejich rucní natahování
zmeneno na elektrické. Namontován byl i nový ciferník s pozlaceným
ocíslováním. Dále bylo provedeno nové zastrešení celého kostela,
oplechování v medi, štukové omítky a nátery.
Náhrobní kaplicky
Kolem kostela se rozprostírá vesnický hrbitov, který je zdoben
jednotne rešenými kaplickami s lidovými malbami a veršovanými
náhrobními nápisy.
Puvodcem myšlenky
zbudovat zemrelým na ohradní zdi hrbitova pomnícky ve tvaru
liché pulkruhové arkády nesené dvema sloupy, byl farár Vít
Cíza. Za jeho pusobení v letech 1819-1854 byly postaveny témer
všechny kaplicky. Pouze kaplicka, na které je nápis
zaznamenaný ve farní pametní knize pod císlem 106, pochází z
doby, kdy byl farárem František Toušek, který také dotycný
nápis složil a zapsal (1882-1913). Dále kaplicky, na nichž
jsou nápisy pod císlem 107 a 108, pocházejí z dob nástupce dr.
Josefa Záruby (1913-1921). Tedy krome techto trí posledních
byly všechny kaplicky staveny ve 40. letech 19. století za
faráre Víta Cízy, který také všechny nápisy na pomníky
složil.
První skupina trí
kaplicek byla stavena z jara roku 1841. Tyto pomníky jsou
zdobeny železnými krížky, obrazy patrona nebo patronky
zemrelého. Podobné pomníky svým drahým chteli postavit také
Matej Kubícek a ješte jeden chalupník. Jelikož se do trojice
nikdo jiný neprihlásil, postavil farár Cíza tretí pomník na
svuj náklad pro jednoho lazara. Jelikož se postavené pomníky
líbily všem osadníkum, vznikla myšlenka vybudovat další kolem
celého hrbitova. Za ctyri roky stálo kolem hrbitovní zdi 60
kaplicek. Scházelo jich dvacet, aby byl hrbitov zcela ohražen.
Pátým rokem byl již celý hrbitov obehnán kaplickami.
Poté se kaplicky
zacaly stavet prímo na zdi kostela. Vyjímku tvorí
monumentální, architektonicky ztvárnený "památník", venovaný
albrechtickým duchovním, charakteristicky umístený k
východnímu záveru kostela. Je zhotoven z cihel, 3,5 sáhu
vysoký a 2 sáhy široký a místo železného kríže je kríž
zlacený. Vymalována je na nem vecere Páne a ve spodní cásti
plochy je rozsáhlý 48. rádkový nápis.
Od poloviny 19. století prošel albrechtický hrbitovní areál radou
úprav. Ty však jeho puvodní vzhled znacne poškodily a porušen byl
také kompozicní rytmus trojic památníku na ohradní zdi. Také
vzlínající vlhkost poznamenala malby Františka Mikule. Proto již v
roce 1883 musela být rada památníku opravena akademickým malírem
Václavem Šebelem z Písku. Nejrozsáhlejší renovacní akce probehla v
letech 1931-1934, pri které Tomáš Peterka a akademický malír Josef
Kousal z Prahy opravili ci spíše vymalovali patrne všechny
kaplicky. Poslední etapa restaurátorských a rekonstrukcních prací
na obnove náhrobních obrazu a nápisu, kterou provádel Karel Mezera
s dcerou Klárou skoncila v roce 1987.
V soucasnosti probíhá rekonstrukce kaplicek a vetšina maleb byla
odstranena, snad jen docasne. Pokud si ale hrbituvek projdete, tak
na nekolika málo kaplickách mužete zachovalé malby spatrit.
Pro odlov samotné
cache není nutné nikde hrabat ani nic rozebírat!
Po hrbitove se prosím pohybujte v
tichosti.
Informace prevzaty ze stránek obce
Albrechtice nad Vltavou.