O samotné historii:
Kazínské oppidum
K azínem se dnes nazývá hradište na bridlicnaté
skále
na pravém brehu Berounky u Cernošic. Osamocená skála se
zvedá nad klidnou hladinou Berounky a od sousedních strání je
oddelena roklí.
V lese pri kóte 230 m.n.m. je hradište zvané Kazín, Hrádek
ci Na hrádku. Stávalo zde výšinné sídlište v pozdní
dobe kamenné, starší dobe bronzové a železné. Asi ve
14. století tu byla zbudována stredoveká tvrz Bluk, zachovány jsou
v menší míre fortifikace – príkopy a valy. Z doby
predhusitské je o ní málo zpráv. Poprvé se uvádí roku 1324 majitel
Kríž z Bluku. Držitelé tvrze byli povinni manskou
službou na Karlštejne.
V dobe husitských válek tvrz drželi pražští
meštané, napr. Markéta postrihacka z Nového Mesta
pražského.
Posléze tvrz zacala pustnout a roku 1462 se v deskách dvorských
jmenuje „ dvur poplužní pustý v Bluku“. V
osmdesátých letech 15. století jej koupil Václav Tluksa z
Vrábí.
Koncem 16. století statek vlastnili Vchynští ze Vchynic a
posléze se stal soucástí zbraslavského panství. Název Bluk se
prenesl i na blízký mlýn na Berounce, pripomínaný v roce
1523.
V 19. století bylo hradište mylne považováno za hledaný
Kazín knežny Kazi, Krokovy dcery.
Nápis Kazín se objevil v roce 1868, v dobe národní a historické
euforie na skalní stene.
Pri úpatí skály místní vylámali tesne nad rekou stezku. Vede k
druhému hradišti zvanému Pod Humenskou, které bylo osídleno
v mladší a pozdní dobe kamenné a potom v 9. století. Vnitrní
plochu obklopovaly nejméne dve radyi valu, cást jednoho z nich byla
považována v 19. století za Kazinu mohylu.
Místo jako stvorené pro
hradište. Ale bylo tady opravdu hradište bájné
Kazi?.
P o dlouhou dobu se o toto preli kronikári a historikové
jako Kosma, Dalimil, Václav Hájek z Libocan ci Daniel Adam z
Veleslavína.
H radište je opevnené sídlo z období neolitu
až raného stredoveku, predchudce stredovekých hradu nebo
mest.
Výraz puvodne
oznacoval místo, kde stál nebo stojí hrad (podobne jako
tvrzište – tvrz, nebo mestište – mesto).
V bežné praxi je pojem hradište používán pro
neolitická až rane stredoveká opevnená sídla budovaná
zpravidla jako výšinné opevnení využívající prirozené
terénní ochrany. Nejcasteji jsou situována na ostrožnách nad
údolími vodních toku (napr. keltské oppidum Staré Hradisko) ci na
vrcholech kopcu (napr. hradisko púchovské kultury Požaha u
Nového Jicína), méne castá jsou hradište tzv. blatná,
zakládaná v rovinatém terénu a využívající vodní ochrany
(napr. velkomoravské Mikulcice). Velikost hradišt je velmi
ruzná, od nejmenších s rozlohou pod jeden hektar
(Požaha) až k obrovským areálum, uzavírajícím v hradbách
plochu i nekolika stovek hektaru (keltská oppida Závist - 180 ha
nebo Manching - 380 ha). Funkce hradiska bývá rovnež ruzná a
nejcasteji kombinovaná – vedle predpokládané funkce
vojensko-strategické mohla hradište sloužit jako
refugia (útocište) obyvatelstva, jako
shromaždište ke kultovním ci spolecenským rituálum i
jako strediska obchodu vcetne funkce operných bodu na dálkových
komunikacích, nepochybne sloužila i jako sídla spolecenských
elit.
S tárí tohoto hradište není doposud bezpecne
zjišteno. Výzkum J. Axamita na pocátku 20. století prokázal
prítomnost lidí v této lokalite v neolitu, eneolitu, dobe bronzové
i v raném stredoveku, žádný výzkum však doposud
neodpovedel na otázku, ve které dobe byla lokalita opevnena.
Hradište o rozloze necelého hektaru bylo chráneno pomerne
složitým systémem valu. Nejzranitelnejší místo –
volný prístup 30 metru širokou šíji na jihu –
chránil krátký, ale mohutný šíjový val, vysoký okolo peti
metru. Tento val býval mylne považován za mohylu knežny
Kazi (tento mýtus vyvrátil na pocátku 20. století J. L. Píc a
výzkumem potvrdil J. Axamit). Další val chránil
severovýchodní svah, spadající k potoku Humenská. Rovnež cesta
od ústí potoka do Berounky byla patrne zahloubena do príkopu a
chránena valem.
A nyní už k pokladu:
Každá doba at už
nynejší nebo minulá má svá tajemství nebo
poklady!
K tomuto zjištení me privedly staré zápisky
v rodinném archivu, jednoho mého nejmenovaného kamaráda
archeologa, na kterých byly zápisky o tomto míste a hlavne opis
tabulky s podivnými znaky. Po hlubším zkoumání jsem
zjistil, že jde o indicie k pokladu, které jsou psané
Runovým písmem.
Na úvodních souradnicích
nehledejte!
A jak se sem dostanete?:
N a hradište nevede žádná znacená cesta.
Snadno jej však lze najít tak, že od prívozu pod
Kazínem pujdeme proti proudu Berounky po ceste pod kazínskou
skálou, až se dostaneme k ústí potoka Humenská (cca 230
metru). Potok prejdeme a vydáme se po levém brehu potoka po výrazné
úvozové ceste vzhuru. Cesta je zahloubena v príkopu hradište
a zavede nás na prístupovou šíji.
Cestu rovnou za šipkou
nedoporucuji!
Další moje kešky:
Certova skala - Devil rock - GC1BKYJ
Nostalgie - GC1FZ4B
Rozcesti / Crossroad - GC1FCYX