Z historie Dubce #2: Kostel Dubecek Mystery Cache

Filiální kostel sv. Petra v Dubecku
Kostel sv. Petra v Dubecku je jednolodní objekt poprvé zminovaný ve druhé polovine 14. století. Dnešní novogotická podoba je výsledkem prestavby v roce 1867, kdy byla pripojena vež. Z puvodní gotické stavby zustalo jen zdivo lodi a presbytáre. Nejstarší zmínka o tomto kostelu pochází z roku 1364, kdy byl ustanoven pri zdejším kostele plebán Matej Medveduv (Ursi) z Brízy.

Architektura hlavního oltáre je pseudogotická, obraz sv. Petra z 18. století však byl ponechán, stejne tak nekteré cásti kazatelny a mrížka pro svaté prijímání. Presbytár má zachovánu puvodní dispozici, tj. pevný oltár, u nehož stojí knez obrácen tvárí ad orientem (zády k lidu).

V chrámové lodi ukoncené petibokým záverem se nachází kopie vzácného gotického deskového obrazu (originál je ve sbírkách Národní galerie). Toto dílo pochází z r. 1390 a zpodobnuje zemské patrony (krome Ondreje – postavy vlevo nahore, který jím není). Metodej v dobe malby ješte mezi patrony nepatril, dostal se do skupiny vyvolených až r. 1602. Jedná se o ukázku ceského krásného stylu v dobe vrcholu (krásný styl je odnož internacionálního stylu, který se rozvinul nezávisle na sobe na dvorech celé Evropy). Hlavním znakem je zájem o formální krásu obrazu a poznáte ho podle idealizovaných lidských figur (štíhlé, subtilní, mírne esovite prohnuté, dlouhé ruce, dlouhé štíhlé prsty, kocicí oci, malá ústa a nos) a zrasených látek. Tato deska pravdepodobne pochází ze stejné dílny jako epitaf kanovníka Jana z Jerene (1395). Na druhé strane votivní desky jsou zbytky malby, což privedlo odborníky k záveru, že šlo o soucást deskového oltáre. Tento obraz objevila na výstave v roce 1891 a pozdeji i koupila Spolecnost prátel umení, která pro kostel nechala zhotovit kopii.

Varhany z konce 19. století, puvodne jednomanuálové, byly v letech 2003–2005 rozšíreny o druhý manuál s 5 rejstríky. Jejich skrín je rovnež pseudogotická.

Ve veži se dnes nachází pouze jeden zvon, který byl prelit r. 1659. Je na nem malá zvonarova znacka s opisem Benedictus Priot Lotaringus. Druhý zvon s nápisem "Anno 1712. Valentin Lissiak" se nedochoval - za 2. sv. války byl zabaven okupanty pro válecné úcely. Puvodne byly zvony umísteny v samostatné nízké drevené zvonici, která stála v rohu hrbitova a byla zbourána po dostavbe nynejší veže.

Kolem kostela kdysi býval hrbitov. V ohradní zdi areálu lze dodnes spatrit nekteré náhrobky ze 16. stol.

V roce 2004 byl kompletne opraven exteriér vcetne strechy. Opravy interiéru probehly v roce 2005. V ramci opravy strechy byly v bani nalezeny dokumenty ulozene pri prestavbe v roce 1867. Po dokonceni opravy byly tamtez opet ulozeny kopie puvodnich dokumentu spolecne s dokumenty aktualnimi, nekolika vytisky novin a vzory platidel.

Na vzácném gotickém obraze jehož kopii je možno v kostele videt,  je celkem A  postav.



Spolecnost prátel umení koupila tento vzácný votivní obraz za B  zlatých.



Mezi patrony ceské zeme patrí:

- svatý Vojtech, svatá Šárka, svatá Markéta     C= 59
- svatá Ludmila, svatý Norbert, svatý Prokop    C= 65
- svatý Petr, svatá Magdaléna, svatá Barbora    C= 71


V roce 2005 bylo z grantu na dokoncení opravy plášte kostela cerpáno D  tisíc korun.



Latinský název (celý) památného stromu rostoucího pred kostelem má E  písmen.



Obvod kmene tohoto stromu ve výši 1 metru nad zemí je F  metru (zaokrouhleno na celé metry).