BONUS - Šumavskými hvozdy / Böhmerwaldische Forste Mystery Cache

     Rozsáhlá plochá hornatina na jihu a jihozápade Cech, pri hranicích s Nemeckem a Rakouskem. Nejvyšším vrcholem ceské strany je Plechý 1378m. Ackoliv je Šumava až ctvrtým nejvyšším pohorím, má celkem 180 tisícovek, témer polovinu všech v Ceské republice! Prícinou je rozsáhlá, vysoko vyzdvižená klenba s mnoha zbytky zarovnaných povrchu a jen cástecné porušení kernými pohyby. Celé pohorí je protaženo ve smeru severozápad – jihovýchod v délce 120km, na jihovýchode prechází v Novohradské hory a Novohradské podhurí, na severozápade je Všerubskou vrchovinou oddelena od Ceského lesa. Smerem do vnitrozemí je Šumava lemována nižšími a více clenitými hrbety Šumavského podhurí. Pohorí leží na státní hranici, za níž klesá zlomovými svahy do údolí prítoku Dunaje. Na nemecké strane, která se nazývá Bayerischer Wald (cesky Bavorský les) jsou také nejvyšší vrcholy Šumavy vubec – Grosser Arber (Velký Javor, 1457m n. m.) a Grosser Rachel (Velký Roklan, 1453m n. m.).
Geologické složení je relativne jednotvárné, prevládají silne premenené krystalické horniny, jako je ortorula, rula, svor, granulit a migmatit. Tyto horniny místy pronikly žuly a granodiority. Zarovnané povrchy prekrývají mocné vrstvy zvetralin s cetnými tvary periglaciálního a výjimecne i glaciálního puvodu. Vrcholným „dílem“ ledovcu je nekolik šumavských jezer (na ceské strane Cerné, Certovo, Laka, Prášilské a Plešné). Centrální, nejvyšší cást Šumavy tvorí NP Šumava, okrajové ochranné pásmo spadá z velké cásti do CHKO Šumava. Z duvodu ochrany prírody je cást tisícimetrových vrcholu neprístupných (I. zóna NP, Klidová území), další cást tisícovek leží bohužel ve VVP Boletice. Vývoj „zakázaného území“ je dynamický – I. zóna bude zrejme v souladu se zlepšováním stavu lesu dále rozširována.
Charakteristickým reliéfem Šumavy je strídání rozsáhlých hrbetu s neméne rozsáhlými plánemi. V jejich nejnižších cástech bývají rašelinište (slate) s reliktní ledovcovou kvetenou. Puvodní smrciny hlubokých šumavských hvozdu vzaly za své již v 19.století behem vetrných a kurovcových kalamit. Nove vysázené genotypy smrku nebyly dobre adaptovány na horské prostredí, a tak je soucasný stav lesu ponekud neradostný. Kurovcové kalamity se vrátily a v 90.letech 20.století zdecimovaly velké plochy lesu. Co se nepodarilo kurovci, znicil vítr (napr. v ríjnu 2002 padlo témer 200 000 stromu za jediný den) nebo clovek (neuvážené zákroky pri težbe dreva a následná eroze). I pres výše uvedené je Šumava nejvetším lesním komplexem strední Evropy, zarazeným do síte biosférických rezervací UNESCO.

Klima hor je úmerné nadmorské výšce, srážky jsou nepatrne vyšší, stálejší snehová pokrývka bývá v polohách nad 900m n. m. Prumerné rocní teploty se pohybují od 5°C v 1000m n. m. do 2,5 °C v polohách nad 1300m n. m. Rocní srážky témer všude presahují 1000mm, v centrálních cástech se pohybují až okolo 1500mm. Snehová pokrývka bývá vysoká hlavne v polohách nad 1100m n. m., níže dosahuje v prumeru 80cm. Hrebenové oblasti a vysoko položená údolí mají sníh 5-6 mesícu v roce s maximy pres 1,5m.Na sníh nejbohatší jsou polohy v nejvyšších nadmorských výškách kolem státní hranice mezi Trístolicníkem a Smrcinou. Souvislá snehová pokrývka se vyskytuje v prumeru v 90 až 100 dnech za rok v nejnižších polohách a ve více než 200 dnech v polohách nejvyšších. Toto období se souvislou snehovou pokrývkou bývá zejména v nižších polohách prerušováno i více dny bez snehové pokrývky. První den se snehovou pokrývkou pripadá v nejnižších polohách na konec ríjna, v nejvyšších polohách na zacátek ríjna, zde se však snehová pokrývka výjimecne muže vytvorit i v zárí. Poslední den se snehovou pokrývkou pripadá v nejnižších polohách obvykle na konec dubna, v nejvyšších polohách na polovinu kvetna, zde však ješte zustává nesouvislá snehová pokrývka do konce kvetna a výjimecne až do poloviny cervna. Nejvetší mohutnost snehové pokrývky bývá v nižších polohách v únoru. Ve vrcholových partiích Šumavy v breznu. Prumerné maximum výšky snehové pokrývky se pohybuje od 40cm v nejnižších do 150 a více cm v nejvyšších polohách. Absolutní maxima se v nejnižších polohách pohybují kolem 80 - 100cm, v nejvyšších polohách vzhledem k naprostému nedostatku údaju ze starší i novejší doby možno maxima odhadnout na 300 - 400cm.
V zime jsou zde velmi dobré podmínky pro lyžování. Mnoho desítek kilometru upravených stop, spousty sjezdových tratí, rekreacní chaty, penziony, hotely – to je tvár zimní Šumavy. I ostatní rocní období jsou na Šumave krásná. Sít turistických a cyklistických tras s informacními panely jsou ideálním predpokladem pro rodinnou dovolenou od jara do podzimu.