Obec je písemne doložena od
roku 1057, v roce 1248 je uvádena jako lánová ves. Byl zde
hostinec, vinopalna, konzervárna, prístavište a vodní mlýn. V
Prosmykách v roce 1783 byla založena nemecká škola. Ceská
jednotrídka až 1. zárí 1923. V roce 1833 bylo v obci 71 domu a 386
obyvatel - všichni Nemci, jedna škola, pánský hostinec, lodní mlýn,
vinopalna, kontribucní sýpka a labský prívoz.
V roce 1855 byl
vybudován v Prosmykách parní mlýn firmou Tschinkel (pozdeji pocítán
k Lovosicím). Ve Svetovýstavních vídenských novinách z roku 1873,
týkajících se podniku "Bratrí Tschinkelu" na lovosicku se uvádí:
"Parní mlýn v Prosmykách u Lovosic. Mlýn je vybaven ctyrmi
mlýnskými stroji a parním strojem o 24 konských silách. Po
konkursu byl mlýn prodán v roce 1885 pražské Kreditanstalt za 16
550 zlatých. Ve druhé svetové válce sloužil mlýn jako
skladište radioaparátu z Holandska. Kronikár obce uvádí, že jich
zde bylo uskladneno až 35 000. Pocátkem 50. let byl mlýn
zboren.
Prosmyky
byly ješte do konce druhé svetové války prevážne nemecké. Podle
statistiky v roce 1910 žilo ve 107 domech celkem 638 obyvatel, z
toho pouhých 10 ceských. V roce 1930 ve 130 domech z celkového
poctu 643 obyvatel obce žilo již 131 Cechu. V tomto roce dle
statistických údaju byl zaznamenán nejvyšší pocet obyvatel v celé
historii obce. Mnichovským diktátem byly Prosmyky zahrnuty do
okupacního pásma Nemecka a 10. ríjna 1938 prišli do obce nemectí
vojáci. Po druhé svetové válce zacátkem cervna byl proveden
první odsun nemeckého obyvatelstva z Prosmyk a druhý koncem
cervence 1945. Krátce nato do takto vysídlených Prosmyk pricházeli
první osídlenci z vnitrozemí i zahranicí. Koncem roku 1946 v obci
žilo celkem 433 obyvatel, z toho pouhých 13
Nemcu. Obyvatelstvo se zamestnávalo prevážne zemedelstvím.
Prosmyctí rolníci se v roce 1952 "dobrovolne rozhodli" utvorit
Jednotné zemedelské družstvo, které zde setrvalo až do likvidace
obce. Velká cást obcanu pracovala v sousedních prumyslových
Lovosicích.
Výstavbou nových provozu v Severoceských chemických závodech n. p.
Lovosice, se závod neustále približoval k obci Prosmyky. Situace se
znacne zhoršila po zprovoznení nové výrobny superfosfátu v roce
1964 i po najetí výrobny kombinovaného hnojiva NPK - 1 a ledku
vápenatého v roce 1967. Nárustem exhalací se tak obec dostala do
hygienické zóny n.p. SCHZ Lovosice. U obce v roce 1974 byla
zahájena výstavba prekladište uhlí jako duležitého clánku
kombinované dopravy energetického uhlí mezi Severoceským
hnedouhelným revírem a elektrárnami Chvaletice, Melník a Opatovice.
Rozhodující stavební práce provedla polská organizace NAVIGA, která
nastoupila na stavbu v roce 1976. Prekladište bylo budováno na
kapacitu deset miliónu tun uhlí za rok. Toto moderní prekladište
uhlí bylo nákladem 750 mil. Kcs dokonceno v roce 1979. V pátek 31.
5. 1996 z Lovosic do Chvaletic odpluly dve poslední lode, každá s
tisícem tun energetického uhlí. Za uplynulých 19 let z Lovosic do
Chvaletic bylo prepraveno 50 miliónu tun uhlí.
Výstavba lovosického prekladište
uhlí ovlivnila rozhodnutí o likvidaci obce Prosmyky, která byla již
radu let v hygienické zóne n. p. SCHZ Lovosice a predpoklad
hygieniku byl, že prekladište životní podmínky pro obyvatele
zvýšenou prašností a hlukem ješte zhorší. Ke dni 31. 12. 1974 bylo
v obci hlášeno k trvalému pobytu 314 obcanu, proto bylo nutno
prestehovat tyto obyvatele ze 115 domu do sousedních mest a
obcí.
Pred likvidací Prosmyk odbor kultury ONV evidoval v obci ctyri
kulturní památky: kapli sv. Františka, domy cp. 40 a 41 a vstupní
bránu u domu cp. 41, která mela být premístena ke kapli sv.
Františka. Po demontáži nakonec byla uložena v Ploskovicích.
Architektem této vstupní brány pocházející z roku 1717 byl jeden z
nejvýznamnejších severoceských barokních stavitelu a architektu
Octavio Broggio. V polovine 90. let ji kameníci a restaurátori
znovu postavili v Ploskovicích, kde zdobí areál zámku. Objekty obce
byly demolovány a po zaniklé obci Prosmyky zustala jen kaple sv.
Františka, objekt Podnik technických služeb Lovosice a památník
obetem první a druhé svetové války, na kterém se již podepsali
vandalové.
Plenární
zasedání ONV schválilo 15. 12. 1977 sloucení Lovosic a Prosmyk v
jednu obec s názvem Lovosice. Katastrální území zaniklé obce
Prosmyky o ploše 251,93 ha bylo slouceno s lovosickým katastrálním
územím. Je tomu již pres 20 let, co obec Prosmyky neexistuje a
nemela by být uvádena v nových mapách.
Od
konce roku 2005 probíhal v blizkosti byvale obce výzkum pred
vystavbou budoucího kruhového objezdu a privadece k mostu pres Labe
na katastru bývalé obce Prosmyky. V trase budoucí silnice, v délce
pres 1,6 km byly prozkoumány ctyri desítky ruzných pravekých a
novovekých objektu. Za nejduležitejší je považovan shluk
sídlištních objektu z pozdní doby kamenné, kultury nálevkovitých
poháru (okolo 3500 pr.n.l.), dva hroby kultury se šnurovou
keramikou (okolo 2500 pr.n.l.), z nichž jeden, pohreb mladší ženy
/OBR:1/ byl nadstandardne vybaven peti keramickými nádobami,
pazourkovou cepelí, medenými perlami a záušnicemi a dvojicí
zdobených mušlí rícní perlorodky /OBR:2/ a /OBR:3/. Nejcastejší
archeologické objekty predstavovaly zásobní jámy kultury únetické
ze starší doby bronzové (okolo 1800 pr.n.l.), kde ve dvou prípadech
byly nalezeny lidské skelety, v jáme 7/2006 velmi malého dítete,
dosud neurceného veku /OBR:4/ a v zásobnici c. 20 dospelého jedince
/OBR:5/. Nejmladším a presto velmi zajímavým nálezem bylo odkrytí
dvoukomorové cihlárské pece z první poloviny 19. století, tedy z
období dostavby terezínské pevnosti
/OBR:6/.