Pusperk Traditional Geocache

Pušperk (Fuchsber, jinak také Buchsberg a Puschberg)

Nevýznamný hrad na skalnatém vrcholu, který býval spíše královským zbožím a casto darován a zastavován. Roku 1472 na hrade pobýval Brenek z Ronšperka, který odtud porádal loupeživé výpady do okolí. Klatovští hrad doby a zborili.
Hrad, který neudržován pomalu mizí a splývá s prírodou.

Hrad Pušperk stával na kopci na západním okraji obce Lišky. Byl opevnen hlubokým príkopem s vysokým náspem, který je dosud zcásti vyzden. Zbytky zríceniny, ve vetší míre znatelné ješte na sklonku 19. století, dnes až na nepatrný zbytek, který tvorí cást znacne poborené zdi, zanikly.
Hrad dali postavit asi r. 1260 Jaroš ze Slivna a purkrabí Pražského hradu Podehús, úcastník bitvy u Kressenbrunnu, v níž 12. cervence 1260 král Premysl Otakar II. porazil uherského krále Bélu IV.
Hrad pojmenoval po svém erbu, lišce, tedy Fuchsberk, z nehož vznikl poceštený název Pušperk.
V létech 1264 a 1266 se Jaroš psal již z Pušperka. Hrad byl postaven na ochranu nové cesty vedoucí od Horaždovic pres Klatovy, Polen k Horšovskému Týnu a odtud k zemské hranici. Mela tak být posílena obrana zemské hranice, kterou chránila nove založená královská mesta Klatovy a Domažlice a hrady Rýzmberk a Starý Herštejn.

Roku 1298 držela hrad Jarošova vdova Katerina, která ho však záhy prodala clenum rodu Hroznatovcu, z nichž se jako prvý pripomíná Bušek, který se psal již r. 1339 z Pušperka. Buška vystrídal Racek, uvádený v r. 1355. Roku 1391 se pripomíná další Bušek z Pušperka, jemuž však již hrad nepatril a který držel Svrcovec. Asi v 70. letech 14. století držel hrad Pušperk Ctibor Tlam, lovcí dobríšských královských lesu a od r. 1379 držitel sousedního statku Únejovic. Roku 1390 daroval král Václav IV. hrad Renvaldovi z Ústupenic, který však statek znacne zadlužil. Znacnou pohledávku tu mel i pražský žid Jonáš, který se jako hlavní veritel stal jeho držitelem. Po Jonášove smrti však pripadl statek jako odúmrt opet Václavu IV., který jej asi kolem r. 1400 prodal bratrím Renvaldovi a Bohunkovi z Ústupenic, z nichž první se jako pán Pušperka uvádí v r. 1404. Renvalda vystrídal bratr Svojše, který se za husitské revoluce pridal na Zikmundovu stranu a padl v bitve u Vyšehradu 1. listopadu 1420. Po nem zdedil statek Hynek z Ústupenic, který zemrel po r. 1439.
Také on byl katolík, a proto i nebezpecný soused nedalekého táborského mesta Klatov. S pomocí Klatovských byl hrad neznámo kdy dobyt a poboren. V r. 1434 byl sice pušperský statek Hynkovi z Ústupenic vrácen, ale hrad obnoven nebyl.
Když Hynkova vdova Ofka prodávala pušperské zboží svému tretímu manželu Jetrichovi z Ciremperka (Cerníkov), uvádí se hrad jako zpustlý a poborený. Ale r. 1457 se zjistilo, že smrtí Hynka z Ústupenic pripadl hrad králi Ladislavovi Jagellonskému jako odúmrt a ten ho daroval Janu Zajícovi z Házmburka. Od neho koupil Pušperk v r. 1465 Jirík z Rícan, který si však ponechal jenom polovinu statku, kdežto druhou polovinu získal téhož roku tretí manžel vdovy po Hynkovi z Ústupenic, Ofky, Jetrich z Ciremperka (Cerníkov). Ten však již pred r. 1473 prodal svoji polovinu s poboreným Pušperkem Brenkovi z Ronšperka, který hrad obnovil.
Protože prý Brenek z hradu znepokojoval okolí, byl po snemu v Benešove, na nemž byl obnoven v zemi mír, Pušperk v cervnu 1473 Klatovskými dobyt a poboren.
Zdá se však, že hlavní prícinou dobytí hradu bylo Brenkovo katolictví, což se nesrovnávalo s podobojím klatovských meštanu, kterí byli verni králi. Poborený hrad již nebyl obnoven. Na sklonku 15. století pripojili pušperský statek Švihovští z Rýzmberka ke švihovskému panství a o obnovení hradu se nestarali, protože sídlili na hrade Švihove. A když bylo pušperské zboží r. 1548 od švihovského panství znovu oddeleno a prodáno Albrechtovi Nebílovskému z Drahobuze, nový majitel si záhy po r. 1550 postavil sídlo v nedaleké Poleni, která byla rovnež soucástí pušperského statku.
Koncem 16. století byla na hradišti prestavena kaple sv. Václava, která však byla za Josefa II. zrušena a casem se zrítila.

---