Kralovske horni mesto Hrob Multi-cache

Jednotlivé stage vás provedou po památkách, mestem, lesem i loukami. Multina vás na konci vašeho putování dovede na místo výborného výhledu a ve finále se setkáte s pokladem, který je ukrytý na míste staré výletní  hospody, pozdeji sídla nacistických veselic a srazu, po které  dnes zustaly už jen schody uprostred lesa a staré sklepení...

Znak byl mestu udelen králem Wladislavem dne 24.10.1477.
Opatská berla ve znaku dokazuje príslušnost ke klášteru a pres ni zkrížené kladívko s mlátkem a naznacenou jámou potvrzují hornickou cinnost.

    Mesto Hrob leží na úpatí Krušných hor pod Bournákem ve výšce 340 - 395 metru nad morem. Cástí mesta jsou i Križanov, Vernerice a Mlýny, které k mestu byly pripojeny postupne behem 20. století. S okolním svetem má velmi dobré silnicní a železnicní spojení. Nedaleko jsou strediska zimních sportu Mikulov, Nové Mesto a Moldava, kde se nachází i silnicní prechod do sousedního Saska. Pod mestem jsou dve rozsáhlé vodní plochy vzniklé zatopením uhelného dolu Barbora a Otakar zrekultivované pro vodní sporty, rybarení a letní rekreaci. Za zmínku stojí prekrásné pohledy do pánevní oblasti lemované z jedné strany hradbou Krušných hor a z druhé Ceským Stredohorím. Písemne je Hrob doložen v kupní smlouve datované dnem 6.kvetna 1282, kterou abatyše Alžbeta, predstavená teplického kláštera, prodala vesnice Vernerice a Hrob oseckému klášteru zastoupenému opatem Theodorichem II. Lze tedy predpokládat, že vesnice Hrob byla založena nejpozdeji ve 13. století. Nemeský název obce ,,Grap´´ mel pravdepodobne vztah k rudnému hornictví..

Dobývání rud v Hrobe     

    Prvním písemným dokladem o dobývání rud v hrobském rudném revíru je smlouva z roku 1302 mezi oseckým opatem a pánem oseckého hradu. Težbu v hrobských stríbrných dolech prerušila až tricetiletá válka. Po ní už nikdy nedosáhla puvodního rozsahu. Poslední pokusy o obnovení težby provádela do roku 1913 spolecnost Habsburk-Hohenzoll. Nejméne 600letá historie rudného hornictví prinesla Hrobu následující výsady:

• Mestská práva od císare Karla IV.
• Právo týdenního trhu udelené králem Jirím z Podebrad ze dne 31.12.1458
• Mestský znak udelený králem Vladislavem II. Jagellonským ze dne 1.10.1478
• Povýšení na královské horní mesto císarem Rudolfem II. roku 1594

a zanechala tisíce metru dulních del od doby Karla IV. a název horní mesto.

    S rozvojem uhelného hornictví úzce souvisí i železnicní trat z Mostu do Moldavy, dostavená v roce 1884, která sloužila predevším k vývozu uhlí do Nemecka. Dnes slouží pro osobní a rekreacní dopravu. V úseku Louka-Moldava je trat technickou kulturní památkou. Technicky unikátní jsou mosty projektované inženýrem Janem Bydžovským.

Historie mesta

    Písemne je Hrob doložen v kupní smlouve datované dnem 6.kvetna 1282, kterou abatyše Alžbeta, predstavená teplického kláštera, prodala vesnice Vernerice a Hrob oseckému klášteru zastoupenému opatem Theodorichem II. Lze tedy predpokládat, že vesnice Hrob byla založena nejpozdeji ve 13. století.
    Na pocátku 14. století byly v Hrobe a jeho okolí objeveny stríbrné rudy. Vzniklo typické krušnohorské hornické sídlo. To melo za následek rozvoj remesel, obchodu a následne i cechu. Dne 31. prosince 1458 udelil král Jirí mestecku Hrobu právo týdenního trhu. Dne 24. ríjna 1477 král Vladislav II. udelil mestecku Hrob znak. Roku 1594 povýšil císar Rudolf II. Hrob na královské horní mesto. Od 2. poloviny 16. století je znám výskyt hnedého uhlí a jsou provádeny první pokusy s jeho využíváním. Panovnický výnos císare Matyáše z 20. listopadu 1613 povoluje Janu Weidlichovi vyhledávat a kutat uhlí v okolí Hrobu.
    Dne 13. cervna 1580 potvrdil papež zrušení oseckého kláštera a predání jeho veškerého majetku pražskému arcibiskupovi. Hrob se dostal pod novou vrchnost. V této dobe zacínají pronikat do Hrobu luterské myšlenky ze sousedního Saska. Zacátkem 17. století se již pocetná cást obyvatel Hrobu hlásila k protestantismu. Ta využila tzv. Rudolfuv Majestát z roku 1609 a na katolickém panství si postavila protestantský kostel. Došlo ke sporu, který byl ukoncen 11. prosince 1617 jeho zborením. Prípad kostela v Hrobe posloužil protestantským stavum jako pádný argument k zahájení ceského povstání, kterým vlastne zacala Tricetiletá válka.
    Mesto melo vždy spíše prumyslový ráz. Na jeho katastrech se behem vývoje vyskytovaly: uhelné doly a lomy, sklárna, olovárna, prádelna, mlýny, pily, pivovar, kartonka, kamenolomy, šterkovny, hlinište, atd.

Historické památky

Základy zboreného protestanského kostela

Roku 1614 zde byl postaven protestantský kostel, který byl 11.prosince roku 1617 srovnán se zemí ozbrojeným oddílem oseckého hejtmana.
      Vypálení kostela v Hrobu a Broumove se stalo záminkou pro zapocetí tricetileté války.
      Teprve roku 1913 byly témer 300 let staré základy odkryty.

Katolický kostel sv. Barbory
Kostel byl postaven na žádost arcibiskupa Berky z Dubé v letech 1595 až 1602.
      V roce 1632 byl vypálen saským vojskem, které bylo na ústupu pred vojskem Albrechta z Valdštejna, a znovu byl postaven roku 1637



Evangelický kostel Vzkríšení
 Dne 12.prosince 1900 byl položen základní kámen ke stavbe tohoto nemeckého kostela.
      Je postaven v secesním stylu dráždanskými architekty R.Schillingerem a W.Graebnerem. Verejnosti byl zprístupnen roku 1902.





Barokní sochy na Tržním námestí


Kamenná kašna na Tržním námestí


Kaplicka Panny Marie v Križanove

Hrázdená obytná budova v Križanove

Historická železnice z Mostu na Moldavu a železnicní mosty