O kesi:
Tato kes je takovy maly test vasi schopnosti dobre ukryt kes za
pritomnosti mudlu. Misto ukryti neni vubec skryte, ba naopak je
velmi frekventovane, ale nechtene by kes nemela byt nalezena. Kazdy
z vas si muze vyzkouset, jak se umi maskovat pri ukryvani kese.
Hodne stesti...: )
Cache jiz byla ukradena 7× .
Cache je venovana znamemu strakonickemu rodakovi, basnikovi 19. stoleti, Frantisku Ladislavu Celakovskemu.
O F.L.Celakovském:
František Ladislav Celakovský se narodil 7.3.1799 ve Strakonicích v rodine tesare. Studoval na Gymnáziu v Ceských Budejovicích a v Písku. Roku 1817 zacal studovat filozofii v Praze, rok na to v Ceských Budejovicích odkud byl za cetbu Husovy Postily vyloucen ze školy. Ve studiích pokracoval v rakouském Linci a v Praze. Více než povinných predmetum se venoval literature a studiu jazyka. Roku 1822 záverecné univerzitní zkoušky nedokoncil. Do roku 1829 byl soukromým vychovatelem, dále preložil spis A. Augustina O meste božím. Stal se jazykovým redaktorem Casopisu pro katolické duchovenstvo, od roku 1834 pusobil v Pražských novinách a jejich príloze Ceská vcela (dríve Rozlicnosti). Ceská vcela se pod jeho vedením stala velmi významnou, byly zde tišteny preklady z anglického a francouzského tisku, prinášela informace o soucasné ceské literature a kulture. Od roku 1835 Celakovský suploval na univerzite ceskou rec a literaturu. Po stížnosti ruského vyslance ve Vídni na Pražské noviny, kde Celakovský kriticky komentoval povýšený projev cara Nikolaje I. k zástupcum porobených Poláku, byl F.L.Celakovský zbaven funkce profesora na univerzite a redaktora v novinách. V té dobe už Celakovský patril k nejvetším znalcum slovanských recí, literatur a folklóru. R. 1842 se stal profesorem slavistiky na polské univerzite ve Vratislavi, od roku 1849 v Praze. V Praze také zemrel, 5.8.1852. Ve 20. letech vznikly jeho hlavní umelecké preklady, napr. Listové z dávnovekosti (1823) od J.G.Herdera, drama Márinka (1827) od J.W.Goetha a básnická povídka Panna jezerní (1828) od W.Scotta. Roku 1831 vznikla úvaha o možnostech ceské poezie, rozsáhlý rozbor Kollárovy sbírky z roku 1824 Slovo o Slávy dceri p. Jana Kollára. F.L.Celakovský se zajímal o lidovou slovesnost, o folklór. Již od studentských let sbíral lidové písne a popevky. Vydal trísvazkové Slovanské národní písne (1822-1827). Nekolik let Celakovský pripravoval Mudrosloví národu slovanského ve príslovích (1852). Tento soubor obsahuje 15 000 záznamu. Mudrosloví podtrhuje ideovou a morální závažnost slovanské tradice. Roku 1822 vydal svou první sbírku Smíšené básne. Roku 1837 pripravil k tisku soubor 50 epigramu Padesátka z mé tobolky, kde satiricky komentoval soudové literární a spolecenské pomery. Podobne jako v Patrných dopisech nepatrných osob (1830). Další jeho sbírkou byla Ruže stolistá z roku 1840. F. L. Celakovský zemrel 5. srpna 1852, ve stejném roce jako Josef Šmidinger.
Pomniky
Roku 1862 v srpnu byla slavnostne odhalena deska na rodném domku F. L. Celakovského. O 20 let pozdeji domek koupil zpevácký spolek Zvon, nechal jej opravit a venoval jej pro místní chudé jako malý špitál. Roku 1897 jej dostalo mesto do majetku. Do té doby byl mestu jen propujcován od spolku Zvon. Podmínkou prevzetí bylo, aby jej nadále mohl obývat nekterý zchudlý príslušník obce. Domek byl v roce 1983 zbourán.
125. výrocí narození básníka Františka Ladislava Celakovského uctilo mesto slavnostním vecerem 14. cervna 1924 a den nato odhalením pomnícku z bílého mramoru na bývalé Zellerinove stráni (nyní zvané Kalvárie) kde Celakovský vysníval motivy svých Pomnenek vatavských a Ruže stolisté. Busta je dílem plzenského sochare Vojtecha Šípa. Místní obyvatelé nazvali toto místo s krásným výhledem na reku Otavu „U Ládícka“.
V ulici Bezdekovské vytvoril sochu F. L. Celakovského v životní velikosti národní umelec Bretislav Benda (1897 – 1983). Další socha v životní velikosti stojí v suterénu základní školy F. L. Celakovského.Cache je v blizkosti teto sochy.
Rekonstrukce parciku, ve kterem se socha nachazi, byla provedena mestem Strakonice v kvetnu 1997 za financniho prispeni nizozemskeho partnerskeho mesta Ijsselstein.