Zastaveni 1: Beze jmena
Pri jedne z prvnich jarnich prochazek kolem roku 1999 jsme uvideli
par metru od stare cesticky svazujici se k silnici konce Horske
ulice po prave strane muze, jak stoji u stromu. Jarni paprsky nas
uz vyhnali ven jen ve svetrech a on tam stal ješte v zimni
bunde. Zatim co jsem v duchu premyšlel nad tim, co ze v tomto
osamelem, pomalu zarustajicim miste dela, zvedl se slabe vitr. Muz
sebou pohnul a slabe se pootocil. V tom ve me hrklo. Neotocil se
totiz trupem, ale celym telem. Zamzoural jsem a zahledl nad jeho
hlavou slabou buzirku dratu koncici na vetvi. Chvilku jsem
zvazoval, zda-li mu bezet pomoci, ale s prihlednutim, jak byl
nezvykle teple oblecen bylo dost pravdepodobne, ze minuty na jeho
zachrany davno odeznely. Odešli jsem proto domu a zavolali
pomahat a chranit. Po odvedeni policisty na misto, jsem se uz jen
dozvedel, ze jeho tvar byla jiz ztmavla a tudiz jsme ho opravdu
zachranit nemohli. Nyni, po par letech, jsem se rozhodl zjistit kdo
to byl a pripadne tam udelat krizek. Temer rok jsem tuto edici
kešek pozastavil a cekal na odpoved policie. Bohuzel
bezvysledne. Snazili jsem si tu prihodu z hlavy vymazat a povedlo
se dokonale. Nejsme schopni si vybavit ani rok one prihody. Jen si
pamatujeme, ze v Libereckem dnu o tom byl maly clanek "Mlady par
nasel v Ruprechticich obesence". Sehnal jsem pouze od jednoho
policisty podobiznu onoho muze. Po teto zkusenosti jsem si zacal o
to vic vazit prace spisovatele Miloslava Nevrleho, ktery dokazal
nalezt a oprašit tolik starych, tajemnych a temer jiz
zapomenutych pribehu Jizerskych hor.
Kolombovi tato prihoda pripomnela obdobnou, trochu cerstvejsi.
Ramcove souhlasil i popis osoby, ale ne uplne misto. Pustil se do
patrani. S pristupem do db novinovych clanku upresnil datum nalezu
: Blesk 30.03.1999 str.3 "Obesenec bez obcanky", Mladá fronta
DNES 31.3 1999 str.2 "Policiste zatim nevedi, kdo se v nedeli
odpoledne obesil v lesiku v Ruprechticich", Blesk 07.04.1999 str.5
"Osobni tragedie".
Dle zprav slo opravdu o sebevrazdu, nenechal zadny dopis na
rozloucenou a podarilo se ho nakonec identifikovat. Jmeno
zverejneno nebylo. Diky tomu muzeme nechat i nazev jako bezejmenny.
Kacere diky.
A = Z jakeho materialu je vytvoren kriz (50°47,717
15°5,020): drevo=5 ocel=8 provaz=9
B = Pocet radku napisu
Zastaveni 2: Pamatka Soni
Kucerove
Jen nekolik metru od skaly, za kterou se kdysi ukryval Löwyho
vrah, prišla o 36 let pozdeji o zivot zdravotni sestra Sona
Kucerova z Wolkerova sanatoria u Liberce. Nekolik svedku videlo
toho dubnoveho dne ctyriatricetiletou zenu, jak se prochazi v okoli
Strazniho buku i u male studanky, kde ji jiz delal spolecnost
neznamy muz. Vypadalo to pry jako nahodne setkani dvou navzajem se
neznajicich lidi. Oba však pry spolu šli kus cesty do
Rudolfova a zpet k Liberci. Sona Kucerova byla zavrazdena nekolika
bodnymi ranami a nalezena druheho dne v hustem porostu pobliz
odbocky z cesty. Zvlaštni chovani psa primelo jeho majitele,
aby odbocil nekolik metru z pešiny. Tam stala doga nad
mrtvolou mlade zeny. Byla to ctyriatricetileta zdravotni sestra
Sona Kucerova, ktera pracovala a take bydlela v nedalekem Wolkerove
sanatoriu – byvale vile textilniho barona Liebiega, jez stoji
vysoko nad Libercem a za niz se jiz tahnou k severu jenom lesy.
Svobodna divka prave ukoncila studium sociologie a vyšla si
odpoledne 1. dubna na osamelou lesni vychazku. Kriminaliste
vyslechli nekolik nahodnych svedku, kteri tehdy Sonu Kucerovou
spatrili. Napred samotnou u Stra zniho buku. Odtud stoupala
lyzarskou sjezdovkou. Dalši svedci ji spatrili jen nekolik set
metru odtud, tam, kde pod cestou na mytine je mala studanka s
vytesanou lilii. To s ni jiz hovoril neznamy mladik, zretelne
nahodna znamost. Podle svedku šli oba spolu po ceste az do
Rudolfova a vraceli se strmou vystupovou cestou zase k Liberci. Pak
je jiz nikdo nespatril. Zena byla zabita mnoha bodnymi ranami.
Nedaleko mrtvoly lezelo, kupodivu, nekolik lo ziskovych kulicek.
Jak se tam dostaly a souvisely-li s vrazdou, nemohl nikdo rici. Dva
roky se Bezpecnost nedozvedela nic dalšiho. Nova souvislost se
ukazala az v cervenci r. 1968 po vypovedi dvou zlodeju, kteri v
Harcove u Liberce prepadli v jedne tovarne nocni straz a odcizili
ji pistoli. Kdyz byli zatceni, zbran sice nemeli, ale prozradili,
ze si ji ponechal treti komplic, dvaadvacetilety Bohuslav F.,
ktereho ale liberecka Verejna bezpecnost nedopadla. Kdyz patrali v
kartotece, zjistili o nem zvlaštni vec: v r. 1966, jiz po
dubnu tohoto roku, spachal tento mladik kdesi na Trutnovsku pri
polskych hranicich drobnou kradez, byl chycen a odsouzen k
nevelkemu trestu. V protokolu osobni prohlidky se uvadelo, ze v
jeho kapsach se tehdy našlo mimo jine i nekolik loziskovych
kulicek: to tehdy ovšem na Trutnovsku nebylo nikomu napadne.
Bylo vyhlašeno celostatni patrani, zejmena kdyz se ukazalo, ze
v srpnu 1968 byly revolverem stejne raze, jaky byl v cervenci
ukraden v Harcove, zastreleny v Prokopskem údoli u Prahy dve
divky. To jiz byl ale Bohuslav F. za hranicemi. Uprchl do zapadni
Evropy, odkud se chtel dostat - jak psal sve matce a milence
– do Afriky. To se mu ale nepodarilo, proto ze se prihodilo
cosi, co naplnilo miru jeho viny – spachal-li opravdu ony tri
vra zdy. Pri prechodu francouzsko-španelske hranice byl chycen
pohranicniky a predveden na straznici k celkem nevinnemu vyslechu.
Tam ale mladik ztratil nervy, neocekavane vynal z kapsy granat a
vhodil jej mezi policisty. Ti, kteri po vybudu zustali zivi,
rozstrileli Bohuslava F. svymi samopaly tak, ze temer zemrel.
Španelskym jeptiškam se jej ve vezenske ci klašterni
nemocnici podarilo sice zachranit a udrzet pri bednem zivote, ale
nadosmrti zmrzaceneho. Po case zacaly dochazet ceskoslovenskym
úradum ze Španelska zvlaštni dopisy“ jakysi
Bohuslav F. v nich psal, ze spachal kdysi v Cechach vrazdy, ale
koho, kdy a jak ubil, ze rekne policii a soudu az doma. Chtel se ze
španelskych veznic vratit, to bylo jiste, ale nikdo nevedel,
je-li pravda, co piše. Byl to skutecne on, kdo zabil v
Jizerskych horach Sonu Kucerovou. Doptavaly se tedy naše
úrady ruznymi oklikami i cestami doma pres pribuzne i ve
Španelsku, ale vic se jiz nedozvedely, vrah by se vratil,
všechno by pravdepodobne poprel, do smrti by pobiral invalidni
duchod a Ceskoslovensko by muselo uhradit pohranicni stanici, za
mrtve a ranene. Piše tedy domnely jizersky vrah dosud sve
zvlaštni dopisy, ale nikdo mu na ne neodpovida“ mozna ze
je to dost velky trest pro toho, kdo zacal svou kalnou zivotni
cestu zlocince ve skalnate houštine nad Straznim bukem v
Jizerskych horach.
Stojite-li celem ke krizku, pak C naleznete na stromu vlevo
(50°46,963 15°5,826).
Zastaveni 3: Maly kriz
Bohuzel pribeh k tomuto krizi neznam. Budu vecny za jakoukoli
informaci.
D = Soucet prvni a posledni cislice letopoctu (50°46,997
15°5,751).
Zastaveni 4: Erwin Löwy
Tuto smrt pripominala dlouha leta tabulka na brize v levotocive
zatacce vystupove cesty od Strazniho buku k Cesko chalupe do
Rudolfova. Pak brizy pokaceli a od tech dob je misto
bezejmenne“ Löwyho pamatka zmizela. Nezmizel ale mohutny
balvan, spiš skala, pri prave strane cesty pod zatackou, za
kterym se tehdy – podle šetreni libereckeho policejniho
reditele Zaka – vrah ukryval a odkud take strilel. Za ranami
z revolveru dvaatricetileteho úrednika Erwina Löwyho z
Liberce a na miste jej usmrtil. Prvni lide pribehli asi za tri
minuty pote, co zaslechli vystrely, ale to jiz byl Löwy mrtev,
okraden o fotoaparat a vrah pryc. Marne se policie namahala a
vypisovala vysoke odmeny, muze v zelene vetrovce a klobouku,
ktereho jeden z turistu videl pred vystrely v lese u skaly, se
nikdy nepodarilo vypatrat. Mnoho lidi se tehdy domnivalo, ze vrahem
je tyz clovek, ktery o dva roky drive zastrelil a oloupil na
Štolpišske ceste Viktora Gacka, ale dukazy chybely.
Duvody vrazdy byly ale asi temnejši nez pouha loupez, alespon
se tehdy po Liberci povidalo o vrazde ze zarlivosti, a take o
penezich, protoze Löwy byl zamestnancem firmy, jejimz hlavnim
akcionarem byl jeho otec, a konecne jsem slyšel i verzi, ze si
onoho nedelniho dne vyridila jakesi stare úcty liberecka
zednarska lóze, jejimz byl Löwy clenem. Je jiz to ale
davno“ krome cerne skaly u cesty jiz všechno ostatni
pohltil cas.
Stojite-li celem ke krizku, pak E najdete vpravo na stromu na
skalce (50°47,008 15°5,858)
zastaveni 5:
N50° 40+2*D, A*100+E*B*2 E15° C+E-D, C*D*50
F najdete vpravo vzadu na vetsim stromu
zastaveni 6:
N50° 40+2*D, C*E*44+D*F E15° F+B, F*F*F+A*100
Barva pisma je:
zlata - G=2
cerna - G=6
bila - G=8
zastaveni 7:
N50° 40+F+G, F*G*110+E E15° D+E, 80*G-B-C-F
H je soucet pismen jmena a prijmeni
finalka:
N50° 40+G+F, H*H*C*F*2+2 E15° H-F, H*G*10+B*A-D
- Nezapomente si z vicka finalove
krabicky opsat cislo nutne pro sestaveni bonusovych souradnic teto
serie.
- V mapach se muzete podivat na to, kam vas zavedou prvni
ctyri zastaveni. (Loc: 50°47,717 15°5,020;Loc:
50°46,963 15°5,826;Loc: 50°46,997 15°5,751;Loc:
50°47,008 15°5,858; )
- Neni treba chodit mimo cesty vyznacene v turistickych mapach.
Pripravte se na minimalne osm km dlouhou cestu. Az na asi 300m
úsek se da trasa projet treba na horskem kole.
- Pro moznost naplanovani prodlouzeni vyletu vam mohu prozradit,
ze se budete priblizovat k horske vesnicce Bedrichov.