Cache vás zavede do Albrechtic, k jejichž názvu je přidáváno upřesnění na Šumavě, malé vesničky na severním svahu hory Sedlo. Ves leží v místech dřívější Hartmanické neboli Březnické zemské stezky, která spojovala Čechy s bavorským Podunajím. Již mnoho staletí stojí v Albrechticích, v části Albrechtec, na mírném návrší skromný kostel a posledních několik stovek let mu dělá společnost památná lípa.
Lípa
Památná lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) roste na kraji soukromé zahrady, takže ji nebudete moci obejmout, ale o možnost pokochat se její mohutností připraveni nebudete. Obvod kmene v prsní výšce měří 520 cm, její koruna dosahuje výšky 27 metrů. Lípa v Albrechticích je po redukčním řezu, před uříznutím tří hlavních větví měla dvojnásobně velkou korunu. Zdravý strom je chráněn od roku 2003 i jako krajinná dominanta.
Ještě před pár lety stával nedaleko další velikán: u historického vchodu na hřbitov si můžete povšimnout širokého pařezu po dalším obru, Albrechtickém topolu, ale pro špatný stav byl v roce 2006 či na začátku roku 2007 pokácen.
Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel svatého Petra a Pavla, někdy uváděn jako Kostel Panny Marie a svatého Petra a Pavla, je římskokatolický farní kostel založený českým králem Vladislavem II. Ten daroval Albrechtice i zdejší dvůr premonstrátskému klášteru ve Windbergu, který až do roku 1803 farnost spravoval. Z windberské kroniky se dozvídáme o vysvěcení původní svatyně 5. ledna 1179 (či 20. prosince roku 1178) královým třetím synem Vojtěchem (Adalbert III. Salcburský), salcburským arcibiskupem. Vojtěch je vyobrazen na barokním obrazu v interiéru jako zakladatel kostela.
Kolem roku 1240 byl původní kostel zbourán a postaven dnešní, románskogotický s obdélnou lodí, čtvercovým chórem a masivní hranolovou věží. Loď o délce 11,5 m a šířce 8,5 m je opatřena rovným stropem. Kněžiště čtvercového tvaru nejsou v Čechách běžná, ale jsou typická pro oblast Burgundska. K nám se dostala přes Švábsko a Bavorsko, a to nejspíše z okolí Straubingu a Windbergu. V případě albrechtického kostela je kněžiště dokladem bavorského vlivu.
Pravděpodobně v poslední třetině 14. století byla postavena sakristie s křížovou klenbou, nová křížová klenba se objevila nad kněžiště a byla zvětšena dvě okna. Dnešní podobu získal kostel v letech 1778–1779, kdy byl postaven nový vchod v západním průčelí, loci na severní straně a kruchta. Severní strana lodi je prolomena cenným gotickým portálem s hrotitým zakončením z doby stavby kostela. Středem portálu prochází kamenný pruh s talířovitými prstenci. Některé prameny uvádějí, že v albrechtickém kostele byl poprvé použit v Čechách nový prvek gotiky – lomený oblouk. V presbytáři jsou zachovány vzácné nástěnné malby z 15. století – 4 evangelisté, Kristus v mandorle, andělé posledního soudu, očistec a další fragmenty. V lodi je možné vidět trojici renesančních oltářů ze 17. století a v předsíni kamenná pokladnička datována rokem 1759.
Bohoslužby se v kostele konají dle stránek Biskupství českobudějovického v neděli od 11.30. Pravděpodobně jde o nejlehčí cestu pro nahlédnutí do interiéru.
Okolí
Poblíž památné lípy je dle počasí a denní doby krásný výhled na zvlněnou krajinu na severu a severovýchodě.
Okolní louky bývají používány jako pastviny dobytka a ne vždy jsou dobře ohrazeny. Před vchodem na hřbitov lze zaparkovat, ale v době mší či církevních svátků počítejte s dalšími řidiči. Chcete-li se podívat i na druhou stranu hory Sedlo, vyšlápněte si na její vrchol, kde kromě keltského hradiště a rozhledny můžete najít i cache Sedlo.
(kopie listingu)