Historie zamku

Mullerova mapa Cech; vydana r. 1720, ale zpracovana (Kourimsky kraj) jiz v r.1717, neuvadi Cakovice topografickou znackou, ktera dokazuje existenci zamku. Teprve prvni podrobne vojenske mapovani "Josefske", ktere vsak bylo zhotoveno ve velkem· casovem rozpeti, a to v letech 1763 – 1785 zaznamenava zamecke budovy na strane zapadni pudorysu obdelnikoveho, na vychodni asi ve stejnych rozmerech tvaru U - pravdepodobne hospodarske budovy. Schallerova "Topographie Bohmen" z r. 1788 rika, ze cakovicky zamek je krasny a nemel by ujit nasi pozornosti. Popis objektu vznikl po oprave zamku, kterou provedla hrabenka z Klebelsberku, rozena z Kolovrat, majitelka Cakovic v letech 1773-1799. Pri inventari zadusi v r. 1787 se jiz neuvadi vedlejsi oltar, ktery podle zdejsiho farare Charvata mohl byt prenesen do zamecke kaple, kterou si zridila hrabenka Klebelssberkova nebo snad jiz pred ni hrabenka Slikova.

Prestavbu puvodni tvrze na zamek lze datovat mezi r. 1720-1735. Cakovice v te dobe patrily hrabeti Slikovi, prezidentu ceske dvorske komory, tajnemu radovi, zemskemu Soudci, ktery jiz v r. 1698 skoupil vsechny dvory zdejsi. Byl patronem pri stavbe druheho kostela v r. 1735 az 1737. Muzeme predpokladat, ze stavba zamku byla provedena pred stavbou kostela, aby reprezentovala spolecenske postaveni hrabete Slika. Rodina Sliku vlastnila ze vsech majitelu (s vyloucenim klastera Slovanskeho) Cakovice nejdele – celych 73 let.

Historie, teren i obdobne pripady z okoli potvrzuji, ze zamek vznikl prestavbou z tvrze. V popisu cakovickych statku z r. 1686 je uvedeno, ze dolejsi dvur mel tvrz, ale v ten cas z ni byla jen vez a byt pro spravce. Dalsi tvrz mel dvur prostredni. Bylo to staveni poschodi vysoke, ktere melo v horejsim "ponebi" sest pokoju. Prostredni dvur koupil hrabe Slik drive nez dolejsi dvur od hrabete Karla Leopolda Carreto z Millesimo, ktery byl ve financni tisni, jiz po r. 1674. Dolejsi dvur presel do vlastnictvi hrabete Slika az v r. 1698, tzn. ze sve sidlo musel mit jiz drive na dvore prostrednim. Prvni rozsahlejsi upravu zamku provedla snad az hrabenka z Klebersberku mezi r. 1773-1779. Pudorys zamecke budovy se zmenil na pismeno E. V tomto rozsahu zustala stavba jeste v r. 1842, coz dokumentuje mapa stabilniho katastru. Jeste v soucasne dobe lze zjistit, ze jadrem cele stavby je prostredni trakt. Na vychodni strane to dokumentuji polokruhovite klenby oken i vyklenky v prizemi stavby. Podstatne stavebni upravy vznikly az za Schoelleru, to je po r. 1850. Stavebni prace trvaly delsi dobu, protoze Schoellerove se do obnoveneho zamku prestehovali ze ctenickeho zamku az v r. 1870. Podle scitani v r. 1900 obyvalo zamek na prelomu stoleti 22 obyvatel, z toho 8 jazyka "nemeckeho" a 14 ceskeho. Schoellerove meli narodnost rakouskou. Provedli pristavbu severniho traktu (rozdilne rimsy), stavbu vstupni brany s jejich erbem, na severni strane vedle zamku stavbu malirskeho atelieru pro dceru, zridili "rajcur", kruhovy prostor na dvore, dnes lemovany vzrostlymi kastany. Slouzil pro vyuku jizdy na koni. V zameckem parku i pod cukrovarem byly vybudovany rybniky, v parku zrizen betonovy bazen s altankem, v tesne blizkosti i telocvicna (v prostoru cukrovaru), uprostred parku velky altan, bylo provedeno ohrazeni zamku i parku cihelnou zdi a zrizena prvni kanalizace v Cakovicich (cihelna klenba). Jedna vetev vedla pod zdi, ktera uzavirala park z hlavni silnice, ustila do strouhy vytekajici z rybniku - byla to kanalizace pro zamek. Protilehla vetev byla vybudovana z tovarniho hostince u zeleznicniho prejezdu. U hospodarskych budov, ktere staly nad zamkem po obvodu ulice hlavni a jdouci k Treboradicum, byla ve spodni, severni casti, velka kruhova stavba, do ktere se vozil z rybniku led a pak slouzila po cele leto jako velika lednice. Byla v provozu jeste ve druhe svetove valce, kdy zamek obyvala jiz jen hrabenka Schoellerova se svymi jezevciky, s personalem dvou zahradniku a prislusniku jejich rodin. Cely zamecky objekt vcetne parku byl pro verejnost uzavren az do revoluce v r. 1945. Posledni majitelka byla vyhostena a odjela do Vidne. V prvnich mesicich po valce slouzil zamek i park pro potreby sovetske armady. V ten cas byl take vykopan v parku motocykl, ktery nechala rodina Schoellerova pohrbit. Uctivali jej jako pamatku na sveho syna, ktery tragicky zahynul pri horolezeckem vystupu. Po odstraneni dukladne konzervace byl stroj schopen provozu.

Zamek je od konce valky vyuzivan k ruznym ucelum. Na prechodnou dobu zde skolni sprava zridila i gymnazium. V jizni casti nyni pusobi Zakladni umelecka skola Marie Podvalove.

Rekonstrukce

Namestek primatora Jan Bürgermeister spolu se starostkou Mestske casti Praha-Cakovice Alenou Samkovou v prosinci 2005 slavnostne otevreli nove zrekonstruovane prostory Cakovickeho zamku. Z celkove vynalozenych nakladu, ktere cinily 19 milionu korun, ziskala Mestska cast Cakovice dotaci z rozpoctu hlavniho mesta ve vysi 12,5 milionu korun.

„Kazde sebemensi zvelebeni obce prispiva ke zlepseni zivota mistnich obyvatel. A v tomto pripade se nejedna jen o dopad na mistni obyvatele, ale i prilehlych mestskych casti, protoze na prave zrekonstruovany zamek navazuje krasny, take cerstve zrekonstruovany zamecky park, ktery je verejne pristupny a je oazou zelene na tomto okraji Prahy,“ pripomenul Jan Bürgermeister, namestek primatora.

Rekonstrukce zamku probihala ve dvou etapach. V roce 2004 nakladem 8 milionu korun byly vymeneny a castecne opraveny krovy a polozena nova stresni krytina. Zaroven se provedla rekonstrukce 1. patra zamku,  nova elektroinstalace, nove stropy…

V roce 2005 bylo nakladem 11 milionu korun behem druhe etapy zrekonstruovano prizemi a suteren (elektroinstalace, voda, odpady, teplo, vymenik) a predevsim nova fasada a nova dlazba v prostoru pred zamkem.

Dotace z rozpoctu hlavniho mesta cinily v roce 2004 7,5 mil. Kc, v roce 2005 se jednalo o 5 mil. Kc. Zbytek dofinancovala mestska cast Praha-Cakovice ze sveho rozpoctu.  

Zamek je v majetku hlavniho mesta Prahy, ale  sveren do spravy Mestske casti  Praha-Cakovice. V objektu je umistena Zakladni umelecka skola Marie Podvalove. Spolecenske prostory vyuziva mestska cast  pro zasedani zastupitelstva, konaji se tu koncerty, a dalsi prilezitostne spolecenske akce. V objektu je tez umistena pobocka mistni knihovny a v suterenu funguje keramicka dilna pro centrum volneho casu.

Zamecky park

Prilehly park slouzi verejnosti od 16. 10. 1945 a upraveny rybnik cakovickym rybarum. Na mape z druhe poloviny 18. stoleti neni zakreslena jeste parkova uprava, pouze porost podel potoka, vytekajiciho z cakovickeho rybniku. Katastralni mapa z r. 1842 ma park jiz zakresleny, bez rybniku v severni casti, kde je pouze zakreslen prutok Dablickeho potoka. Dle stari soucasne porazenych stromu lze odhadnout zalozeni parkove upravy jiz za vlastnictvi hrabenky z Klebelsberku. V soucasne dobe je nejvetsi oazou zelene v mestske casti. Cast je upravovana ve stylu parku, cast plni funkci biokoridoru. V zameckem parku se nachazi rybnik slouzici svemu ucelu - k rybolovu.

Dominantou vychodni casti parku je pesi osa vedouci k zamku, obsahujici 3 postupne se zvetsujici kruhove prvky. Na prvnim nejmensim kruhu se nachazeji "bludne" kameny. 

Druhy kruhovy prvek je tvoren piskovistem a hernim prvkem uprostred a je lemovan dvemi pulkruhovymi pergolami nad cestou.

Treti, nejvetsi kruh je tvoren jezirkem s lekniny a rozariem, ktere protinaji ruznymi smery zulove cesty. Na tomto miste se na prelomu kvetna a cervna (obvykle v obdobi cakovickych slavnosti) kona tradicni promenadni koncert. Park je hojne vyuzivan i v zime, nebot pri vhodnem pocasi je idealnim mistem pro brusleni a sankovani.

Zdroje:

SLADECEK, J. CAKOVICE historie obce a okoli. Praha : Prace, Vydavatelstvi a nakladatelstvi, 1992

http://skoly.praha-mesto.cz/parent5074/65983_Nova-fasada-Cakovickeho-zamku-sviti-na-dalku

http://cakovice.publix.cz/MESTSKA-CAST/Vyznamna-mista

Par slov ke kesi...