Písmo Mystery Cache

This cache has been archived.

pitovo: Jiz neni duvod ji drzet pri zivote

More
Hidden : 1/20/2009
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Vynález písma byl obrovský objev. Miliony let historie praveku skoncila a zapocala skutecná historie cloveka - starovek. Nejstarší písma vznikala asi pred 5000 lety v Egypte, Sumeru, Cíne ci u stredoamerických Mayu. Vetšinou písmo ovládali pouze kneží a písari. Nejvetším pokrokem od piktografického písma k našemu bylo vytvorení hláskové abecedy Foinícany. Nejtrvalejším materiálem pro psaní byl kámen. Pretrvává veky, a díky tomu mohl napríklad Champollion podle Rosettské desky rozluštit egyptské hieroglyfy. Pracné vyrývání do kamene bylo ale nepraktické. Proto se pro bežné psaní využívali jiné materiály. V Mezopotámii se požívali tabulky vyrobené z hlíny. Do tabulek se rylo priríznutým stonkem rákosu. Chyby se odstranovaly jednoduše: namoceným prstem se zamázly. Po napsání textu se tabulky vetšinou sušily na slunci a jen obcas se vypalovaly. Proto napríklad požár drahocenné písmo neznicil. Naopak, vypálením tabulek vydržely až do dneška. V Egypte se používal papyrus. Vyrábel se z rostliny papyrus šáchor (Cyperus papyrus) Tence narezané plátky drene ze stonku této rostliny se prekládaly krížem a lisovaly. Pouze suchému klimatu Egypta mužeme být vdecni za jejich zachování. Na Blízkém východe se zacal v 6.-5. století pred naším letopoctem vyrábet pergamen. Pergamen je peclive vydelaná oslí, kozí, ovcí nebo telecí kuže. Jeho jméno je odvozeno od mesta ležícího v dnešním Turecku - Pergamonu.

SUMEROVÉ
Sumerové jsou všeobecne považováni za vynálezce písma. Nejprve obrázkového a potom klínového. Když Sumerové používali obrázkové znaky, mel jeden obrázek význam jen namalovaného predmetu. Šlo o ideografický zpusob psaní. Pri prechodu na klínové písmo došlo k tomu, že jednotlivé klínové znaky neznamanaly pouze jeden predmet, ale i jednotlivé slabiky. To byl fonetický zpusob. Oba zpusoby byly používány spolecne. Základem ke klínovému písmu byly ctyri druhy klínu: kolmý, vodorovný, šikmý a sdružení dvou šikmých klínu. Klínové písmo vzniklo ruzným kombinováním, sestavováním a sdružováním techto ctyr základních klínu. Puvodne se psalo zprava doleva shora dolu. Protože se ale pri psaní písmo smazávalo píšící rukou, prešlo se k lepšímu zpusobu. Psalo se vodorovne zleva doprava. Jednotlivé znaky se tak stocili o 90° doleva. K rozluštení klínového písma prispel nejvíce nemecký filolog Georg F.Grotefend, když v roce 1802 rozluštil cást staroperského nápisu z Persepole.


EGYPTANÉ
Vynálezcem egyptského písma - hieroglyfu - byl prý buh Thovt. Když svuj vynález predstavil Reovi, Re nesouhlasil, aby se vynález rozšíril mezi lidi. Nechtel, aby lidstvo zlenivelo a spoléhalo se na to, že si všechno muže zapsat. Nakonec by si nepamatovalo ani nejduležitejší veci. Presto ale písmo mezi lidi proniklo. Egyptština byla smesicí fonogramu a idiogramu a nemela samohlásky. Fonogramy byly obrázky vyjadrující skupinu hlásek, naproti tomu u idiogramu jeden obrázek mel jeden význam. Aby se v textu rozlišilo, zda obrázek znamená jedno slovo nebo skupinu hlásek, byly k obrázkum pridávány znacky urcující význam, tzv.determinativy. Slova se navíc psala bez mezer, hned vedle sebe, což k prehlednosti príliš neprispelo. Hieroglyfy byly posvátným písmem, které se tesalo do kamene nebo peclive malovalo na zdi. Hireoglyfické znacky meli spoustu detailu a jejich malování bylo velmi zdlouhavé. Pro bežné psaní se užívalo písmo hieratické (knežské), které používali hlavne kneží. Hieratické písmo se od hieroglyfu v nicem podstatném nelišilo, byly to pouze zjednodušené znaky hieroglyfu. Nejjednoduší podoba egyptského písma bylo písmo démotické (lidové), které se v pozdejší dobe užívalo bežneji než hieratické písmo. Po dlouhé veky predstavovaly hieroglyfy nerozluštitelnou záhadu. Duležitý zlom nastal objevením Rosettské desky r.1798 pri Napoleonove výprave do Egypta. Na neúplné desce je knežský dekret na pocest Ptolemaia V. Epifana. Dekret je na desce zaznamenán trikrát. Nahore je hiroglyfický text, uprostred démotický a dole pak starorecký. S pomocí této desky vyluštil konecne hieroglyfy francouzský vedec Jean François Champollion. Základem mu bylo recké jméno faraona Ptolemaia. Toto jméno snadno precetl v reckém textu a zacal ho hledat v hieroglyfech. Našel jej v oválném rámecku. Tyto rámecky se jménem panovníka se nazývají kartuše. Našel také kartuš královny Kleopatry a vzájemným srovnáním našel spolecné znaky. Nakonec rozšifroval smysl ostatních znaku.


FOINICANÉ
Kolem roku 1500 pred n. l. došlo ve vývoji písma k rozhodujícímu obratu. Foinicané sídlili na pobreží Stredozemního more, v místech dnešního Libanonu a zabývali se hlavne obchodem. Proto potrebovali písmo, které by umožnilo omezeným poctem graficky jednoduchých znaku zachytit kombinace mluvené reci. Nezaznamenávali jednotlivé predmety, ale hlásky, zvuky. Foinické písmo melo 22 písmených znaku. Tyto znaky urcili podle nejbežnejšího slova, které touto hláskou zacínalo. Napríklad voda se rekla mem a znak pro vodu se stal znakem pro M. Foinická abeceda zaznamenávala pouze souhlásky, nemela samohlásky. Foinické písmo staletí používali národy Blízkého východu. Pozdeji jej prevzali Rekové, kterí písmo trochu pretvorili. Pridali nekterá písmena, ale hlavne samohlásky. Zmenili také podobu nekterých písmen. Tato recká abeceda se dostala do Itálie, kde se stala základem pro vznik písma, které používáme dodnes - latinky.


Vývoj písma v ceských zemích
Nám nejbližší a zároven nejstarší písemné památky ze 2. stol. n. l , se zachovaly v podobe rímských nápisu v Trencíne, Boldogu (jižní Slovensko) a Mušove. Všechny nápisy jsou psány kapitálním písmem kvadrátním. Tyto památky však neovlivnily užívání písma u nás v dobe existence Sámovy ríše. Rozhodujícím mezníkem byla byzantská mise verozvestu Konstantina (Cyrila) a Metodeje, pocházejících ze Solune. Tito ucenci, pozváni knížetem Rastislavem v roce 863, vytvorili písmo na preklad evangelií - hlaholici. Byla tvorena 38 písmeny. Tzv. Cyrilice byla jednodušší vznikla koncem 9. stol. a mela 43 písmen. Cyrilice vycházela z hlaholice a recké unciály . Od 10. století se v ceském státe prosazovalo latinské písmo. Jediným druhem latinského písma do 13. století byla Karolínská minuskula. Od 1. poloviny 13. století zasahuje i ceské prostredí gotizace písma, projevující se v lámání dosud zaoblených tvaru. Potreba používání písma ve všech oblastech kulturních, hospodárských a politických si vynutila vznik písma psaného - písmo kursivní. Bylo naklonené ve smeru psaní a písmena spolu plynule splývala. Velký rozkvet typu písem nastal ve 14. stol.. Byl podmínen vznikem univerzity v Praze a pronikáním písma mezi širší vrstvy spolecnosti, zejména mestské. V této dobe se psalo gotickou minuskulou, gotickou kurzívou a písmem bastardním. Na pocátku 15. století dochází na podklade Husovy práce "De Orthographia Bohemica" k reforme psané ceštiny. Sprežky (rz= r, cz=c) byly nahrazeny teckou a cárkou nad písmeny. Pozdeji bylo prejímáno písmo humanistické a ceskou novogotickou kurzívu zatlacil nemecký kurent. Od konce 18. století se v rámci národního obrození projevila snaha zavést ceský typ písma - antikvu. Návrhy vytvoril Mikoláš Aleš , Josef Mánes a další. Do pocátku 20. století se totiž ceské knihy tiskly písmy kreslenými, rezanými i odlitými v sousedních nemeckých zemích. Významným mezníkem ceské typografie byla príprava na Svetovou výstavu dekorativních umení v Paríži v roce 1925. Na tuto výstavu prispel návrhy písma zvaného antikva Vojtech Preissig. Další z významných grafiku a typografu Josef Váchal vytvoril gotizující písmo pro tisk svých bibliografií. Soucasne se vznikem nových typu písma se formovalo i písmo školní. Od druhé poloviny 18. století, kdy byla zavedena povinná školní docházka se projevuje snaha sjednotit a formovat psané písmo. Vzorníky písma pro školní výuku byly prevzaty z Vídne a prizpusobeny ceskému prostredí. V roce 1933 byl krasopis vystrídán požadavkem rychlého a osobitého písma.

Písmo 20. století ovládlo psaní na psacích strojích. V dnešní dobe nám poskytují velké množství typu písma pocítace. Dnes uz není problém si vytvorit své vlastní písmo a poskytnout ho ostatním. A tím se dostáváme už ke kešce samotné. Na výchozích souradnicích kešku nehledejte, stojí tam jen základní škola v Novém Vráte, kde se dozajista písmu ucí :-) Finální souradnice musíte vyluštit z obrázku. Je jen na vás, jakou metodu "dobývání souradnic" zvolíte. Jen se prosím ve vašich logách nezminujte, jak jste k výsledným souradnicím došli. Dekuji. Preji príjemný lov.




www.geojih.cz

Additional Hints (Decrypt)

fybhc

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)


Advertising with Us

Inventory

There are no Trackables in this cache.

View past Trackables

What are Trackable Items?

Bookmark Lists

View all bookmark lists...