Historicka ORLOVA

Vznik Orlové a puvod jejího názvu je spojován s povestí z období vlády Tešínského knížete Meška. Ten, lovíce v temných hvozdech svého panství, se usadil se svojí manželkou Ludmilou a osobní družinou k polednímu odpocinku. V tu chvíli z blízkého kroví vzlétl obrovitý orel, nesoucí hostii, kterou upustil práve nad hlavami prekvapeného knížecího páru. Knežna Ludmila následkem úleku na tomto míste predcasne porodila syna Kazimíra, pozdejšího majitele Tešínského panství. Štastný otec, vidíce v této události Boží znamení, dal v tomto míste sroubiti kapli a pozdeji pojmenoval u kaple vznikající osadu podle puvodce celé události – Orlová. Natolik slovesnost zdejšího lidu.

Pravdou je, že se dodnes tycí na vysoké skále nad orlovským námestím mohutný dvouvežový kostel v novogotickém stylu, který v roce 1905 nahradil puvodní stavbu z roku 1466, pozdeji upravenou v 18. století, která údajne nahradila sroubenou Meškovu kapli. Novogotický kostel Narození Panny Marie s monumentálním schodištem a ctyrmi sochami tvorí nejvýznamnejší architektonickou a kulturní památku mesta.

První písemná zmínka o existenci Orlové pochází z rok 1223 v souvislosti s listinou vratislavského biskupa Vavrince. Osada tehdy tvorila jádro lokality zvané Sal (sul) a patrila rádu Benediktýnu sídlících v kláštere v Týnci u Krakova.

Jméno Orlová se poprvé uvádí v roce 1227. Benediktýny vybudovaný orlovský klášter (1291) se stal sídlem opatství, které hospodársky silne ovlivnovalo region približne 160 km2 v okolí Orlové až do roku 1560. Po sekularizaci klášterního majetku tento pripadl rodu Cikánu ze Slupka (do r. 1619), poté Bludovským z Bludova (1619-1838) a po vymrení tohoto rodu získal orlovský velkostatek rod Mattencloitu, kterí v roce 1844 poskytli Rothschildum v daném regionu právo na težbu uhlí. Bloudovští vybudovali v sousedství kostela v roce 1765 zámek, jež bohužel v 70. letech tohoto století byl vlivem poddolování asanován. Zámek sloužil od roku 1902 i jako mestská nemocnice.

Farní kostel

Farní kostel Narození Panny Marie Jedná se o novogotickou stavbu dostavenou v pocátku 20. století k níž patrí soubor soch se schodištem, ohradní zdi a prilehlý areál zámeckého parku. Kostel je velmi hodnotná trojlodní monumentální stavba s presbyterárem z roku 1466, jejíž novogotická úprava je slohove nejcistší v CR. Schodište je nedílnou soucástí kostela, má tvar písmene Y, je v soucasnosti již opraveno. Práce na opravách kostela jsou rozvrženy do nekolika následujících let. V r. 2003 zacaly opravy ohradních zdí. Prezdily se puvodní cihlové zdi, doplnily se kotevní prvky pro statické zabezpecení. Práce byly casove i financne nárocné. Pri opravách se používají novodobé materiály ci technologie, napr. izolace bentonitovou rohoží. A - pocet ciferniku hodin na vezich kostela

Zámecký park

Byl založen pravdepodobne v 1. pol. 19. století s prírodne-krajinárskou kompozicí. Ríká se mu zámecký proto, že se v nem nacházel z r. 1765 zámek, pozdeji nemocnice (1902), a z duvodu poddolování byl v roce 1974 zbourán. V soucasné dobe probíhá na celém území staré Orlové atmogeochemický pruzkum (zjištují se koncentrace dulních plynu v pude) a provádení odcerpávání nahromadených plynu, které provádí OKD, DPB, a.s. Paskov. Tyto stavby - odvetrávací komínky - negativne pusobí na ráz mesta, nicméne je nutné akceptovat nutnost jejich provedení z hlediska bezpecnosti lidí. B - soucet vsech cifer cisla na sloupku u zeme

Vzhledem k tomu, ze cislo je uz ne uplne citelne, pridavam napovedu: cislo na sloupku = 4061

Radnice c. p. 76

Vzhled radnice na námestí ve Staré Orlové je všem dobre známý. Stavba pochází z r. 1928 od stavitelu Trubky a Kabátka. Za zmínku stojí puvodní hodnotný interiér lékárny, která se nachází v prízemí. C - pocet kamenu, ze kterych se sklada kamenny orel na parkovisti (pocitejte pozorne jednotlive vystouple bile kameny)

Památník obetem

Památník obetem stávky v r. 1925 Žulový balvan postavený na podstavci v blízkosti námestí, odhalený v r. 1960 v upomínku trí nevinných obetí orlovské stávky 4.4.1925. Je to historická památka dokládající spolecenské události 20. let 20. století. K této památce zároven patrí i hrob techto padlých na místním hrbitove s nápisem : Žalujeme. D - pocet radku textu na pamatniku

Událost je ohranicená casem vlády opolského knížete Meška a krajinou tehdy pustou, bez lidských obydlí, krajinou, kterou pokrýval les, neproniknutelný hvozd. Práve sem, stržen divokou loveckou štvanicí, zabloudil kníže Mešek se svou družinou. Když zmizela stopa zvere za trasoviskem a slunce nemilosrdne pálilo, na líbezné vyvýšenine kázal kníže pacholkum a ostatním, aby zarazili. Ve stínu staletých velikánu bylo zakrátko prostreno. Knežna Ludmila odhrnula si z cela uvolnený pramen vlasu, a jak po dívcím zpusobu zvedla loket, aby se naprímila po prudké jízde, hle - div divoucí.

Veliký orel, který zde byl domovem, vyplašený neobvyklým ruchem, rozepjal krídla a vzlétl. Prudký závan zvichreného povetrí dotkl se tváre knežny. Polední slunce oslepovalo. Knežna zvedla oci k horícímu jasu poledního nebe a zapotácela se. Prška slunecních paprsku prostupovala okrajem vetvoví i krídly orla. Neco bílého objevilo se nejdríve v rovine orlích spáru a pozvolna se snášelo k nohám knežny. Snad to byl prelud, okamžik nevýslovné závrati duše, snad to bylo neobvyklé pírko orla, snad korist v jeho drápech, snad bílá hostie...

A tu se naplnilo cekání i cas knežny. Když v poledním nastalém tichu prihlásil se k životu krikem synácek, dedic a zachovatel rodu, po letech kníže Kazimír - rozpoznal Mešek, že mu bylo dáno znamení. Vztycil na vyvýšenince kríž. Brzy zde dal sroubit kapli. Za cas se v príhodných místech kolem kaple usadili lidé. Kapli nahradil kostel. Bylo treba zapsati místo lidských príbytku v knihách majetku knížete - nazvali osadu Orlovou. V kostele na vecnou pamet príhody visel obraz knížete, knežny a orla, jak se vznáší s belostnou hostií. Byl to dar knížete.

Pocitadlo od 24.3.2009: