Granátovnícky od Kremže
Tuto naši první cache bychom rádi venovali významnému jihoceskému geologovi, našemu rodinnému príteli, a skvelému cloveku RNDr. Václavu Novákovi.
Zájem o granáty provází lidstvo již od nepameti. Patrne každý již nekdy slyšel pojem "ceský granát". Jedná se o temne cervenou odrudu granátu, tzv. pyrop. Název pyrop pochází z rectiny: pyr = ohen, ops = oko. Tyto granáty byly sbírány a teženy již v dávných dobách a používány k výrobe šperku. První písemné zmínky o výskytech pyropu a jejich težbe pocházejí z doby rudolfínské. Termín "ceský granát" je vlastne oznacení technické. Toto oznacení (granati Bohemici) patrne použil jako první osobní lékar Rudolfa II. Anselmus Boettius de Boot ve svém spise "Gemmarum et lapidarium historia" z roku 1609. Zde delí granáty na orientální a ceské. Uvádí zde také pyrop jako lécebný prostredek pri chorobných duševních poruchách, sklícenosti, težkomyslnosti a smutku. (Asi proto byl práve granát Rudolfovým oblíbeným kamenem.) Údajne též granát posiluje odvahu, násobí životní síly a dodává veselosti svému majiteli. Jako "štastný kámen" jej tedy doporucoval nosit jako amulet a užívat v prášku jako lék. Rovnež zde uvádí, že císar Rudolf II. vlastnil ve svých sbírkách pyrop velikosti a tvaru holubího vejce, což je vubec nejvetší vybroušený ceský granát. Lze predpokládat, že se jedná o tentýž kámen, který je nyní zasazen v rádu Zlatého rouna v dráždanském pokladu saských kurfirtu. Jedná se o oboustranný oválný cockovec o rozmerech 35 x 18 mm a o váze 9,6 g.
První výzkumy pyropu a jejich nalezišt však byly provedeny a popsány až v 18. století F. A. Reussem a A. Humboldtem, na pocátku 19. století F. X. Zippem v Sommerove monografii o království Ceském.
Naše nejznámejší nalezište se nacházejí v Ceském stredohorí, kde jsou pyropy dodnes teženy pro šperkarské úcely. Ložiska ve Stredohorí se delí na ložiska primární a sekundární. Primární ložiska (vrchy Bota, nebo-li Granátový vrch a Linhorka) jsou vázána na tzv. pyropové brekcie vzniklé sopecným výbuchem (vulkanické brekcie) - zdrojovým materiálem je serpentinizovaný pyroxenický peridotit, vynesený erupcí na povrch. Sekundární ložiska jsou reprezentována rozsáhlými nánosy tzv. pyropových šterku. V soucasnosti jsou zde pyropy teženy práve z techto šterku.
Další výskyty pyropu v Cechách jsou z ekonomického hlediska relativne bezvýznamné. Jejich výskyty mimo Ceské Stredohorí jsou v náplavech v severovýchodních Cechách, na Jizerské louce, u Rovenska, Železnice, Semil, Nové Paky, Hostinného a Králova Dvora. V hadcích se potom vyskytují v okolí Malešova u Kutné Hory, Dobšic u Kolína a konecne i u Kremže na Ceskokrumlovsku.
Výskyty pyropu v Cechách:
(1 - Granátonosná oblast sz. cásti Ceského Stredohorí, 2 - Železnice u Jicína - Nová Paka, 3 - Železný Brod - Semily, 4 - Jizerská louka, 5 - Kozákov - Turnov, 6 - Rovensko pod Troskami, 7 - Hostinné v Podkrkonoší, 8 - Dvur Králové nad Labem, 9 - Kolín, 10 - Malešov - Kutná Hora, 11 - Kraskov u Chrudimi - Zlatý Potok u Sece, 12 - Sklenné u Velkého Mezirící, 13 - Námešt nad Oslavou, 14 - Mohelno, 15 - Nové Dvory u Pouchovan, 16 - Boretice u Pelhrimova, 17 - Kremže, 18 - Klet, 19 - Zlatá Koruna, 20 - Ceský Krumlov).
Granát obecne
Granáty patrí do skupiny kubických nesosilikátu. Jde o podvojné silikáty dvojmocných a trojmocných kovu. Obecný vzorec pro granáty je A3B2(SiO4)3, pro hydrogranáty A3B2(SiO4)3-x(OH)4x, kde A = Ca, Fe2+, Mg, Mn2+; B = Al, Cr3+, Fe3+, Mn3+, Ti, V3+, Zr. Si muže být cástecne nahrazen Al a Ti. Tvrdost granátu se pohybuje okolo 7, hustota kolísá mezi 3,4 - 4,5 v závislosti na chemickém složení.Barva se liší podle odrud, (celkem 6 hlavních odrud). Prevážne prevládají odstíny cervené a hnedé. Dále se setkáváme s celou škálou barev fialovou, oranžovou, zelenou, žlutou i cernou. Modrá barva však chybí. Pyrop je proslulý svou barvou "holubí krve", která je zpusobena prímesí dvojmocného chromu. Optimální množství je okolo 2 % Cr2O3, pri obsazích pod 1 % je barva cervenohnedá, pri obsahu Cr2O3 nad 3 % cervenofialová. Obsahy Cr2O3 nad 6 % jsou vzácné a výsledná barva pyropu je pak tmave fialová.
Ukázka pyropu z Ceského Stredohorí.
Vzhledem ke svým fyzikálním vlastnostem mají granáty využití i v prumyslu. Pro svou tvrdost se používají do ložisek jemných prístroju. Zvlášte vhodné jsou jako kotvové kameny pro velmi presné hodiny. Používají se také jako vynikající brusný a lešticí materiál.
Granáty Kremežské kotliny a jejich matecné horniny
Celé širší okolí Kremže je tvoreno granulity masivu Blanského lesa. Uvnitr granulitu jsou místy uložena malá telesa hadcu, neboli serpentinitu. Jedná se o produkty metamorfózy (premeny) puvodních ultrabazických vyvrelin tvorených prevážne olivínem - peridotitu. Tato ultrabazika prodelala po svém utuhnutí proces serpentinizace, kdy v dusledku hydrotermálních pochodu dochází k premene olivínu na minerál serpentin. Pro hadce je typickou odrudou granátu hlinito-horecnatý pyrop. Ten zde tvorí rozpraskaná zrna velikosti až 2 cm, která jsou obklopena vrstvickou tzv. kelyfitu. Jedná se vlastne o reakcní lem, tvorený množstvím drobných, radiálne paprscite usporádaných vláken a jehlicek nerostu zejména ze skupiny amfibolu.
V hadcích jsou vzácne uložena velmi drobná telesa metamorfovaných hornin složených z pyroxenu a granátu - tzv. eklogitu. Podstatnou soucástí eklogitu je granát almandin, v tzv. griquaitech se nacházejí pyropy.
Výrez z geologické mapy 1 : 25 000, list 32-212 Kremže (Klein a kol., 1985)
Cache
Samotná cache nás zavede na zajímavou mineralogickou lokalitu s výskytem krvave cerveného granátu pyropu. Matecnou horninou granátu je zde serpentinizovaný peridotit (hadec), vystupující v drobných výchozech a zárezu cesty nedaleko Holubovského mlýna. Asi každý jihoceský mineralog zde strávil nejaký cas hledáním a sbíráním drobných úlomku a zrnícek granátu, které se zde z horniny uvolnují pri jejím zvetrávání. Ve výchozech (viz Waypoints) nedaleko cache mužeme pozorovat hojná zrna granátu s dobre patrnou obrubou kelyfitu.
Z hlediska sberu vyvetralých zrnícek pyropu a ojedinele i zeleného chromdiopsidu je asi nejvdecnejší lokalitou nedaleký zárez cesty (viz waypoint). Granáty zde sice nedosahují šperkové kvality, nicméne jejich vzhled, predevším jasne cervená barva kontrastující s tmavým hadcovým povrchem, zaujmou snad každého návštevníka této lokality. Zrna, dosahující místy velikosti okolo 1 cm jsou silne rozpraskaná a rozpadají se na malé úlomky velikosti vetšinou pod 1 - 2 mm.
Prestože se témer až ke cache mužete dostat autem, doporucujeme cca 1 km dlouhou procházku údolím Kremežského potoka. Automobil mužete zanechat v Kremži na parkovišti pred obchodem na námestí (viz waypoint) a pešky pokracovat ulicí Pod Kopcem smerem k potoku. Pri ceste se jednoduše držte Kremežského potoka (po proudu) a dále mlýnského náhonu. Cestou minete Cížkuv (Kremežský) mlýn, který je nejstarší vodní elektrárnou v širším okolí (viz waypoint). Ta byla vybudována jako zdroj elektrické energie pro verejné osvetlení v mlýne mlynáre a tehdejšího radního Josefa Cížka. Elektrárnu osobne spouštel 1. srpna 1906 František Križík. V první elektrárnicce bylo dynamo o výkonu 6 kW/h poháneno vodním kolem. V r.1913 byla provedena rekonstrukce elektrárny a namísto dosavadního vodního kola byla zabudována Francisova spirálová turbina.Dalším, z geologického hlediska zajímavým místem, které mužete navštívit cestou podél potoka je kontakt hadcu s okolními granulity, vystupující nedaleko od místa uložení cache (viz waypoint). Prímý kontakt je však prekryt vegetací, takže uvidíte jen tyto dva typy hornin v nedalekých výchozech.
V nedalekém Kremžském potoce lze také vyrýžovat množství prevážne velmi drobných granátu, ale zde se bude jednat predevším o odrudu almandin, která se do sedimentu potoka dostává uvolnováním z okolních granulitu.
Za zmínku stojí rovnež nedaleké pozustatky težby magnezitu, vznikajícího zvetráváním hadcu. Drobné štoly, dnes již opatrené mrížemi, se nacházejí na svazích nad Kremežským potokem j. a jz. od Holubovského mlýna.
Smyslem této cache je seznámit vás s geologicky a mineralogicky zajímavou lokalitou v oblasti Kremežské kotliny - oblasti, která je skutecným "hrištem" mineralogu a stále odkrývá nové a nové poklady. Doufáme, že se vám cache bude líbit, a pokud vám "šutry" nic neríkají, snad bude alespon námetem na zajímavou procházku spojenou s dalším "bodíkem" do vaší kacerské statistiky.
Obsah cache:
Do krabicky vkládáme FTF GC a pro první tri nálezce knížecku Granátovnícky od Kremže. Dále vkládáme 3x naše CWG, 2x podkova pro štestí a retízek se slonem. Aby se každý kacer mohl podívat na zdejší granátky, necháváme jich zde na ukázku jednu malou ampulku. Nejedná se o predmet výmeny, proto jej z cache neodnášejte!!!
Prosíme, nedelejte z cache smetište a vkládejte pouze predmety, které ješte mohou nekoho potešit.
Dbejte na dobré zakrytí cache, aby se zbytecne nedostala do nepovolaných rukou.
Nezapomente si z logbooku opsat bonusovou otázku!!!
Budete ji potrebovat pro Velkou geologickou cache.
Pripravujeme pro vás celou sérii caches s geologickou tematikou:
- Vltavínárská cache (v príprave)
- Velká geologická cache (v príprave)
Granatovnicky are familiarly named shivers of rocks with high amount of garnets. This term is typical for the location of Kremze, Region of Cesky Krumlov. This cache is located close to the locality with appearance of these rocks.