Nejstarsí stopy osídlení sahají do doby neolitu a doby rímské. Slované území osidlovali od doby stredohradistní. Minulost je pripomínána bohatými archeologickými nálezy v trati Padelky pod Strázkami a v cásti Staré Hory. Sídelní objekty z doby bronzové a starsí zelezné byly zjisteny na kopci Malé Domaniny a Prostrední Torhéty.

 

Název obce se patrne nese jiz z prelomu tisíciletí, kdy na návrsí Hradisko stála tvrz obývaná pánem Jesutborem, odtud Jesutborice, pote Jestborice a pozdeji Sitborice.První písemná zmínka je z roku 1255, obec jiz mela kamenný kostel a faru. Ves ovládali páni z Deblína a Lomnice, v dalsích desetiletích se vystrídalo mnoho majitelu, od roku 1824 pak Sitborice patrily pánum z Klobouk u Brna.

 

Obec mela vzdy zemedelský charakter, ve 14. století proslula svými vinicemi a rídila se vlastním horenským právem. Obecní pecet tuto cinnost zobrazuje vinarskymi symboly, uvedenou pecet doposud obec pouzívá.

 

Pro Sitborice jsou typické vinné sklepy kopané v pískovci a zpevnené sprasi. Nacházíme je jak na návrsí Hradisko, tak v údolí zvaném Zleb. Sklepy jsou tvoreny pouze klenbou pod úrovní zemského povrchu, nestojí nad nimi lisovna, jak je to zvykem v okolí. Síje sklepu není klenutá cihlami, je vyhloubená prímo do skály. Nejvíce sklepu vzniklo pred druhou svetovou valkou.

 

Dalsím charakteristickým znakem Sitboric je sirovodíkový minerální pramen Styngar. O vzniku jeho názvu se nese povest o nemeckém slechtici, který se napil vody z pramene a pravil : "Das stinkt!" ("To smrdí!"). Uzívá se také název Stengar. Voda je oblíbená a známá v sirokém okolí.

 

Sitborice jsou známé ve sportu díky porádání turnaju mistru sveta v kolové. Na pravidelné únorové zápolení se sjízdejí k odvete úradující i mistri i souperi provázení stovkami fanousku. Sitborické sportovní celky jsou známy i ve svete sportovních sipek. Druzstvo slaví úspechy v celorepublikové soutezi jednotlivcu i páru. Nekterí clenové se úcastnili i mistrovství sveta.

 

Sitborice v roce 1998 zvítezily v soutezi Vesnice roku v okrese Breclav a staly se i Vesnicí roku v regionu Brno, kde byly oceneny Bílou stuhou. Oba úspechy se podarilo zopakovat i v roce 2001.

Sitborice se mohou pysnit minerálním pramenem Stengar. Balneologicky nejdulezitejsí slozkou minerální vody zrídelní struktury je síra (sulfan). Podrobnou analýzou bylo zjisteno, ze hmotnostní koncentrace sulfanu v minerální vode se pohybují v rozsahu 5,50 – 9,50 mg / l H2S. Muzeme tedy ríct, ze minerální voda zrídelní struktury Sitborice, reprezentovaná zrídlem Stengar s charakteristickým sirovodíkovým zápachem, nálezí mezi nejkvalitnejsí sirné vody na Morave.

 

A co lécí sirný pramen? Sirné koupele pusobí blahodárne v rade oblastí. Nejpocetnejsí skupinou, které muzeme ovlivnit jsou pohybová a kozní onemocnení. Nejvetsí úlevu prinásejí sirné koupele lidem, kterí trpí zánetlivými chorobami kloubu (artritis). Jde o bolestivé stavy, které se projevují otoky s omezenou hybností, které mohou nekdy vyvrcholit až deformitami kloubu. Choroba vetsinou napadá malé klouby na horních koncetinach, ale postizeny mohou být i klouby kolenní, ramenní, kycelní a v neposlední rade také páter. Síra má také silné ucinky na revmatismus mimokloubní a svalový. Lidé, kterí trpí svalovými problémy budou po aplikaci sirné koupele príjemne prekvapeni.

 

Nadeji u nás naleznou i lidé s nemocnou kuzí. Sirná koupel má silný úcinek proti lupénce, akné, ekzémum a jiným kozním onemocnením. Obecne mají sirné koupele i svuj preventivní význam.