-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Prirodni rezervace Drahy
Velmi clenite pastviny a louky o vymere 15,0797ha, asi 1km
jihovychodne od obce. Nachazi se v nadmorske vysce 400-500 m.n.m.,
v katastru obce Horni Nemci. Zrizeno Vyhlaskou Okresniho uradu v
Uherskem Hradisti dne 1.8.1991.
Geologicke pomery
Geologicky podklad je tvoren svodnickym souvrstvim belokarpatske
jednotky magurskeho flyse s vapnitymi jilovci, slinovci a vapnitymi
piskovci. Puda hneda misty oglejena, sterkovita, melka. Povrch je
velmi clenity, na sterkovem podkladu vytvoreny strze, erozni ryhy a
lokalni sesuvy, predevsim v horni casti lokality.
Ochrana
Ojedinela ukazka druhotne vznikleho stanoviste s melkou pudou a
xerotermnimi spolecenstvy, misty odpovidajici svym slozenim skalnim
stepim. Genofond unikatnich druhu rostlin a zivocichu, rada druhu
zde dosahuje severni hranice sveho geografickeho rozsireni v ramci
Evropy.
Botanika
Uzemi rezervace pokryvaji teplomilne porosty s rozptylenou zeleni
tvorenou jalovci obecnymi, borovici lesni a cernou, keri hlohu,
drinem jarnim a ruzi sipkovou, na vlhcich mistech s olsi lepkavou.
Ve spodni casti je situovan visnovy sad, kolem cesty je stara alej
oresaku, na jejichz kmenech byl zjisten vymirajici lisejnik
tercovka Parmelia exasperata, u horniho okraje rezervace roste
stara mohutna hrusen.
Lokalita Drahy
PR Drahy je velmi cenna botanicka lokalita s vegetaci stepnich luk
svazu Cirsio-Brachypodio pinnati s dominantnimi travinami sverepem
vzprimenym a valeckou praporitou. Z orchideji se vyskytuje jeden z
nejvzacnejsich druhu Bilych Karpat toric vcelonosny (nalezen roku
1981 mistnim obcanem Pavlem Garajem), dale vstavac bledy, vstavac
osmahly, vstavac muzsky, vstavac vojensky, vstavac nachovy,
petiprstka zezulnik, petiprstka hustokveta a vemenik dvoulisty. V
roce 2004 zde byla Pavlem Garajem objevena populace kriticky
ohrozeneho vstavace trojzubeho, ktery byl v Bilych Karpatech
povazovan za vyhynuly. Dale zde rostou kosatec travolisty a kosatec
dvoubarevny, sasanka lesni (v soucasnosti jedina lokalita na okrese
Uh. Hradiste), kakost krvavy, kozinec dansky, ledenec primorsky,
hadi mord nachovy a koulenka prodlouzena (jedina lokalita na
moravske strane Bilych Karpat). Dalsimi druhy jsou prvosenka jarni,
starcek stinny, vitod nahorkly, cernohlavek velkokvety, bradacek
vejcity, horec krizaty, horec brvity a horecek zlutavy karpatsky,
nalezen roku 2005 botanickou Ivanou Jongepierovou. V mechovem patru
byly zjisteny vapnomilne druhy mechu a lisejniku. V horni casti
lokality se nachazi nekolik penovcovych svahovych pramenist s
mokradnimi spolecenstvy. Vyskytuje se zde nekolik ohrozenych druhu
ostric jako ostrice jecmenovita, ostrice oddalena, ostrice pozdni a
ostrice supinoploda, dale skripinka smacknuta, suchopyr sirolisty a
kozlik dvoudomy.
Zoologie
Lokalita je vyznamnym biotopem teplomilnych druhu bezobratlych,
predevsim hmyzu. Ze vzacnych brouku je zajimavy vyskyt chrobaka
ozbrojeneho, majek Meloe rugosus a Meloe proscarabeus, krasce
uherskeho a zatim bylo zjisteno take 62 druhu strevliku vcetne
vzacneho druhu Carabus scabriusculus. Z motylu byl zde nalezen
otakarek ovocny, zlutasek barvomenny, ohnivacek cernocarny,
vretenuska ligrusova, modrasek horcovy a cernoskvrny, ostruhacek
ostruzinovy, belopasek dvourady a pidalka jalovcova. Na jedinem
miste v regionu jihovychodni Moravy byl zjisten zavijec skvrnity,
velmi hojna je kudlanka nabozna. Z mravencu bylo doposud zjisteno
29 druhu a 44 druhu pavouku. Z obratlovcu zde zije uzovka hladka a
jesterka zelena. Drahy jsou taky hnizdistem a utocistem ptactva,
vyskytuje se zde tuhyk obecny, tuhyk sedy, penice vlasska, penice
hnedokridla, chrastal polni, dudek chocholaty a dalsi bezne druhy
jako drozd zpevny, kukacka, sojka apod.
Historie
Cele uzemi slouzilo v minulosti jako malo uzivna extenzivni
pastvina pro kozy, ovce, a skotu. To prispelo k erozi pudy a vzniku
terennich ryh a nerovnosti. Po upadku soukromeho zemedelstvi doslo
k opusteni lokality a postupnemu zarustani naletovymi drevinami,
predevsim hlohem, sipkem, borovici lesni a olsi. V roce 1995 bylo
uzemi zbaveno vetsiny naletu a take bylo obnoveno koseni.
Uzemi je treba pravidelne kosit a podle potreby odstranovat
naletove dreviny. Udrzba pastvou skotu neni prilis vhodna, mimo
jine dochazi k poskozovani porostu jalovce, varovnym prikladem je
stav sousedni lokality Vinohradky. V soucasne dobe o tuto lokalitu
pecuje Cesky svaz ochrancu prirody Jalovec Horni Nemci.
Additional Hints
(Decrypt)
Cbq cerivfrz mn xnzrarz.