HISTORIE MÍSTA
Dlouhý most jako by promeny pritahoval. Je až
neuveritelné, kolikrát zmenil svou podobu, a to ne jen tak naoko,
ale zcela zásadne. V míste Dlouhého mostu existuje premostení
již prakticky od založení gotického mesta. Taková místa mají
i jiná mesta: Praha, Písek, Louny, ale tady mosty stojí a
zustávají stát. Juditin most vystrídal Karluv, ale dál už nic.
Pribudou sochy, rozšírí se mostovka, ale mosty stojí dál. A Dlouhý
most? Jeho první obraz nacházíme na Milerove mape z roku 1720.
Drevený most z roku 1797 mel devet podpor nad rekou a dalších
pet nad levým brehem, obraz malíre Vojtecha Benedikta Juhna
popisuje podobu mostu z roku 1809. Podle projektu z roku
1818 byl postaven 103,5 m dlouhý drevený most s peti drevenými
podporami v rece a dvema zdenými na brezích. Další most, který
známe z litografie Josefa Hafnera, mel pouze dva návodní
pilíre. První ocelový most s kamennými pilíri z roku 1880
byl príhradový, další z roku
1932
.
Jednalo se o ocelový most s prímopasými nosníky, se šírkou prícného
rezu 7,3m a se dvema chodníky na obou stranách. Celková délka mostu
byla 96m.
Co vede k tomu, že Dlouhý most stále tak
dramaticky mení svoji tvár? Pouhá funkce to jiste není, protože
jeho dimenze se nijak výrazne nezvetšují… Prejí si zmenu
starostové, silnice nebo reka? Dlouhý most je asi místo zmen. Nebo
je dnešní podoba mostu již poslední? Nejspíš ne. A pritom celé
okolní mesto se chová velmi „rozvážne“. Stále se obrací ke svému
velkému námestí, i když v jiných podobne velkých mestech
už by dávno byla námestí další a aktivita a energie mesta by se do
nich rovnomerne rozdelila. Reku, která je ve vetšine velkých mest
velmi „urbanizovaná“ a usmernená, nechává mesto plynout svým
prirozeným korytem a reguluje ji jen velmi málo. Ani struktura se
príliš nemení a silnice vnitrního okruhu stále opisuje složitý
polygon hrazení. Uvnitr mesta jsou velké nezastavené plochy parku a
zahrad. Mesto neroste ani do výšky, jeho strechy jsou neúmerne
nízko na tak veliké mesto…
Když na konci dvacátých let „zase“ jednou menil
most svoji podobu, rozhodli se stavitelé posunout jeho starou
konstrukci na provizorní podpory, aby mohl sloužit po dobu stavby
mostu nového. Presun trval tri dny a musela to být podívaná
nemenší. Mosty se staví a prestavují, ale aby prejíždely
z místa na místo, to zas není tak casté. A když v té dobe
nový most na stavbe nýtovali, píše místní tisk o „svérázné
písni pneumatických nýtovacek…“ a „stálém zájmu cetného
obyvatelstva“. Podoba Dlouhého mostu se mení, ale nekteré deje se
opakují. V zadání pro predchozí most bylo „...venovat se
estetice mostu...“ a nejnovejší most byl postaven podle výsledku
architektonické souteže. Príhradový most byl posunut po proudu
Vltavy, my jsme posouvali starý most proti proudu reky. Kameny
z oper pri predešlé prestavbe byly použity na stavbu nových a
my jsme také využili stávajících kamenu pro stavbu nových brehových
oper. Staré konstrukce obou predešlých mostu mely šanci sloužit dál
na nekterých kratších premosteních a ani jednomu se to nepodarilo.
A jestli podle dobových dokumentu mužeme predpokládat, že stavba
predešlého Dlouhého mostu byla pro mesto významnou událostí, my
mužeme potvrdit, že u tohoto mostu tomu tak bylo zcela urcite.
Už behem presunu, který trval, oproti predešlému, jen nekolik
hodin, prišlo na nábreží tolik lidí, že se po nejaké dobe
nepodarilo „uhájit“ ani prostor stavenište obehnaný výstražným
páskem. Lidé s napetím sledovali, jakou rychlostí malé
pneumatické pumpy posunují velkou hmotu mostu a jestli se
v záveru „trefí“ na pripravená ložiska provizorních oper. A
když pri zatežovací zkoušce najelo na most šest stejných, modrých
tatrovek s pískem a tesne vedle sebe pomalu prejíždely pres
most, byla to podívaná témer divadelní. Také když nad pravým brehem
zacal vyrustat nový most, lidé chodili sledovat jeho posuny. Celá
montáž byla predstavením. Nad pravým brehem se zacala objevovat
nejprve cást mostu z levého nábreží a s každým dalším
dílem se po zavážecí dráze približovala na své správné místo.
V jedné chvíli se tak objevila nejvyšší cást mostu nad
pravobrežní operou a levá dilatace nad stredovým pilírem. V té
dobe jsme taky vyslechli rozhovor dvou kluku, kterí se prijeli na
kolech podívat, co se deje na moste. Na ohradní zdi visel
pocítacový zákres budoucího mostu: „…hele vole, ty troubové ten
most staví obrácene…“ Prišlo nám to jako nejvetší možný dukaz
zájmu.
Nejvetší slavnost ale nastala 28. ríjna 1998. Na moste ani
v širokém okolí nebylo k hnutí, mažoretky, hudba a až
dojemný pruvod starých skautu se standartami, zahranicní
i domácí hosté a hlavne tisíce lidí. Projevy, famfáry,
stríhání pásky, rozhovory s novinári. Ukládání a zabetonování
nerezové pametní schránky s dobovými dokumenty do hlavice
stredního pilíre a vecer ohnostroj. Komponovaná svetelná show
s hudbou Smetanovy Vltavy. Vecer se posléze promenil ve
spontánní diskotéku na brehu Vltavy. Byla to slavnost. Lidé chodili
po moste sem a tam a na obou nábrežích delali mostu dlouhé barevné,
stále se menící a pohybující girlandy. Táhlé linie budejovických
nábrežních parku jsou velmi puvabné, i když mnohdy zanedbané,
protože ani parky se logicky nemohly vyhnout ére „budování
socialismu“. Tyto parky však mají v sobe velký potenciál. Reka
s jejich zelenou kulisou je sama o sobe scenerií, na níž
se mohou odehrávat a odehrávají mnohá divadelní predstavení.
Vyrovnané plynutí tohoto modrozeleného pásu jen obcas vyruší zásah
lidské ruky nebo postava rybáre na náplavce, cyklisty nebo
odpocívajícího úredníka. Most, elektrárna, jez, výstavní dum, to
jsou akcenty na této ceste, ústrední motivy okolních deju. Linie
horních krivek mostu pozvolna stoupají z nábreží Vltavy, aby
nad rekou zaznely tónem nejvyšším. Most je soucástí mesta
i soucástí reky.
FAKTICKÁ
DATA
Dlouhý most je ocelová konstrukce o délce 97m, šírka 18m.
Jedná se o kombinaci trámu a visutí. Nad stredním pilírem je
ocelový rám, který nese predpjaté nosné ocelové lano. Toto ocelové
nosné lano je s trámem spojeno tenkou ocelovou stenou ve které jsou
otvory tvaru parabolických trojúhelníku. Autorem návrh je Ing.
Arch. Roman Koucký, projekt zpracovala firma Pontex Praha, filiálka
Ceské Budejovice. Ocelovou konstrukci dodala Hutní montáž Ostrava a
stavbu provedla firma Vodní stavby Bohemia divize 1, Ceské
Budejovice.
Hlavní nosná konstrukce je tvorena dvema hlavními
nosníky. Hlavní nosníky tvorí svarované I-profily. Mostovka je
nezvykle mezilehlá a tedy hlavní nosníky tvorí fyzické oddelení
mezi vozovkou a chodníky. Toto je nevýhodné v prípade dopravní
nehody, resp. nárazu vozidla do nosníku, kde muže dojít k ohrožení
statiky mostu. Hlavní nosná konstrukce je doplnena soustavou
prícníku. Celý trám je uložen na elastomerová ložiska. Pri stavbe
byla použita vetší cást pilíre z puvodního mostu, a nové je jen
nadbetonování s rozšírením pro uložení mostu na ložiska. Toto
rozšírení bylo nutné, nebot puvodní most mel menší šírku než most
nový. Puvodním zámerem bylo, aby pusobení trámu a pusobení visutí
bylo približne stejné. Tohoto zámeru, ale ve skutecnosti není
dosaženo, nebot pusobení trámu je výraznejší. Dalším povedeným
architektonickým prvkem, krome visutí ocelovou stenou, je vytvoreno
konzolovým zábradlím. Zábradlí je tvoreno prodloužením prícníku.
Tyto prícníky jsou vypuklé a vytvárí príjemné krivky. Jediným
výraznejším problémem, který na moste vznikl, byl objeven záhy po
uvedení do provozu. Jednalo se o cyklistickou stezku, která byla
puvodne na vozovce oddelena vodícím proužkem. Cyklisté byly
presování na hlavní nosníky po obou stranách, což nevzbuzovalo
dobrý pocit a tak byly cyklisté vycleneni na konzolove vyložené
zábradlí mezi chodce.
Neco ke
keši
Pri vyzvedávání budte obezretní -
všude je spousta mudlu
Pokuste se krabicku uložit tam,
kde jste ji našli. Pokud nevíte kde to bylo, zkuste mrknout
sem :-)
Vyzvednutí NEDOPORUCUJI v pracovní den mezi 15-18
hodinou...