Rokycany Balls EarthCache

The coordinates will lead you to a common place next to a field near the D5 Highway bypassing the City of Rokycany, where you can find a very interesting geological locality and a deposit of the so-called “Rokycany Balls”. It is an important paleontological locality where the National Natural Monument Vosek of 74ha area was established in 1989.

Rokycany balls are silicified concretions of mostly 3 to 10 cm in diameter, but even greater, with diameter up to 20 cm, can be found. Fossils of various Palaeozoic animals such as trilobites, graptolites, cephalopods, gastropods, bivalvia or echinoderms that lived in the shallow Middle Ordovician seas approximately 465 million years ago can be found inside these balls. The stratigraphic unit where these balls are found is the group of strata which has borrowed its name from Šárka, a locality north of Prague, known under the Czech geological name “Šárecké souvrství”. This group of strata is spread in a narrow, approximately from ten to twenty kilometre wide belt from Prague to Pilsen, and it dates its origin some 465 million years ago. It represents sediments which deposited at that time in a sea with numerous shallows and lagoons. This cold Middle-Ordovician sea was encircled by a bare terra firma then. The lagoons and shallows were grown with thick vegetation of algae and iron ores settled on the bottom of these lagoons. The typical examples of such deposits are Ejpovice, where low-grade sedimentary ores were excavated during the 1960s.

The main season of the Šárka or Rokycany balls always started in autumn when the fields were ploughed and hundreds of these hard silicate stones got to the surface. The searchers combed systematically the wet ploughed fields, picking the balls which usually measured 3-10 centimetres in diameter, and crushed them carefully on the stones or milestones along roads. The lucky ones could find the fossils of trilobites or other animals of the shallow seas of Middle-Ordovician, the second of the Early Paleozoic periods, in the balls. 465 millions of years have passed since the time the seas were spread in our country. The seas were cold and shallow, with numerous coastline shallows and lagoons covered with thick growths of algae. Water flow was scarce, and clayey mud deposited on the slightly deeper bottom areas. Although water was particularly not rich in oxygen locally, it was full of life. Such life, naturally, produced organic residues. These fell into the mud on the bottom and carbonates started precipitating around them, triggering the origination of most of the concretions as more or less spherical objects. While the adjacent mud transformed into soft clayey shale over the periods, the concretions petrified and hardened. When, through the action of the geological processes, the Early-Paleozoic slate got to the surface, being weathered and floated out, the hard balls only remained in the soil base.

The first report on fossils found in balls presented in 1786 by Johann Jirásek, chief forester of the Zbiroh demesne, was soon to be forgotten. This is why Antonín Katzer, technology professor of the secondary school in Rokycany, who notified experts on a large deposit of silicate concretions containing fossils on the fields between Rokycany and Osek, is recognized as the “founder” of the balls. Naturally, not every ball contains a fossil, as also the renowned scientist Antonín Fric found out in 1864; in spite of this, his finds were extraordinarily rich. Fric then bought 5000 balls from their finders, to find fossils of 578 trilobites in them, of which 28 only were complete. In the second half of the 19th century, Rokycany balls could literally be picked on the fields like potatoes and the finds of fossils from them are among the collections of many paleontological museums, including a number of great foreign institutions. 150 years after Katzer, however, the balls are almost “picked out”. Most of the deposits have already been exhausted, so I would rather recommend visiting the museum.

To have the logo recognized, you must visit this locality and fulfil the following tasks:

Attach a photograph of yours and your GPS taken at the stub of information plate

and answer the following questions:

1. How many millions of years lasted the Ordovician Era?

2. What is a Rokycany ball?

3. How many fossils from this locality were described?

Please send your answers to the e-mail address given in my profile. Thank you.

Souradnice Vás zavedou na obycejné místo u pole nedaleko dálnice D5, která míjí mesto Rokycany. Nacházíte se ale u velmi zajímavé geologické lokality a nalezište "rokycanských kulicek". Jedná se o významnou paleontologickou památku, v roce 1989 zde byla vyhlášena národní prírodní památka Vosek s rozlohou 74ha.

Rokycanské kulicky jsou prokremenelé konkrece o velikosti 3 až 10 cm, které mužete nalézt i ve vetších exemplárích v prumeru až 20 cm . Uvnitr techto kulicek se nalézají zkameneliny ruzných prvohorních živocichu jako jsou trilobiti, graptoliti, hlavonožci, plži, mlži, ostnokožci a další živocichové, kterí žili v melkých morích stredního ordoviku zhruba pred 465 miliony lety. Stratigrafická jednotka ve které se nacházejí tyto kulicky je známá pod geologickým oznacením šárecké souvrství, které dostalo svuj název podle Šárky v severní cásti Prahy. Toto souvrství se táhne v úzkém deseti až dvacetikilometrovém pruhu mezi Prahou a Plzní a vzniklo zhruba pred 465 miliony lety. Šárecké souvrství predstavuje sedimenty, které se ukládaly zhruba pred 465 miliony lety v mori s cetnými melcinami a lagunami. Toto chladné strednoordovické more bylo v tu dobu ješte obklopeno nezarostlou pevninou. Samotné laguny a melciny byly pokryty hustými porosty ras a na dne techto lagun se usazovaly železné rudy. Typickým príkladem takovéhoto ložiska jsou napr. Ejpovice, kde se behem 60. let težily tzv. chudé sedimentární rudy. Hlavní sezóna šáreckých anebo rokycanských kulicek zacínala na podzim. Bylo zoráno a na povrch se tak dostaly stovky techto tvrdých kremicitých pecek. Hledaci systematicky procházeli vlhkou oranici a kulicky sbíraly; merily obvykle 3-10 centimetru. Na balvanech u pole a nebo meznících u cest je potom opatrne rozbíjeli. Když meli štestí, našli v kulicce zkamenelinu trilobita a nebo nekterého z dalších obyvatel melkých morí stredního ordoviku, druhého z útvaru starších prvohor. Od dob, kdy se tato more u nás rozlévala uplynulo zhruba 465 milionu let. Byla to more chladná a melká, s cetnými príbrežními melcinami a lagunami, které pokrývaly husté porosty ras. Proudení vody bylo nedostatecné a v mírne hlubších oblastech se na dne ukládalo jílovité bahno. Ackoliv voda nebyla místy práve bohatá na kyslík, života v ní bylo dost. Takový život produkuje pochopitelne organické zbytky. Ty padaly na dno, do bahna, a tam se kolem nich zacaly srážet karbonáty - uhlicitany; tím byl dán základ ke vzniku vetšiny konkrecí, více ci méne kulovitých útvaru, šáreckých kulicek. Zatímco okolní bahno se v prubehu veku promenilo v mekkou jílovitou bridlici, konkrece prokremenely a tím ztvrdly. Když se pusobením geologických procesu staroprvohorní bridlice dostaly na povrch, zvetraly, byly rozplaveny a na hlinitém podkladu zustaly jen tvrdé šárecké kulicky. Na první zprávu, kterou o zkamenelinách z kulicek podal roku 1786 vrchní lesnický komisar zbirožského panství Johann Jirásek, se brzy zapomnelo. A tak je za jejich "objevitele" považován až ucitel technologie na rokycanské reálce Antonín Katzer. Ten v roce 1855 upozornil odborníky na velké nalezište kremenných konkrecí se zkamenelinami na polích mezi Rokycany a Osekem. Ne každá kulicka samozrejme zkamenelinu obsahuje, jak se v roce 1864 presvedcil i známý badatel Antonín Fric; jeho nálezy však i presto byly neobycejne bohaté. Fric tehdy od nálezcu koupil 5000 kulicek a po roztlucení v nich našel zkameneliny 578 trilobitu - pouze 28 jich však bylo kompletních. V druhé puli 19. století se šárecké ci rokycanské kulicky daly na polích sbírat doslova jako brambory a nálezy z nich dnes vlastní snad každé muzeum s paleontologickými sbírkami - vcetne rady velkých zahranicních institucí. 150 let po Katzerovi je však už takríkajíc "vysbíráno". Vetšina nalezišt je již vycerpaných, proto spíš doporucuji návštevu muzea.

K uznání logu musíte navštívit tuto lokalitu a splnit následující úkoly :

a odpovedet na otázky :

1. kolik miliónu let trval ordovik

2. co to je "rokycanská kulicka"

3. kolik bylo popsáno zkamenelin z této lokality

Odpovedi na otázky prosím zasílejte na e-mail v mém profilu, dekuji.

Sources and recommended references / Zdroj a doporucene odkazy :

www.ian.cz - geovycházky

TUREK, Vojtech - HORNÝ, Radvan - PROKOP, Rudolf: Ztracená more uprostred Evropy. Academia, Praha 2003, str. 44-51

Václav Chaloupek : Minuta z prírody/Ceská televize