Na uvedených souradnicích najdete pouze strom a památník, který vám pomuže nalézt cache.
| Historie Železné u Berouna:
Pomerne malá obec Železná, která dnes cítá 217 obyvatel, leží v pahorkatine sevrené Malým Plešivcem a Kamennou.
Poprvé se ves pripomíná v roce 1292, kdy ji král Václav II. daroval pražskému biskupství. Nekdy pred rokem 1463 se ji ujal tehdy významný šlechtický rod Šternberku. Roku 1507 ji Šternberkové venovali kapitule vu Sv. Víta na Pražském hrade.
Místní poddaní rolníci se podíleli na financování provozu pražské katedrály a místní fary formou církevního desátku.
Pokud nepocítáme krátké intermezzo na pocátku tricetileté války, kdy se Železné zmocnili odbojní stavové, patrila obec
pražské kapitule od pocátku 16. století až do konce vrchnostenské éry (1848).
|
lípa v Zelezné |
kostel v Zelezné |
Kostel se pripomíná poprvé v polovine 14. století, kdy se v Cechách dotvárela farní organizace. Církev z železenského kostela
Nanebevzetí P. Marie již pred tímto datem vytvorila duchovní centrum pro široké okolí.
Podle odvádených 7 grošu pro arcibiskupství (nejméne z celého arcidiakonátu), koncem 14. století, se jednalo o velmi chudou
obec.
Po tricetileté válce, která obec velmi poškodila, probehla v roce 1681 první vetší oprava farního kostela, tehdy ješte gotického, který byl nakonec v roce 1777 zcela zbarokizován.
|
|
Snad pri této príležitosti byly u kostela vysazeny dve lípy a jeráb, která zkrášlují jeho okolí dodnes. Jeho interiér byl pak nove upraven až v druhé polovine 19. století. K fare tehdy patrily i rozsáhlé polnosti a lesy (dodnes na to upomíná pomístní název Zádušní les), o které fara prišla definitivne až po roce 1948.
Nekdy na prelomu 17. a 18. století byla pri fare zrízena jednotrídní triviální škola, jedna z nejstarších v kraji, ve které
se vybrané deti ucily císt, psát a pocítat (trivium). Poprvé se pripomíná k roku 1711. Pozdeji, až do roku 1841 se vyucovalo v chalupe cp. 6, kde zároven bydlel kantor.
Koncem 19. století to bylo již 4 trídy, protože pocet obyvatel neustále vzrustal. Zatímco v roce 1843 zde žilo 372 obyvatel v 41 domech, koncem 19. století to bylo již 412 obyvatel, vcetne peti Židu. To zde již podnikali ctyri obchodníci, osm živnostníku a šest hostinských. Zároven tu stály dve cihelny a také velký parní mlýn s pilou cp. 44, vystavený Františkem Rabochem v roce 1868.
|
Tilia cordata památná |
památník v Zelezné |
Minulostí se v této dobe již stala težba uhlí mezi Železnou a Malými Prílepy, která se tu prvne pripomíná v 15. století, tak jako težba železné rudy, která koneckoncu dala obci jméno.
Také pálení vápna z mocných ložisek vápence v okolí, které se dríve vozilo do Prahy, se koncem 19. století již neprovozovalo.
Behem první svetové války (1914 - 1918) trpeli obyvatelé Železné nedostatkem, vázaným hospodárstvím, casto i hladem. Nejvíce však zdejší rodiny postihly vojenské odvody na frontu a padlí V radách rakousko-uherské armády, na jejichž pocest stojí výše zmínený památník.
Hlavním zamestnáním zdejších obyvatel bylo vždy zemedelství. V pomerne úrodné krajine se vypracovala rada movitých sedláku, jejichž grunty lemovaly náves. V obci stával i obecní špýchar cp. 43.
|
|
--------------------------------------------------
|
| Jak na cache? |
Památná lípa v obci Železná u Berouna je na ocích všem místním i hostum nedaleké restaurace.
Nápoveda ás proto zavede kousek dal, kde bude vyzvednuti trochu snazsi. |
| Vaclav 3., Frantisek 5., Vladislav 2., Tichy 1., Jan 3., - Josef 3., Jan 3., Vladislav 1., Jindřich 2., Jan 2., Václav 4., Vladislav 5., František 2. |
Hodne štestí a pozor na zvídavé okolí, hlavne v léte.
Tato keska je zarazena do tematicke serie vyznamne stromy.
