Pardubicke kostely/ Churches of Pardubice Multi-cache

[CZ] Tato multicache Vas seznámi s historií i soucasností pardubických kostelu. Protoze v blízkosti vetsiny z nich koncí nejaká ta pardubická mysterka, tak jsem zvolil tuto formu, která Vás kolem cásti nich provede a umozní Vám je prohlédnout. Historie rímskokatolické církve v Pardubicích úzce souvisí s historií samotného mesta a tak nám následující povídání umožní získat predstavu o rustu mesta behem historie. Prave z duvodu zachovani historicke posloupnosti se v listingu uvedene poradi lisi od poradi optimalniho. To se dozvite nize. Ukoly, ktere jsou nutne pro ziskani indicii na danem miste jsou u kazde zastavky vyznaceny cervene.[EN] This multicache takes You around most of churches in Pardubice.

Kostel sv. Jiljí v Pardubickách/ St. Jilji Church
Souradnice / Coordinates: N 50° 01.490 E 015° 47.470

[CZ] Prvni pisemna zminka o Pardubicich se nachazi v listine papeze Boniface VIII. z 15.prosince 1295. Doklada se zde (na uzemi dnesnich Pardubic) mj. existence klastera s kostelem sv. Bartolomeje (prevorstvi), patriciho pod prazskou diecezi. Klaster byl spravovan radem krizovniku s cervenym krizem a srdcem, uvadenym pod jmenem rad cyriaku. Nachazel se pry v prostorach dnesniho kostela sv. Bartolomeje a farniho úradu. To se psalo az donedavna a dokonce je toto tvrzeni uvedeno na pametni desce nynejsiho pardubickeho kostela sv. Bartolomeje. Archeologicke vyzkumy probihajici v 90. letech minuleho stoleti ovsem odkryly na ostrohu severne od hrbitova v Pardubickach zaklady velkeho kostela s dlouhym presbytarem uzavrenym prickou a s lodi navazujici pravoúhlym rozsirenim. Kostel o maximalni sirce 14 metru a delce vice nez 30 metru mel misty az dva metry silne zaklady. Krome zakladu kostela byly pri archeologickem vyzkumu objeveny prave zaklady cyriackeho klastera, ktery z jizni strany prilehal k tomuto kostelu. A prave tyto nalezy podle archeologu svedci o tom, ze vyse zmineny kostel sv. Bartolomeje spolu s cyriackym klasterem mohl stat prave na tomto miste. Tady se tedy i pravdepodobne nachazela ves obec Pordobic, tedy puvodni Pardubice. Jiste je, ze roku 1332 daroval drzitel pardubickeho panstvi Arnost I. z Hostyne (otec Arnosta z Pardubic) s choti Adlickou (Adelou) cyrianskemu klasteru ves Pardubice, pozdeji nazyvanou Pardubice Mnichove, nyni Pardubicky, ktera se rozprostirala kolem dnesniho kostela sv. Jilji. Jiste taky je, ze 29.dubna 1421 byl klaster cyriaku husity vypalen a rozboren; vypalena byla tez kaple sv. Jilji v Pardubickach. Radovi bratri uprchli na sever do Kladska. Husity zniceny kostel definitivne zanikl rozebranim rozvalin na stavebni material. Dnesni pardubicky kostel sv. Bartolomeje byl postaven zacatkem 16. stoleti a pravdepodobne ma s timto kostelem souvislost pouze v pouziti shodneho patrocinia. V centralni casti kostelniho presbyteria nasli archeologove extremne velkou hrobovou jamu bez skeletu, o niz lze predpokladat, ze mohla slouzit za husity zniceny Arnostuv hrob. Nahrobni kameny prisuzovane Arnostovi z Hostyne a jeho zene Adlete mohly byt ze zniceneho kostela sv.Bartolomeje vyzvednuty a az pozdeji vsazeny do podlahy soucasneho kostela sv. Jilji. Ten stoji na hrbitove v Pardubickach a ulozeni nahrobku v nem bylo potvrzeno az jako druhotne. Puvodne byl sv. Jilji uvaden jako kaple, novy kostel byl vystaven az po znicujicim husitskem útoku.
[EN] According the latest archeological excavations, the oldest church in this area could be located just here. At pope Boniface VIII.‘s bulla from 1295 there is a mention about some St. Bartolomew Church with monastery in the area of today’s town of Pardubice. Up to now, it was supposed that the mentioned church stood in downtown, approximately at the same place, where new St. Bartolomew Church stands now. But the latest excavations in this place impeached this theory and permit the possibility the authentic St. Bartholomew church with cyriacs monastery stood just here.

[CZ] Vznik tohoto kostela je spjat se jménem syna výše zmíneného Arnošta I. z Hostýne, Arnošta II. známého pod jménem Arnošt z Pardubic, který se stal v období panování Karla IV. prvním pražským arcibiskupem (roku 1344) a již pred rokem 1349 nechal stavet filiální kostel Zvestování Panne Marii (Klášterní). Ten byl dán do správy cyriakum a pred rokem 1359 se stal samostatným farním kostelem. Postaven byl ve slohu gotickém. V roce 1507 pri znicujícím požáru mesta tento kostel vyhorel a do roku 1515 jej Vilém z Pernštejna obnovuje v pozdne gotickém slohu. Kostel Zvestování Panne Marii sloužil od husitských válek až do roku 1532 kališníkum (podobojí). Vilém z Pernštejna, sám katolík, dodržoval stavy smluvne zakotvenou rovnoprávnost katolického a kališnického vyznání a kališníci, vzhledem ke své pocetné prevaze, od neho obdrželi též špitální kostel sv. Jana Krtitele. V r. 1532 privedl Vojtech z Pernštejna ke kostelu Zvestování P. Marii minority od sv. Bartolomeje, od té doby byl kostel klášterním. Klášter - klausura - byl v dnešním cp. 52 (Zvláštní škola), v jehož dispozici je zachován ambit, rajský dvur a sklepení. Budova byla puvodne spojena s kostelem a z klausury se prímo vcházelo na kruchtu kostela, jak o tom svedcí zazdený pruchod viditelný na severní zdi kruchty. Kláster zanikl v r. 1541, byl obnoven po r. 1620 a v r. 1728 zde bylo zrízeno první pardubické gymnázium (za Josefa II. bylo zrušeno). V r. 1890 byla cást budov zdemolována a zbytek prestaven pro potreby školství; objekt mel pseudorenesancní fasádu, ta byla v 70. letech minulého století znicena. Lod kostela je obdélná, zaklenutá tremi poli krížové klenby, do posledního pole byla pozdeji vestavena barokní kruchta na dvou pilírích s bohatým vyrezávaným zábradlím. Presbytár kostela je petiboký, zaklenut hodnotnou sklípkovou klenbou. Celá stavba je podsklepena rozsáhlou kryptou, do níž byl puvodní vstup po schodech pod triumfálním obloukem. Kostel byl restaurován Bózou Dvorákem v l. 1904-05. Tehdy byla upravena prední stítová zed, pristaveno šnekové schodište se vstupem do krypty, zborena stará sakristie na severní strane presbytáre a postavena nová na strane jižní, z krypty byly vyneseny náhrobky a zazdeny do vnejší zdi (kvuli kyselému ovzduší byly r. 1988 prestehovány do interiéru) a provedeny malby v interiéru: na pravé stene presbytáre freska "sv. Trí králu" od Josefa Bosácka podle predlohy Mikoláše Alše. Vitráže v oknech jsou pseudogotické, cenné jsou severní dvere (renesancní rezbárská práce).
[EN] The second oldest church in Pardubice was erected around 1349 at bidding of very important person of the town history. The person was Ernest of Pardubice, who was the first Archbishop of Prague. He was also an advisor and diplomat to Emperor Charles IV. Ernst inherited the town of Pardubice in 1340 from his father. During the centuries, the church served both for Calixtine’s church (religious movement recognized in Bohemia after hussite’s war) and Roman Catholics. Later a cloister was founded here.

[CZ] Ukol: Aby jste si kostel pekne prohledli alespon zvenci, obejdete cely kostel a zjistete pocet dveri (vetsich ci mensich) po celem obvodu kostela. Dostanete cislo B. Nad hlavnim vchodem je dvouslovny napis. Vezmete 2. a 7. pismeno z tohoto napisu. Ty Vam v dannem poradi vytvori rimskou cislici. To je indicie C.
[EN] Questions to answer: Go all round the church and find number of doors (bigger or smaller). You will get the number B. Above the main gate to the church there is a Latin sign composed of two words. Take 2. and 7. letter from the sign. They will give You in given order Roman numeral. This is indicia C for You.

[CZ] Od r.1490 zacal v okoli Pardubic budovat novou rodovou domenu Vilem z Pernstejna (1438 -1521) z moravskeho panskeho rodu, zbohatly ve sluzbach uherskeho krale Matyase Korvina. Vilem z Pernstejna ve svych rukou soustredil v letech 1475 - 1521 ohromny pozemkovy majetek, rozkladajici se v jiznich a vychodnich Cechach a hlavne na jizni a stredni Morave. Na vetsine svych panstvi budoval ekonomicky tehdy vynosne soustavy rybniku. Na Pardubicku se mu to podarilo rozvinout natolik, ze se toto panstvi stalo jednou z tehdy nejvetsich rybnikarskych produkcnich oblasti zeme. Po r.1491 prenesl Vilem z Pernstejna hlavni rodove sidlo z Moravy do Pardubic. Vzhledem k Vilemovu mocensko-politickemu vyznamu, jakozto nejvyssiho hofmistra Kralovstvi ceskeho i jako nejbohatsiho ceskeho a moravskeho feudala, se jeho pardubicka rezidence stala vyznamnym spolecenskym centrem jagellonskych Cech. Tehdy byly prestaveny i oba mestske kostely: farni kostel Zvestovani panny Marie a kostel sv.Bartolomeje.
[EN] From 1490 Pardubice experienced a biggest „boom“ in the town history. One of the richest aristocratic families of the Czech Kingdom of these times bought Pardubice and chose it as its „main residence“. Their name was „Pernsteins“. Next 30 – 40 years totally changed the „face of the town“. Beside the palatial castle, spectacular houses were built at the old square and also at bidding of Pernsteins also two churches of our interest were also erected.

[CZ] Jak bylo receno vyse, stale prevazujicim i kdyz ne zcela opodstatnenym nazorem na misto, kde stal puvodni klaster s kostelem svateho Bartolomeje zminovany v papezske bule Bonifáce VIII. z roku 1295, je misto kde se nachazi i dnesni kostel zasveceny tomuto svetci. Tuto úvahu podporil nález základového zdiva v miste apsidy dnesniho kostela, které muze být zbytkem puvodniho kostela cyriaku. Prispel k tomu i nalez kamenného stavebniho clánku, objeveného pri prestavbe kostela v roce 1912, který byl rovnez povazován za pozustatek starsi gotické stavby. Tento architektonicky fragment byl viditelne zazden do severni zdi kostela sv. Bartolomeje nad vodnim kanálem. Budovy klastera cyriaku stály údajne severne od kostela, v miste dnesniho arcidekanstvi. I zde se vyskytl stavebni prvek, dokládajici starsi zástavbu. Je treba vsak dodat, ze posledni archeologicky vyzkum provedeny v kostele sv. Bartolomeje na konci minuleho stoleti nanasel zadne dukazy o existenci zakladu nejakeho starsiho kostela v techto mistech. Jiste je, ze roku 1507 zacal na tomto miste Vilém z Pernstejna znovu budovat kostel sv. Bartolomeje s klasterem. I kdyz práce na kostele pokracovaly az do roku 1519, povolava kolem roku 1514 bratry radu sv. Frantiska minority z mesta Krakowa. Kostel slouzil bohosluzebným shromazdenim katolickych osadniku a zaroven mel byt hrobkou rodu Pernstejnu. Vzilo se pro nej oznaceni "nemecky", jelikoz minorite zrejme hovorili nemecky. Vystaven byl v pozdne gotickém slohu. V roce 1532 prevzal bartolomejsky kostel definitivne roli hlavniho farniho kostela, zustala zachovana jeho pohrebni funkce. Dominantu presbyteria chrámu dodnes tvori mohutná piskovcová tumba, zakrytá mramorovým náhrobnim kamenem s postavou Vojtecha z Pernstejna (+1534) v zivotni velikosti. V roce 1912 ziskal objekt na západni strane bohate zdobenou pristavbu, realizovanou architektem Dvorakem. Dochovaná puvodni dispozice a malirská výzdoba radi tento kostel k unikátnim dokladum o podobe chrámového prostoru v 16. stoleti. Zvonice stoji mezi kostelem a bankou. Je pripominána r.1532, vznikla pravdepodobne na starsim kamenném klenutém prizemi. Do soucasne podoby byla prestavena r.1930 podle projektu K.Pecanka v roce 1930 spolu s pamatnikem padlych od F.Zusky. V souvislosti s rusenim klásteru, k nimz pristoupil Josef II., si pripomenme, ze pardubicti radni koupili v r. 1787 v drazbe z majetku sedleckeho klastera obraz umuceni sv. Bartolomeje od M.L. Willmanna z let 1692 az 1693, ktery dodnes zdobi hlavni oltár kostela sv.Bartolomeje.
[EN] The place where St. Bartholomew church stands today is still officially considered as a place where the first church of St. Bartholomew with Cyriacs monastery stood. This fact is mentioned in above mentioned Pope’s bulla from 1295, but there is no mention about a real place, where these buildings stood. As I wrote above, recent archeological findings doubt this theory. Only sure thing is that the construction of the new church of St. Batholomew started at 1507, when Lord Vilem of Pernstejn decided to build the church as “a tomb for his family”. Up to now the tomb of one of his son - Lord Vojtech of Perstejn (+1534) – dominates to presbytery of the church. The main west entrance extension of the church was realized in 1912. Next to the church stands bellfry, which in 1930 replaced the old one, which stood here at least from 1532.

[CZ] Zakladni podoba pudorysu nynejsiho centra Pardubic vznikla na konci 15. a v prvni polovine 16. stol. pri obdivuhodnem budovani mesta a predmesti pany z Pernstejna. V te dobe se vytvorilo i predmesti pred Zelenou branou – nynejsi trida Miru. Dlouha ulice se na svem konci trychtyrovite rozevirala a jeji celo uzaviraly tri usedlosti. Vzniklo tak jakesi „namesticko“ (pozdeji se tu vskutku konaly i trhy). Vychod z nej strezila na konci ulice Horska brana s nizkou vezi, jejiz podobu naznacil na sve kresbe Pardubic jeste v r. 1602 Jan Willenberg. Vilem z Pernstejna postavil na konci predmesti (na jih od zminene brany) kostel sv. Jana Krtitele a u neho nechal zridit hrbitov a spital pro chude. Kostel tu stoji dodnes, hrbitov zanikl na zacatku 20. stoleti a misto spitalu postavil v r. 1892 Frantisek Vlach vystavny dum, ktery take stoji dodnes (v prizemi je nyni bufet Mc Donald´s). Spital se tenkrat premistil ke Kostelicku. Do dnesni podoby byl kostel dostaven v letech 1563-1570 mistnim stavitelem V. Vseteckou. Ten je take autorem kostnice, na jejiz zakladech vyrostla roku 1788 nova zvonice kostela. Kostel ma jednu lod, na niz navazuje ctyrboky presbytar se sakristii na severnim narozi. Cely areal byl opraven v roce 1881 a znovu restaurovan v letech 1938-40. Kolem kostela naleznete nekolik renesancnich nahrobku ze 16. a 17. stoleti.
[EN] The second church, which was builded in the era of Lords of Pernstejn in Pardubice. In these days was formed, beside the main (Pernstejn’s ) square, also suburb. This suburb was formed by so called „Long street“ (today’s main shopping street in Pardubice „Trida Miru“. At the end of this street the Lord Vilem of Pernstejn established town cemetary with this church and hospital for poor people. While the both cemetary and hospital were moved away in the beginning of 20. century, the church stands here up to these days.

[CZ] Na zacatku 18. stoleti, v dobe siliciho nadseni po prozitcich barokni zboznosti, se zrodila myslenka postavit na Vystrkove novy dustojny poutni kostel. Patrne tu jiz stala, snad od roku 1675, drevena kaple. Pro myslenku stavby radneho kostela se zapalil zvlaste pardubicky dekan Synecius a bohaty kupec Jakub Antonin Stross (jeho jmeno se obcas psalo tez jako Pstross). Pridali se dalsi mecenasi. Najdeme mezi nimi i zenu zdejsiho kata, Rozinu Zelingerovou. Nekteri z Vas si mozna pritom vzpomenou na literarni zpracovani teto postavy v divadelni hre Karla Krpaty „Mistr ostreho mece,“ ve zfilmovane podobe nazvane „Pocestne pani pardubicke“. Nejvetsi zasluhy o Kostelicek mel ovsem bezesporu J. A. Stross. Svuj pomerne velky majetek vesmes odkazal pardubickym svatynim, ale nejvice daroval zadusi „sveho“ Kostelicka, v nemz byl take roku 1722 pohrben. Stross pri zadusi zalozil nadacni fond, z nehoz se mela mimo jine platit take úprava cesty od mostu pres Chrudimku za Belobranskym namestim ke Kostelicku. (Od dekanskeho chramu sv. Bartolomeje totiz chodival pres mesto touto cestou ke Kostelicku pruvod zboznych úcastniku pravidelnych pouti. Neprekvapi nas asi proto, ze kdyz mestska rada hledala v roce 1882 nazev pro ulici, ktera se tehdy zacala podel cesty jiz zretelne rysovat, padlo rozhodnuti pojmenovat ji ulici Strossovou.) A tak roku 1710 tu stavitel Jakub Pesina vyzdvihl barokni stavbu nynejsiho kostela Sedmibolestne P. Marie. Pozdeji vznikly na jizni strane „Kostelicka" ambity. Areal obklopila barokni zed s dynamickym pudorysem. Pred vchodem jsou dve sochy (sv. Jan Nepomucky a sv. Augustin) patrne od J.F.Pacaka z doby kolem r.1740. Vyzdobu pruceli a v nikach interieru provedl J.A.Devoty. Hlavni oltar je dilem mistniho umelce Jakuba Tepleho. V roce 1786 v ramci reformnich narizeni cisare Josefa II. tykajicich se fungovani cirkvi prislo do Pardubic narizeni Kostelicek uzavrit. Stavbu v drazbe koupilo mesto. Uvazovalo se o jejim zbourani, ale nakonec se jen premenila na sklad drivi, byt hlidace a v ambitech se zridil chlev. Kdyz nastoupil po Josefovi II. na trun jeho bratr Leopold II., vyprovokoval mestan Josef Kotik peticni zadost obyvatel, aby se Kostelicek navratil ke svemu duchovnimu poslani. Podarilo se! Kostelicek byl znovu vysvecen, vybaven inventarem a od roku 1792 se zase slavila tradicni pout. Pardubicka „Kostelickova pout“ se slavivala treti nedeli po Velikonocich. Tato pout se jeste na pocatku 20. stoleti tesivala velikemu zajmu obecenstva. Poutove atrakce a stanky prodavacu s cukratky a nejruznejsimi poutovymi cetkami se vzdycky usadily nejen v okoli Kostelicka a prilehlych ulicich, ale casto zabihaly az do Bubenikovych sadu a k Maticnimu jezeru.
[EN] After quite forced and massive recatolization in Bohemia, which started in 1620 (battle of White mountain), people slowly got used to „new“ church during 17. century and more and more people financially supported the church. At the beggining of the 18. century mainly on rich merchant own initiative Jacob Stross who proposed to build behind the town borders Pilgrim church. The money for the construction were gathered also from the other benefactors and in 1710 was Church of The Seven Sorrows of Mary erected in this place. From this time, annualy at third Sunday after Easter a very popular pilgrimage was organized here. The street which leads to the church from the downtown is up to now named after above mentioned main maecenas – Strossova.

Nova cache je typu mikro. Misto ukryti bude urcite hodne frekventovane, ale po spocitani finalnich souradnic by jste s hintem meli sahnout na to spravne misto a odlov bude bleskurychly. Trik s batohem by mohl napomoci.Po vyzvednuti poodejdete zalogovat nekam opodal a az zalogujete, stejne nenapadne a rychle cache vratte na puvodni misto, tak aby bezpecne drzela !!! Doporucena trasa je od vychozich souradnic, kde se da nedaleko zdarma zaparkovat a dale podle abecedniho poradi indicii.