Mutenin - Dum vecnosti Traditional Geocache

Mutenín – Dum vecnosti

Hrbitov, hebrejsky bejt olam – dum vecnosti, je posvátné místo judaizmu. Pohrby zajištoval tradicní pohrební spolek Chevra Kadiša, tvorený nejváženejšími cleny židovské náboženské obce. Na židovské hrbitovy se má vstupovat s pokrytou hlavou, nemají se navštevovat o šábesu (sobota) a o židovských svátcích. Pohrebište, at již jakékoliv, by melo být predmetem úcty každé civilizované spolecnosti a kulturního cloveka...

Starobylý hrbitov mutenínské židovské náboženské obce založený v roce 1642 se nalézá vzdušnou carou asi 800 m jihovýchodne od stredu obce v lesíku na Ovcím vrchu.
Dosud pomerne dobre zachovalá zed ohranicuje prostor o rozloze 1151 m2 (v majetku Federace žid. obcí CR). Ješte zdrojová publikace Rozkošná-Jakubec, Židovské památky Cech z r. 2004 uvádí plochu bez náhrobku a asi stovku stél složenou u vchodu.
Dnes je hrbitov citlive zrekonstruován. Prestože umístení náhrobku nemuže být puvodní, tak nynejší úprava pohrebište pusobí velice usporádaným a originálním dojmem, je zachována tradicní východní orientace náhrobku. Rekonstrukce probehla v letech 2006-07.

Deskovitým náhrobkum kolmo zasazeným do zeme se ríká stéla, nebo také maceva (z hebr. macevot, tj. náhrobek). Další typ náhrobku zvaný tumba je v Cechách pomerne vzácný. Davidova hvezda (magem David, doslova štít Daviduv) je na židovských hrbitovech pomerne hojným symbolem. Není starým symbolem, je užívána od 16. století jako magický a protektivní znak, obecného rozšírení se jí dostalo v 19. století jako symbolu sionizmu. Daleko starším symbolem je menora (sedmiramenný svícen), znak židovstva, dnes i státní znak Izraele.
Na náhrobky kladou Židé i poucení nežidovští návštevníci hrbitovu malé kaménky. Jedná se o prastarý zvyk, jehož koreny nejsou presne známy. Jedna z teorií praví, že v dobách, kdy Izraelité obývali polopouštní stredovýchodní oblasti, po pohrbu zemrelého privalili na hrob kameny, aby divoká zver telo nevyhrabala. Kaménky pokládané na náhrobek pak symbolizují tuto nekdejší cinnost. Lidová židovská tradice ríká, že je lépe dostávat kvetiny za živa a kameny po smrti, nežli naopak...
Ben je hebrejsky syn, eben pak kámen a tóra hovorí: "Bude-li Sladký požehnaný chtít, uciní i z techto Kamenu Syny Abrahamovy."

Mutenínská synagoga a zdejší židovské osídlení
Židovské osídlení v Muteníne (Muttersdorf) se datuje od pocátku 17. století, jako první Židy uvádí farní záznamy v r. 1635 rodinu Abrahama Ditla, který bydlel v dome pozdeji oznaceném jako cp. 85 a kde se pak ríkalo "Abraham-Chaluppen" (dum již nestojí). Do poloviny 18. století v obci žilo 6 židovských rodin, v r. 1747 pak 14 rodin se 49 osobami. Zdrojová poblikace uvádí k r. 1788 jmenovite tyto Židy jako plátce vrchnostenské dane (Schutzgeld): Samuel Jacob z cp. 69 (platil 13 zlatých), Isak Antschl z cp. 68 (8 zl.), Husl Bermund z cp. 67 (3 zl.), Abraham Löbl také z cp. 67 (8 zl.), Michl Selig z cp. 105 (8 zl.), Ezechiel Löwe z cp. 107 (12 zl.), Simon Moyses z cp. 104 (8 zl. a 30 kr.), Israel Samuel z cp. 96 (8 zl.) a Jakob Isak z cp. 66 (6 zl.), další rodiny byly zrejme tak nemajetné, že platily dan pouze symbolickou, nebo žádnou. V roce 1837 zde žilo 110 osob židovské víry a to bylo zrejme nejvíce. Po obcanském zrovnoprávnení vlivem migrace do vetších mest pocty Židu v menších lokalitách jen klesaly a Mutenín nebyl žádnou výjimkou. V roce 1880 zde úrady evidovaly 65 židovských obyvatel, v roce 1900 pak 43 Židu a poslední údaj z roku 1930 uvádí 21 obcanu hlásících se k judaizmu.

Soustredení židovských domu a domku bývalo v prícné ulicce vedoucí na jih od námestícka (zvána Gasse) a na pocátku 19. století jej tvorilo trináct domu (v prumeru tedy 8-9 osob v dome), dodnes se jich dochovalo v ruzných prestavbách pet.
Nejstarší synagoga bývala drevená, byla postavena v roce 1662. Stávala na konci zmínené židovské ulicky, na její západní strane. Pro velkou zchátralost byla stržena v roce 1860 a na jejím míste byla podle projektu stavitele Georga Halla postavena nová zdená klasicistní svatyne, mela pomerne prosté, bílé a nijak zdobené steny. Na streše byla umístena korouhvicka s Davidovou hvezdou. Uvnitr bývala stavba 12 m dlouhá, 10 m široká, výška klenby bývala 8 m, mívala i vytápenou zimní modlitebnu. V presíni stávala železná pec pro pecení macesu. Stavba mela 8 oken a po 2 kulatých na východ i západ. Poslední vetší opravou synagoga prošla v roce 1923.
U synagogy je doloženo pusobení 8 rabínu, posledním rabínem a zároven i ucitelem byl od roku 1905 Ignaz Fischer z Votic - do kterého roku zde pusobil zdroj neuvádí. Od roku 1829 do roku 1870 byla zrízena u synagogy škola (hebrejsky cheder, v jazyce jidiš šúl), pozdeji židovské deti chodily do bežné národní školy.
Pohledná synagoga byla zborena nacistickou násilnickou chátrou v roce 1938, kdy presne se tak stalo není známo. Místo není dodnes zastaveno (je v majetku soukromé osoby). V prubehu II. svetové války byl devastován i hrbitov.

Podle památníku Yad Vashem pocházelo z Mutenína 9 obetí holocaustu, ale pouze jedna rodina v míste zustala i v prubehu nemecké okupace. Jednalo se o obchodníka Izidora Becka (56 let), jeho manželku Marii (45) a dceru Hanny (17), všichni zahynuli v nacistických vyhlazovacích táborech – kde a kdy presne však není známo...

---