Historicka mikulasovicka
cache
Dovolte nam predstavit Nemocnici korunniho prince Rudolfa v
Mikulasovicich.
Kes je umistena mimo areal
objektu.
V 70. letech 19. stoleti rozhodlo zastupitelstvo obce pro
zabezpeceni lepsi zdravotni pece obyvatelum o vystavbe nemocnice. V
te dobe zilo v Mikulasovicich 6200 lidi.
Nemocnice (dum cp. 730) korunniho prince Rudolfa, tak znel
oficialni nazev, byla postavena v roce 1876 nakladem 35 197
zlatych. O stavbu nemocnice se zaslouzil dr. F. X. Kindermann (1842
- 1921), budouci poslanec risskeho snemu. Ten mel zasluhy i pri
zrizeni prumyslove skoly (1896) a zeleznice z Mikulasovic do
Rumburku (1902). Prvnim lekarem byl dr. Antonin Kasper. V roce 1895
mela nemocnice k dispozici 70 luzek a osetrila 567 pacientu. Od
roku 1882 zde pusobili jako osetrovatelky milosrdne sestry sv.
Krize.
Dulezitou ulohu sehrala nemocnice v dobe 1. svetove valky, kdy
jejimi zdmi proslo mnoho ranenych. Kapacita nestacila, a proto byl
zrizen lazaret i v nemeckem (pozdeji Slovanskem) dome. Svedci o tom
i rada neoznacenych hrobu na mistnim hrbitove i ponicene pomnicky
zemrelych vojaku mezi starym a novym hrbitovem, coz je ostuda.
Pocatkem roku 1931 probehla v nemocnici komisionalni prohlidka ke
zjisteni zpusobilosti budovy k dalsimu provozu. Bylo konstatovano,
ze objekt je ve velmi dobrem technickem stavu. Jiz drive probehla
rada oprav. V roce 1924 byla opravena strecha, v roce 1926 omitky a
v roce 1922 probehla vymena inventare. O tri roky pozdeji byla
obnovena kuchyn, pradelna a dalsi provozy. Byla zkoumana i kvalita
vody, napr. protokolem z 29. 10. 1929 bylo konstatovano, ze voda je
bezvadna. V nemocnici byla provozovana infekcni mistnost, kde byli
izolovani nemocni prenosnymi chorobami. Napr. v roce 1929 bylo v
Mikulasovicich 9 pripadu brisniho tyfu. Je zajimave, ze v nemocnici
byla i mistnost pro pozorovani dusevne chorych pred odeslanim do
Kosmonos. Absenci tohoto zarizeni pocitujeme zejmena v dnesni
dobe.
V roce 1932 bylo osetreno 800 pacientu a v roce nasledujicim byla
zvysena kapacita na 85 luzek. V te dobe byla pripravovana pristavba
operacniho salu, nebot pripady vyzadujici slozitejsi operacni
zakrok byly osetrovany v nemocnicich v Rumburku nebo Krasne Lipe. K
pristavbe i pres financni sbirku nakonec nedoslo.
Poslednim primarem byl dr. Lang. Ten na podzim roku 1938 odesel
do Nemecka, ale po zaboru ceskeho pohranici se vratil a vedl
nemocnici jeste v roce 1939. Nasledne po reorganizaci zdravotni
pece byla nemocnice v Mikulasovicich zrusena a pacienti i
osetrujici personal sli do tehdejsi okresni nemocnice ve Sluknove.
Budova po roce 1940 slouzila jako vystrojovaci stredisko Wehrmachtu
(prani, cisteni a kompletovani vojenskych uniforem) az do konce
valky v roce 1945. Na jare tohoto roku byl do budovy umisten stab
domobrany.
Po skonceni valky mela budova jiz byvale nemocnice pestry osud,
jako maloktera ve meste. Hned od 27. zari 1945 zde sidlil vojensky
utvar c. 5483, asistujici pri odsunu nemeckeho obyvatelstva. Radnou
presencni sluzbu zde vykonavali i nekteri vojaci, kteri pozdeji
zustali ve meste natrvalo. 25. brezna 1947 predala vojenska sprava
objekt MNV. Ten v roce 1948 do dvou mistnosti umistil poradnu pro
matku s detmi. Pri zrizovani internatu prumyslove skoly byla
poradna premistena do domu cp. 6. Internat vcetne kuchyne zde
sidlil az do roku 1955, kdy byla prumyslova skola prestehovana do
Varnsdorfu. V cervenci 1951 vznikl v Mikulasovicich utvar
Pohranicni straze, ktery se od 15. zari 1953 usidlil v dome cp. 19
a od zari 1959 se utvar PS odstehoval do objektu byvale nemocnice a
dum cp. 19 byl upraven na jesle. 31. brezna 1966 dochazi ke zruseni
utvaru PS a misto nej je zrizeno pohranicni oddeleni VB. V
nasledujicim roce je v nemocnici umisten internat ucnovskeho
strediska n.p. Stap a nasledne ubytovna vietnamskych delnic. Po
zruseni internatu byla budova vyuzivana k ruznym ucelum vcetne
skladovani materialu. Pocatkem roku 1996 byl objekt byvale
nemocnice po rekonstrukci otevren jako dum s pecovatelskou
sluzbou.
Tento zajimavy text byl publikovan v
Mikulasovickem zpravodaji
v cervenci 2007 (autor Spolek historie).
Pocet navstev teto stranky:
