Permonici Multi-cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(large)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Indicie, potřebné k nalezení keše:
Hledejte je v následujícím textu na trase naučné stezky:
Počátkem 18. století byl vyzmáhán důl Sv. Kryštof (přejmenován na Sv. Michala) a do podzemí umístěno vodotěžné kolo. Vedoucí těžařstva však v roce ABCD zmizel i s E soudky zlatého šlichu a práce ekonomicky ztroskotaly.
Šachtice dosahovaly na Berghausu hloubek okolo F sáhů, což je asi G metrů…
Smolinec se vyskytoval v kalcitových žílách ve formě tenkých, maximálně H cm mocných žilek.
N 50°(F-E) (E+H).(2xA) (E) (2xC)
E 015°(E-A-C) (2xC). (G-F-D) (2xH+C) (E+H)
Jednotlivé závorky se mezi sebou nenásobí, obsahují jen jednotlivé číslice souřadnic.
Když vyhlásili Marušku pod vysokým nebem královnou, pocítila, že jí teplý vítr na tvář zavál. Vzpomněla si, co jí babička povídala, vzala proutek a vydala se na cestu. Šla po větru, jak měla přikázáno, a když přešla tři doliny a tři vrchy, zastavila se a šlehla proutkem o zem. Země se rozestoupila a Maruška do ní vešla.
Přišla do ohromné síně, která byla celá jako z ledu. Z chodeb přibíhali malí permoníčkové s hořícími loučemi: "Buď nám vítána, královno, už tě čekáme. Naše paní nám rozkázala, abychom ti všechno tvoje bohatství ukázali!" Štěbetali okolo ní, poskakovali, mávali loučemi, lezli po stěnách horem dolem jako mušky a stěny všude v záři světel svítily jako drahé kamení. Maruška byla všecka udivena a jako oslepena tou krásou. Permoníčci ji vodili po chodbách, kde visely od stropu stříbrně se třpytící ledové rampouchy, zavedli ji do zahrady, kde byly červené ledové růže a přepodivné květy. Jednu takovou růži utrhli a dali ji královně.
Maruška k ní přivoněla, ale nic necítila. "Nikdy jsem takovou krásu neviděla."
"To je sůl," řekli mužíčkové.
"Cožpak sůl roste?" divili se královna a myslela si, že by bylo škoda z toho brát.
"Ano, roste, kdybys pořád brala, nikdy nedobereš."
Maruška permoníčkům pěkně poděkovala a vyšla ze země ven. Zem za ní zůstala otevřená. Vrátila se domů a ukázala otci podivnou růži. Starý král poznal, že ji babička obdarovala bohatším věnem, než by bylo věno královské. (Úryvek z pohádky Sůl nad zlato od Boženy Němcové)
Naše nová multinka Vás zavede do kopcu nad Cerný Dul, kde jsme objevili zajímavou hornickou stezku.
Poprvé jsem se o ní docetla v Krkonošské sezóne, chvíli pak trvalo, než jsme meli cas se na její prohlídku vypravit. Odkazu na stezku je na internetu spousta, ale žádný neprozradí, kde ji hledat. Tak jsme se zeptali místních. 
Jeden pán nás poslal správným smerem, ale nerekl, že musíme jet opravdu hooodne daleko.
V domnení, že už musíme být na míste, jsme si prošli úplne jinou stezku, kde nebylo stopy ani po dolování ani po informacních cedulích.
Po cca 2 km jsme to vzdali, vrátili se znovu k onomu pánovi a ješte jednou se dotázali, kde že presne stezka je. Dostalo se nám odpovedi, že opravdu až nahore na kopci. A že tam pán nikdy nebyl, protože jemu úplne stací chodit jen okolo svého domu.
Znovu jsme zajeli na kopec a u zákazu vjezdu jsme se zeptali místních. Rekli nám, že zacátek stezky je ješte pul kilometru do kopce. Pro tento den jsme prohlídku museli vzdát - do tmy zbývala už jen cca hodina.
Pri nejbližší príležitosti jsme do Cerného Dolu vyrazili znovu a zacátek stezky jsme našli asi 1 km od zákazu vjezdu.
Stezka urcite stojí za projití, i když v soucasné dobe zde najdete jen informacní cedule a všechny dulní pozustatky zamrížované ci jinak zajištené.
Obec Cerný Dul plánuje zprístupnení jedné štoly, zatím se však bohužel neví, kdy to bude.
Jak si samozrejme domyslíte, nedolovala se zde sul, úryvek z pohádky jsme použili jen pro ilustraci.
Kdo z Vás bude chtít naši keš navštívit, pocítejte se stoupáním 2,4 km od místa parkování a pak s kilometrovou stezkou, polovina je po cestickách do prudkého kopce a druhá cást terénem zpet z kopce.
Pokud ji budete procházet na podzim, dejte prosím pozor, spadané listí je velmi nebezpecné - místy clovek neví, jak se z kopce dostat dolu.
Ti, kterí se vypraví na lov v dobe, kdy hodne prší nebo padá ci už leží sníh, si musí pridat na terénu ješte jednu hvězdičku. Také nalezení keše pod sněhem není příliš jednoduché, ba skoro nemožné. Pro zjednodušení je v listingu přiložen fotohint.
Prístupová cesta k naucné stezce vede údolím Stríbrného potoka, kde mužete obdivovat malé vodopádky, tune a spoustu skalek. Kousek nad soutokem Stríbrného potoka se Shnilou vodou najdete první zastavení naucné stezky, dva hornické vozíky a posezení pro turisty.
A ještě pár slov o historii hornictví v Krkonoších:
První písemná zmínka o dolování v Krkonoších pochází z roku 1012. Trutnovský kronikár Simon Hüttel na základe povesti uvádí, že v této dobe se težilo zlato na úpatí Rýchor.
Je však více než pravdepodobné, že do Krkonoš pricházeli hledaci drahých kovu daleko dríve a není vylouceno, že to byli již Keltové a Slované, kterí se pokoušeli získat neco z nerostného bohatství hor.
Velký rozmach dolování nastal v 16.století, kdy byla již dobre známá vetšina krkonošských ložisek. K nejvýznamnejším patrily doly v Herlíkovicích na Altenbergu, na Hanapetrove pasece, ve Svatém Petru nad Špindlerovým Mlýnem, v Horní Rokytnici, v Bártove lese na Rýchorách, v Obrím dole a v údolí rícky Cisté, dnešním Cerném Dole. Težilo se zde predevším železo, med, arzen, stríbro a zlato.
Veškeré dulní podnikání bylo znacne ochromeno behem válecných událostí v letech 1618-1648 a obnovení hornické cinnosti v 18. a 19.století na vetšine lokalit krome Obrího dolu již nedosáhlo takové intenzity jako pred tricetiletou válkou.
Samostatnou kapitolou je období padesátých let 20.století. V této dobe byla témer všechna krkonošská strediska podrobena intenzivnímu geologickému pruzkumu. Byly vyraženy desítky km dulních del, vyvrtány stovky metru pruzkumných vrtu a vykopáno nespocet šachtic. Z techto let máme po Krkonoších zachovanou radu štol a hald, které bohužel casto zcela znicily stopy po té nejstarší hornické cinnosti. Jednou z mála lokalit, kde byly velmi dobre zachovány pozustatky po dolování z nejstarších dob i z dvacátého století, je lokalita "Berghaus" v Cerném Dole.
Nová naucná hornická stezka Vám zhruba behem jedné hodiny pripomene dávno zaniklé doly, vysvetlí nekteré zpusoby stredoveké težby, prostrednictvím plánku a fotografií nahlédnete také do podzemí a seznámíte se i s geologií Krkonoš.
Co dodat závěrem? Doufáme, že se Vám bude na Berghausu líbit jak stezka, tak naše keš. Najít místo pro takového macíka nebylo jednoduché, proto není umístěna blízko cesty. Uložení jsme konzultovali na Správě KRNAP ve Vrchlabí a není proti pravidlům národního parku. Přesto i tady platí: Dvakrát měř, jednou řež, čili neběhej po lese víc, než je nutné! Keš je ukryta poměrně jednoduše, při takové velikosti nebylo možno najít nějakou záludnou a něčím výjimečnou skrýš. Takže už snad jen: Šťastný lov přejí Láďa a Jitka, tj. Sovinka.
Při návštěvě Černého Dolu můžete odlovit i tyto další keše s podobnou tématikou:
Vápenická stezka http://coord.info/GC2DGX4
Okolím lomu http://coord.info/GC2DZY2
Ekologická lanovka http://coord.info/GC29DD0
Kapličky http://coord.info/GC29E2E
Všechny pro Vás připravil Semik66 a rozhodně stojí za to!
Additional Hints
(Decrypt)
wrfxlaxn